Nevim co a jak...

S rodinou nejsem v kontaktu pres 10 let (s nikym), jedinej kdo mne mel trochu rad byla aspon Babicka (kterou ale diky tomu nemeli radi ostatni clenove rodiny), ale ta umrela kdyz mi bylo 12 (+/-). Tak nejak to v CR stalo od deseti k peti, vsechno co jsem si vydelal padlo vice mene jenom na preziti (najem, nejaky to jidlo...) a tak jsem odesel do zahranici ale uplne nevim jestli sem si tim pomohl.

Sehnat tu nejakou slusnejsi praci je hodne tezky, natoz lepe placenou (pokud vynecham otroceni ve skladech typu Amazon a podobne) coz bych asi moc nedaval (ani tu zadnej pobliz neni). Jako sice mam lepsi praci nez vetsina migrantu, ale stejne...

U toho studuju (dalkove na full time) coz je taky docela zaber, ale tak nejak doufam v to, ze pokud se mi to podari nejak obstojne dostudovat, ze ziskam nejakou lepe placenou praci...

Ja toho od zivota nechci moc, chci mit trochu klid, stabilni, dustojnou praci se slusnym ohodnocenim, vlastni domov, par kamaradu se kterejma bych si mohl obcas zajit treba na pivo, mozna nejakyho psa aby mne mel aspon nekdo rad...

No a nemam zatim ani jedno a prijde mi ze muj zivot ztraci uplne smysl, ze jenom prezivam ze dne na den...

Myslim ze se snazim dost, do prace prijdu vzdycky, udelam vzdycky to co mam udelat, jsem sobestacnej, spolehlivej, pracovitej... ale stejnak si myslim ze se tu povyseni nikdy nedockam - v praci je par lidi ze zahranici a jenom jeden je tam povysen na team leadera (po 3.5 letech), zatimco UK lidi delaj treba duty managera po par mesicich (hotel...)