Úmrtí přítele
08. 03. 2018 v 22:47 Anonym
V uterý mně zemřel přítel, u se kterým jsem žil několik let. Dum nebyl jeho ale dcery která o všem věděla. Řekla mně že po dobu tří měsíců můžu v domě bydlet, to je doba děd**kého řízení. Zdědil jsem vše, ale nedovedu a ani mě nic nejde pořád jen brečím a nevím co mám dělat. Pokud jste to někdo zažil tak mě prosím poraďte co s věcmi dělat já jsem totiš sběratel hifi elektroniky a nedovedl bych se toho vzdát drží mě to nad vodou. Omlouvám se že jsem napsal nějaké chyby.
Délka děd**kého řízení není nikdy dopředu známa. Může to být vyřízeno za pár dní, nebo taky za pár let.
Otázka těch věcí by měla směřovat na notáře, který pozůstalost vyřizuje. Pokud by to nebyl problém a nemáš jinou možnost, pronajmul bych si nebytový prostor, kde bych všechno zatím uskladnil.
Otázka těch věcí by měla směřovat na notáře, který pozůstalost vyřizuje. Pokud by to nebyl problém a nemáš jinou možnost, pronajmul bych si nebytový prostor, kde bych všechno zatím uskladnil.
Souhlasím - 7 • Nesouhlasím
Nahlásit
Smutný: včera zemrela na můj svátek matka od mého přítele,nevím jak Ti pomoct,ale nejsi sám.V noci se mu zdálo,že mu trhají zuby(běžně se mu nic nezdává) a při nahlédnutí do snáře zjistil,že to značí smrt v rodině. V šest večer telefonoval jeho brácha,že je mrtvá. Co ti mám na to říct,rodíme se, abychom zemřeli,ale stejně to strašně bolí. Spoléhám na čas,ten vždycky pomůže.
Souhlasím • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Při studii buddhismu (nejsem buddhista) jsem narazil na věci, které mi v osobním životě dost pomohly. Ve tvém případě ti to sice nepomůže, ale může to pomoct ostatním, co budou čelit stejné situaci. Jedna z těch věcí je, že podle buddhismu by se člověk měl smířit s tím, že věci jsou proměnlivé a nikdy nic nebude stejné jako v tomto okamžiku. To znamená, že by se měl každý smířit s tím, že každý koho známe jednou umře i my a podle toho bychom se měli k ostatním lidem chovat. Řekl bych, že většina lidí asi kromě buddhistů podvědomě věří, že to jak je to teď to bude i nadále a nechceme sami sobě připustit, že se svět kolem nás a to i my mění a věcí okolo zanikají. Osobně jsem si díky tomu začal vážit věcí a hlavně blízkých lidí se kterými trávím více času a raduji se z jejich společnosti.
Prosil bych vás o toleranci a respektování mého názoru. Děkuji
Prosil bych vás o toleranci a respektování mého názoru. Děkuji
Souhlasím - 6 • Nesouhlasím
Nahlásit
Hmota je iluze kterou drží po hromadě naše vědomí. Neumírá bytost, jen odejde vozidlo pro vědomí. Jak by také iluze mohla zemřít. Smrt je noví začátek, manifestace vědomí do další zkušenosti. Smrtí si bytost projde nespočet,,,,
Souhlasím - 4 • Nesouhlasím
Nahlásit
Smrt je teprve zacatek
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
09. 03. 2018 v 17:46 Anonym
Velice si cením, co jste mě napsali.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Trochu me mate, jak pises o jeho dceri. Pokud jsi vse zdedil, pak nema co vykladat, kde a jak dlouho budes bydlet. Kazdopadne bych s jakymkoli stehovanim veci pockal az do vyrizeni pozustalosti. Uz jen s ohledem na pietu k zemrelemu. Jak uz tu psal ThomPrag, poohledni se po necem vhodnem k uskladneni.
Nepises, co se stalo, ale vez, ze smrt neni konec. Pro nas, co tu zustavame, to tak vypada. Ale ve skutecnosti je to zacatek. Nekdo rika, ze duse je nesmrtelna, jiny, ze se na nas nasi blizci divaji shora. At je to jakkoli, tak se smrti tela odchazi jen okem viditelna cast cloveka. Tvuj partner s tebou ve skutecnosti zustava. Ve vzpominkach, v tom, kym jsi a kam jsi dosel a kam budes kracet. Muzes s nim mluvit kdykoli si budes prat. Muzes ho videt, kdykoli si budes prat. Staci si na neho vzpomenout, treba u toho zav*** oci a budete spolu. Tak dlouho, jak si budes prat.
