Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu NaKluky.cz s užitím cookies souhlasíte. Další informace
Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 

PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Zapomněl jsi heslo?
Onload

Psycholog vs psychiatr - jaký je mezi nimi rozdíl?

08. 04. 2018 v 23:40Off-line Darko  (30/185/97)
Zdravím,
prosím vás, přesně nevím jaký je rozdíl mezi nimi a kdo by dokázal lépe pomoci.
Když popíši situaci. Tak mám problém v tom, že se citově snadno navážu na jednoho člověka. Co se týče vztahu, ale až moc lehce. Není to moc častý, protože právě vím jaký jsem a stal jsem se nějak introvertem že nechodím mezi lidi.
Ale po letech jsem se sešel s člověkem co mi neskutečně sedl jak povahově tak vzhledově. A byl i na mě milý a prostě dělal ty první kroky on. A pochopil jsem to tak že chce kluka i to říkal.
Ale právě jako by se toho lekl a že chce tomu dát volný průběh a že se uvidí, ale že ať si od toho nic neslibují.
U mě problém, že prostě mě to tu chvílí neskutečně zžírá a nechápu to, chtěl bych to pochopit. Ale nejde to. Když z ničeho nic píše jak kamarád a vše se otočí.
A hlavně právě je problém, že mám neskutečnou bolest hlavy a jak by mi nasypal střepy do hrudníku. Dost to se mnou balancuje na hraně.
A prostě z toho šílím. A mě se to stalo i kdysi že jsem se až moc snadno na někoho navázal, během pár setkání. A rád jsem slyšel jak mě chce atd. A pak jsem se z toho docela dlouho vysekával a ještě více uzavřel do sebe. A štve mě to i za mně. Nechci to řešit, ale nejde to... nechci být v tomhle takový deb*l. Ale prostě když někdo o mě ztratí zájem tak to neřešit a zžírat se tím.

Prostě jít dál. Ale aspoň pomoc v té době kdy je to na hraně.

Představujeme naše rádce…

Poradna je tu pro vás - můžete se zde ptát na své problémy, zvídavé dotazy nebo jen necíleně diskutovat či radit druhým.

Radek Řadu let se věnuje problémům ve vztazích a milostném životě.
09. 04. 2018 v 00:50Off-line Fishbone  (23/174/54)
Tohle rozhodně není problém, který by stál za to řešit s odborníkem, to, že nemáš rád pocit odmítnutí je naprosto přirozená věc. Tento pocit má snad většina lidí.
Pokud to chceš však řešit s odborníkem - rozhodně psycholog. Nebudu ti tu odborně popisovat jaký je mezi nimi rozdíl - laicky ti to bude stačit tak, že psycholog je spíše na pokec a takovou tu vnitřní očistu pomocí různých terapií a psychiatr předepisuje léky.
Jako radu bych doporučil nějaké rozptýlení nejlépe sport, koníčka, který ti vyplní volný čas a nebudeš přemýšlet nad odmítáním a nevydařenými rande :)
09. 04. 2018 v 08:26Off-line BublaLynx  (30/175/75)
Psycholog je ten co tě vyslechne a snaží se ti pomoct, Psychiatr tě sice také vyslechne, ale spíše za účelem diagnostiky. Především předepisuje léky... Psychologem rozhodně nic nezkazíš, ale raději si získej doporučení od svého obvoďáka a zjisti si který to dělají v rámci pojištění... Jinak snadná zaláskovanost není nemoc a odmítnutí bolí každého.
09. 04. 2018 v 09:16Off-line St63V  (54/-/-)
Ano psychiatr ti nejspíš napíše nějaké léky, které ti moc nepomohou.
Psycholog/ psychoanalytik tě vyslechne a navede na správnou kolej, abys ses uměl sám orientovat a řešit situace.
Jen nevím, zda se práce psychoanalitika neplatí.

