Registrované partnerství

To je dost individuální ;) pochybuju, že existuje univerzální rada :)

Registrovaný parterství je na nic... jediná výhoda je ta, že můžeš navštěvovat partnera v nemocnici (což můžeš i bez toho dnes to nikdy nehlídá). Nemůžete si koupit byt v družstevním vlastnictví protože ten jde napsat jen na manželský pár nebo samostatnou osobu nikoliv na registrované partnery, jeho máma nebude tvoje tchyně a jeho táta nebude tvůj tchán. Když se pak někdy nedej bože rozvedete tak to vůbec neřeší majetek. Prostě si to musíte rozdělit sami, takže pokud ty koupíš byt a bude psaný na vás oba tak se pak o něj budete asi muset poprat nebo já nevím jak si to vláda představuje. Většinou se dohodnout je velmi těžké v těchto situacích. Ve stáří (teď ti to je asi jedno, až budeš starší tak ti to jedno nebude) až umřeš tak na tebe tvůj partner nebude brát vdovecký důchod popřípadě naopak. A takhle bych mohl pokračovat do nekonečna jak je registrované partnerství osekáno. Takže moje rada zní: vztah by měl trvat tak dlouho dokud nebude schválen homosexuální sňatek. Takže pokud si teď s někým začal chodit tak to zkus ještě dva roky vydržet. Doufám, že to vláda změní.

Kazdopadne je clovek zraly na registrovane partnerstvi v okamziku, kdy prestane byt anonymem :-)

Densiel: důchod sice ne, ale dědění je tam ze zákona.

Dřív nebo později bude uzákoněno homo manželství, bude na stejné úrovni s hetero sňatkem....

Já bych se neregistroval ani po 20 letech vztahu. Nejsem auto.

Zralost neni predpokladem pro to, aby vztahy vydrzely. A partnerstvi taky ne.

Clovek je zraly v dobe, kde je schopen se sam o sebe postarat, kdy vi, kym je a co chce, ma vyresenou minulost a alespon zakladni predstavu o budoucnosti. Dobre je taky mit uz par zkusenosti se zivotem, tj. umet si poradit v domacnosti i v praci, v krizovych situacich a tak dale. Clovek je taky zraly, kdyz je schopen se zajimat i o jine, at uz lidi nebo veci. Je to komplexni system drobnych veci, ktere cini cloveka zraleho. A i zraly clovek se dopousti zakladnich chyb, podleha emocim a strachum. I to ho posouva dal a dal.

No a k tomu, aby vztah vydrzel. To je jeste slozitejsi. Je to jako postupne prolinani dvou svetu. Na zacatku je clovek A a clovek B, svet A a svet B. A ty mohou byt opravdu hodne jine. Dobre je, aby partneri meli podobne hodnoty, postoje, vizi budoucnosti, nazory na usporadani zivotniho stylu, domacnosti, pratele... Je to dobre proto, ze v opacnem pripade vznikaji trenice. Pak je treba, aby si oba lide byli vedomi, ze ze vztah nekde zacina a nekde konci. To mezitim tvori oni sami, kazdy den. Casto zminovane drobnosti jsou opravdu dulezite. Drobne projevy ucty, respektu. Umeni ustoupit a zbytecne se nehadat a pri hadkach si neublizovat a neutocit na slaba mista. V hezkych chvilich se objimat a v mene hezkych se objimat o neco vic. Muze prijit nemoc, ztrata zamestnani... Vztah je platno, lide v nem jsou maliri. Na zacatku jsou dva stetce A a B a dva maliri A a B se svymi svety A a B. Na platne pak tvori novy svet, treba C nebo AB nebo XYZ, to je sumak, jak se to mu rekne. A kdyz je obraz mazanice, muze se premalovat nebo zacit znovu. Kdyz je krasnej, tak si ho dva maliri povesi tak, aby ho denne videli a oprasovali a zacnou malovat dalsi obraz a pak dalsi, dokud budou spolu chtit malovat.