Odpouštět? Kdy ano, a kdy není cesta?
Jak dlouho vám trvá, než někomu odpustíte? Samozřejmě chápu veškeré vlivy, takže za jakých okolností nebo po jaké době dokážete odpustit? :P
Uvedu příklad z mého života. Vyrůstal jsem s kamarády a když jsem to cca v 18 o sobě kamarádům sdělil, byl tam jeden, který se mnou nechce komunikovat až do teď (cca 20let). A pak ve vztahu, který jsem ukončil, protože dotyčný něco provedl, tak zas já nedokážu odpustit jemu (cca 15let).
A prosím o smysluplnou debatu kluci :)
Uvedu příklad z mého života. Vyrůstal jsem s kamarády a když jsem to cca v 18 o sobě kamarádům sdělil, byl tam jeden, který se mnou nechce komunikovat až do teď (cca 20let). A pak ve vztahu, který jsem ukončil, protože dotyčný něco provedl, tak zas já nedokážu odpustit jemu (cca 15let).
A prosím o smysluplnou debatu kluci :)
Odpustit dokážu celkem brzo, ale nezapomenu už nikdy,.
Ale že s tebou nemluví 20 let, tak to nechápu. Dobrý kamarád to zřejmě se nebyl.
Ale že s tebou nemluví 20 let, tak to nechápu. Dobrý kamarád to zřejmě se nebyl.
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Odpustit tomu ,,kamarádovi'' můžeš, ale myslím ,že už to bude pro tebe pouze někdo koho znáš, s kým jsi schopen prohodit občas pár slov, ale kamarád to pro tebe vnitně už nikdy nebude , opravdových kamarádů máme strašně málo, známých , kam se podíváme
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Po rozchode s mojou ex som sa s ňou nerozprával dva roky a to vôbec žiadnou formou... Po čase som si uvedomil že mi stále niečo chýba, že som neúplný... Všetko zlé som hodil za hlavu a začal som jej písať a nebolo to ľahké si ju získať. Ale s odstupom času sme sa porozprávali, priznali si obaja chyby a teraz je to moja najlepšia kamoška a čo je na tom najviac top že sa poznáme s každej stránky. Aj z tej dobrej aj z tej zlej. Len 15-20 rokov už je docela dlhá doba, ale nikdy nie je neskoro niečo napraviť.
V zasti nevidim smysl. Zloba, vztek, nenavist a dalsi emoce jsou jedovaty. A netravi jejich objekt, ale sveho majitele. Takze kdyz je nekdo zapskly, nazlobeny nebo nenavidi, nici to jen a jen jeho samotneho. Proto je potreba odpoustet. Proste prijmout, ze se deji veci, ktere se cloveku sice nelibi, presto se ale deji. Jiste, hranice, co kdo snese, se velice lisi. I presto si nedovedu, az na par vyjimek, predstavit neco, co bych neumel odpustit.
Dulezitou soucasti odpusteni je taky smireni (se). Kdyz uz clovek jednou hrisnikovi odpusti, musi prijmout jeho vinu i s jeho nasledky. V opacnem pripade totiz nejde o odpusteni, ale jakesi podminecne odsunuti, pozapomenuti. A pri prvni prilezitosti se stare sramy ozvou a situace z minulosti se opakuje v cele sve krase. Proto je potreba odpustit dukladne, jednou pro vzdy. Nechat pak vec spat, pozvolna se vstrebavat do zasunute pameti, odkud sice nemizi, ale odkud soucasne nemuze znovu zazehnout tu zast a nenavist.
Dulezitou soucasti odpusteni je taky smireni (se). Kdyz uz clovek jednou hrisnikovi odpusti, musi prijmout jeho vinu i s jeho nasledky. V opacnem pripade totiz nejde o odpusteni, ale jakesi podminecne odsunuti, pozapomenuti. A pri prvni prilezitosti se stare sramy ozvou a situace z minulosti se opakuje v cele sve krase. Proto je potreba odpustit dukladne, jednou pro vzdy. Nechat pak vec spat, pozvolna se vstrebavat do zasunute pameti, odkud sice nemizi, ale odkud soucasne nemuze znovu zazehnout tu zast a nenavist.