https://wave.rozhlas.cz/…luvi-5203050
09. 04. 2018 v 14:12Off-line Darko  (30/185/97)
Děkuji za rady, mě se jedná že se opravdu snadno navážu na člověka, ale až fakt chorobně. A podle mě to dost lidí právě odradí. Tak bych chtěl spíš jestli se nedá pomoc i v tomhle, abych dokázal být zdrženlivý a zapojil i do toho rozum, aspoň trochu.
Ale děkuji
09. 04. 2018 v 14:19Off-line yperit  (86/186/68)
Darko: tvoje reakce jsou naprosto normální. Pokud zrovna nedáváš kopy Ty, rozchody vždy kurevsky bolí. Opatrnost Tě v životě naučí chyby, které v partnerských vztazích naděláš. Čím víc bolí, tím déle si je budeš pamatovat.
09. 04. 2018 v 14:29Off-line Darko  (30/185/97)
Ale aby to bolelo takhle mi nepřijde normální. Když jsem se viděli tak 3x. I dost kamarádů mi říká, že sem v tomhle nepoučitelný a vždy si nechám "rozbít" hubu.
09. 04. 2018 v 14:33Off-line yperit  (86/186/68)
Darko: je to kruté, ale potřebuješ pořádně narazit, aby ses změnil.Rady ostatních Ti nepomůžou.Jakkoliv se Ti zdají dosavadní střety kruté, nebyly natolik silné,aby Tě změnily.
09. 04. 2018 v 14:46Off-line Darko  (30/185/97)
3 roky jsem se s nikým nescházel.... téměř nechodil ven, pokud nebylo nutné nakoupit nebo do práce.
09. 04. 2018 v 14:55Off-line yperit  (86/186/68)
Darko: to je další problém,jsi dobrovolně v sociální izolaci. Potřebuješ se více otrkat. Já to vidím tak, že moc přátel nemáš, skoro nikde nechodíš, a když náhodou na zábavě narazíš na prvního svolného z**da, je s toho láska jak trám,která pak rychle skončí, ty se opět uzavřeš do sebe a celé se to cyklicky opakuje. Zkoušej sociální kontakty v práci, procvičuj se v komunikaci a hlavně choď mezi lidi, ne abys je balil, ale učil se je poznávat a hlavně odhadnout. Pak Ti naroste sebevědomí a budeš to mít i v budoucích vztazích lepší.
09. 04. 2018 v 15:47Off-line St63V  (54/-/-)
Yperit
A co když ho při tom poznávání charakterů někdo začne balit?
Teď babo raď.
09. 04. 2018 v 15:54Off-line yperit  (86/186/68)
Stv:tak to bude mít výborné...plavat se nejlíp naučíš tak,že skočíš do vody:) Praktické skušenosti s balením a životem mu dá život sám, ne vysedávání tady na seznamce.
09. 04. 2018 v 16:53Off-line Darko  (30/185/97)
Yperit na začátku máš pravdu, moc přátel nemám o to více si těch pár vážím. S tím že skoro nikde nechodím taky pravda, jen když mě fakt někdo přemluví. Jinak práci mám s lidmi, dělám 5 let aktivní prodej (prodejce), takže komunikaci s lidmi mám denně. Ale je to jen pracovní stránka.
09. 04. 2018 v 17:09Off-line misanek007  (19/177/67)
Nekdy mam pocit, ze jsem jediny, kdo nic takoveho nepotrebuje a jindy presne naopak.
09. 04. 2018 v 17:12Off-line yperit  (86/186/68)
Darko: je rozdíl komunikovat se zákazníkem_tam ten rozhovor má jistá pravidla, myslel jsem budovat kamarádské vztahy s kolegama a stýkat se s něma i mimo práci. Protože i Ti mají známé a tak poznáš i jiné lidi. Neodmítej známé, když Tě chtějí brát ven bavit se. Je to zbytečné, sedět doma a utápět se v bolestech. Alespoň když nic jiného, se vykecáš a bude Ti líp:) Kolikrát i když se mi mezi lidi nechce ( mám jich z práce plné zuby), tak se snažím s přáteli kontaktovat v reálu. Rozhodně to nenahrazuju vypisováním na netu. Taky se stále potřebuju cvičit v sociálním chování, máme to stejné.
09. 04. 2018 v 17:12Off-line misanek007  (19/177/67)
Ja tu vysedavam, abych nemusel zit realitu.
09. 04. 2018 v 17:15Off-line yperit  (86/186/68)
Mišanek001: před realitou neutečeš. To bys musel žít jako mnich v klášteře a odevzdat svoji duši a tělo bohu:)
11. 04. 2018 v 17:07Off-line Betonica  (33/191/-)
To, co popisujes, je podle me problem davno v detstvi. Sklony k zavislosti na druhych lidech maji obvykle koreny ve vnitrnim konfliktu v rane rodine. Dite totiz hleda a fixuje se na svoje nejblizsi. A kdyz tohhle fixovani neni naplneno nebo selhava, dite zacne vytvaret nahradni mechanismy, jak tuhle potreba uspokojit. Obvykle se tak uchyluje k alternativnim metodam. Treba unik do revoltivniho chovani, prehnane sebevedomi (chovani), zaskolactvi a dalsi jevy. Ve skutecnosti tohle vsechno jak ukazuje na potrebu nekam patrit, najit svoje misto ve spolecnosti. Nemusi to byt vzdy nutne dramaticke nebo nutne patologicke. Dite muze stejne tak v klidu proplout do dospelosti. V puberte, adolescenci a dospelosti clovek zacina navazovat prvni vztahy a do nich vnasi svoji zkusenost. A je-li tato narusena drivejsimi problemy se sebeurecnim, ma clovek tendenci nechat tohle sebeurceni na tom druhem. Coz nemusi byt vzdy optimalni. Nekteri lidi totiz snadno podlehnou a zacnou takoveho nesebeurceneho cloveka zneuzivat, psychicky manipulovat a tak dale.