Nepises, co se stalo, ale vez, ze smrt neni konec. Pro nas, co tu zustavame, to tak vypada. Ale ve skutecnosti je to zacatek. Nekdo rika, ze duse je nesmrtelna, jiny, ze se na nas nasi blizci divaji shora. At je to jakkoli, tak se smrti tela odchazi jen okem viditelna cast cloveka. Tvuj partner s tebou ve skutecnosti zustava. Ve vzpominkach, v tom, kym jsi a kam jsi dosel a kam budes kracet. Muzes s nim mluvit kdykoli si budes prat. Muzes ho videt, kdykoli si budes prat. Staci si na neho vzpomenout, treba u toho zav*** oci a budete spolu. Tak dlouho, jak si budes prat.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
09. 03. 2018 v 19:58 Anonym
Zdědil jsem jeho věci, oblečení notebook a další věci, kromě domku. Oni jsou dvě dcery jedna má napsaný na sebe byt a ta druhá domek, ale teď jsem trochu na pochybách jak to vůbec je. A taky jeho bývalá žena žije v tom bytě ale dcera někde v podnájmu financí má dost je soukromnice kadeřnického salonu.
Tak to je jina vec. Pokud je dum psany na dceru, budes se muset ridit tim, co ti rekne. Veci bych si vzal a odesel do neco novyho. Bude to lepsi i proto, ze ti novy bydliste nebude tolik pripominat, co se stalo. Veci, ktery nutne nepotrebujes, klidne daruj cha***e. Nech si jen to, co je pro tebe dulezite citove, zbytku se zbav.
Myslim na tebe, jsem k dispozici skrze zpravy.
Myslim na tebe, jsem k dispozici skrze zpravy.
15. 03. 2018 v 18:06 Anonym
Moc děkuji za rady. Nevím proč ale mám takový pocit že žije, možná si budete myslet že mě hrabe ale já to tak cítím. Možná jej dcery přemluvili aby šel někam do domova a mě namluvili že zemřel. Jináč se stěhuji k rodičům tak to tam nějak snáším, i věci už tam mám ale stejně budu pátrat a pojedu do domku z dálky sledovat co se děje.
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím - 2
Nahlásit
Aha.......... a kde jsi byl, když umřel, že je možné že žije ? Úmrtí člověka se dá úředně zjistit , to není tajná informace
15. 03. 2018 v 20:23 Anonym
Byl jsem doma, a taky v nemocnici ale za ním mě nepustili, zákaz návštěv kvůli chřipce.
A na pohřbu si byl ? To je asi nejrychlejší děd**ké řízení o kterém jsem slyšel, ty jsi nebyl rodinný příslušník, nic jsi nezdědil to ti dali , aby měli klid, nezlob se za upřímnost
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
15. 03. 2018 v 20:43 Anonym
Na pohřbu jsem nebil chtěl jsem si ho pamatovat takového jak byl. Rodinný příslušník jsem nebil ale byli jsme spolu přes 17 let. No mám sepsané že kdyby se s ním něco stalo tak ty věci připadnou mě on toho moc neměl - šactvo nějaké elektro auto ale to jsem nechtěl to si holky prodají.
Takže když proběhl veřejný pohřeb , je paranoidní si myslet , že žije někde v ústavu. Spíš se s ním podvědomě nemůžeš rozloučit , ale to se stává
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
No on nam to anonym servíruje po kouskách, takže kdo ví co z toho všeho vlastně vyplyne. Na pohřbu nebyl , ale vlastně ani neřekl, zda nějaký vůbec byl
15. 03. 2018 v 21:05 Anonym
Byl to anonymní obřad prý asi 20 minut.
15. 03. 2018 v 21:09 Anonym
Bilo tam jen 5 lidí dcery vnuci a bývalá manželka. Vím že sem píšu po kouskách ale já nic delšího opravdu nezvládám:-(
Hele je mi líto tvého smutku , ale tady asi někdo anonymovi anonymně nezjistí jestli někdo anonymní umřel , to můžeš udělat sám , třeba na matrice , nechci tě podceňovat, ale zatím co nam to tu po kouskách podle potřeby servíruješ , tak skoro začínam mít dojem , že fakt někde žije, asi tušil , že ty si nic nezjistíš
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Anonyme, chtěl bych se na něco (na tu elektroniku) zeptat (soukromě), ale chápu, že teď o tom nebudete chtít vůbec mluvit.
Zas jako je dobrý, že to vyřídila rodina ten pohřeb, akorát nechápu jak je možný žes tam nebyl...já mýho ex pohřbil sám, jeho rodina neměla zájem ani přijet... a je v hrobě s mejma rodičema, jeho 1 děcko, 6 bratrů a 1 ségra ani neví kde leží
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.