Mas-li tendence veset se ve vztahu tomu druhemu hned na krk, patrne jsi jednim z tech, co jsem popsal vyse. Nejedna se o nic spatnyho, jen jen potreba dobre zvolit partnera. Lepsi by bylo ale prvne najit cestu sam k sobe. Najit, stanovit a udrzet si svoji hodnotu, pres kterou nejede vlak. Pokud totiz tohle neudelas, budou se ti vztahy drolit a stepit. Leda bys nasel nekoho, komu naopak vyhovuje byt vudcim a vest partnera. To by pak bylo v poradku.


A jaky je rozdil mezi psychiatrem a psychologem? Zasadni. Uz jen ve vzdelani. Psychiatr je lekar (MUDr), to znamena, ze leci primarne leky (mozek, nervy). Psycholog je absolvent filozoficke nebo jine fakulty (Mgr, Phdr) a leci dusi. Prace psychiatra a psychologa by idealne mela jit ruku v ruce. Lekar stanovi diagnozu pomoci vysetrovacich metod (anamneza, zobrazovaci metody, pohovor, vysetreni) a nasadi odpovidaji lecbu (antidepresiva, antipsychotika a tak dale). POZOR! Psychiatr obvykle nevede terapii ani neprovadi intervenci. To dela prave psycholog, ktery uz stabilizovaneho cloveka s medikace provazi jeho situaci. Psychologove neradi, nemaji navody a ani nerikaji, co ma clovek delat. Dobry psycholog nasloucha, nabizi jine uhly pohledu, vede cloveka k jinym zaverum a myslenkam, pomaha se zorientovat v situaci, rozklicovat a pochopit situace. Jinymi slovy. Psychiatri ti pomuzou tak, ze vyleci nemocnou hlavu. Psychologove pomahaji s dusi. Jsou ale i vyjimky, kdy psychiatri delaji oboje. Psychologove (pokud nejsou i MUDr) nemuzou vic, nez jsem napsal. Nejsou totiz lekari a tak nemuzou predepsat zadne leky.

Mimo techto dvou profesi ale existuje cela rada dalsich. Ergoterapeuti, krizovi intervenisti, socialni pedagogove, specialni pedagogove... Vsem z nich je ale nadrazeny psychiatr jako lekar.
Přihlaš se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
 
OnloadOnload
Copyright 2011–2018 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Onload