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Proč se trápit a užírat žlučí? Odpustit se dá všechno, nemám s nikým problém přejít jakýkoliv problém a dál se s ním bavit. Na druhou stranu bych byl hloupý, kdybych jako reakci nepřizpůsobil své chování.
Půjčil sis a nevrátil? Ok no, ale znovu ani korunu i kdybys hlady umíral. Prozradil jsi nějaké tajemství? Ok no, ale teď už ti žádné tajemství neřeknu. Nepřišel jsi několikrát na schůzku? Stane se, ale teď už žádné schůzky, prostě si mě najdi tehdy a tehdy v klubu. Intrikoval jsi a lhal jsi za mými zády? Divné, ale co už, moje chyba, tak teď se klidně nezávazně bavme o čemkoliv, ale o sobě ti už nic neřeknu a o věcem o tobě už věřit nebudu.
Půjčil sis a nevrátil? Ok no, ale znovu ani korunu i kdybys hlady umíral. Prozradil jsi nějaké tajemství? Ok no, ale teď už ti žádné tajemství neřeknu. Nepřišel jsi několikrát na schůzku? Stane se, ale teď už žádné schůzky, prostě si mě najdi tehdy a tehdy v klubu. Intrikoval jsi a lhal jsi za mými zády? Divné, ale co už, moje chyba, tak teď se klidně nezávazně bavme o čemkoliv, ale o sobě ti už nic neřeknu a o věcem o tobě už věřit nebudu.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Colombo: No me zajimaji konkretni informace (proc se to stalo, s kým se to stalo, jak dlouho uz to trva nebo trvalo, a co byl impuls kdy jste nakonec odpustili, at primo nebo neprimo?) .... ale zadnou hloubku ani jmena nepotrebuji :P
Kuliferda: No mel jsem pocit ze je to nejlepsi kamarad,, clovek s kterym jsem vyrustal a byl denně v kontaktu az do 18 let :)
Pauxi: U toho kamarada slo spis o to, ze nedokaze odpustit on me, ze jsem mu to rekl :) jeho postoj znej jasne: "Mel jsi drzet hubu a bylo by vse fajn!" :) ja mu dopustil uz davno :)
Inu: jo jo, to znam :) Vzpominky nejdou vymazat a cas ktery jsem s nim travil me necim naplnoval, a ted citim, ze to misto je prazdne a ze mi neco chybi. Ted ale co vic prevlada? Pocit , ze chci vysvetleni je stejny jako pocit ze chci mir :P
Betonica: To je prave ono. Kdyz mu pouze odpustim, protoze je to spravny mi neda jistotu ze prijde i smir :/ kdezto, kdyz bude vysvetleni, prijde odpusteni i smir :) a samozrejme mi nedela z 99% odpustit, ale u kazdeho jsou hranice :)
Igy: Ja ti rozumim a ve vsech tvych pripadech bych postupoval stejne :) ale muj pripad je jiny, rekl bych ze slozitejsi, ikdyz urcite nejsem jediny :) Nerad bych tu ten priklad takhle verejne rozebiral, ale myslim, ze nikomu by to nebylo prijemne a bez vysvetleni by taky nedokazal odpustit :) A ne, neslo o neveru :D to by nebyl slozitejsi pripad, ale pouze KLIŠÉ :D
Nejhorší na tom je fakt, že Ti o nichž si myslíme že by nám mohli být oporou, jsou první, kteří se k nám otočí zády.
Kuliferda: život nám dává do cesty spousty překážek a na nás je, jestli je překonáme :) ale je to ironie jak rikas :) u lidi u kterych si ses jistej, se otoci zady a u lidi co by jsi cekal, ze se otoci zady, te příjemně prekvapi :)
Igraczekk: V prvom prípade sa chcem spýtať či si sa ho od tej doby pokúšal kontaktovať bo teraz už môže byť rozumovo niekde inde. Byť tebou sa s nimi stretnem osobne (ak vieš kde sa pohybujú) a porozprávaj sa s nimi. V prvom prípade sa ti pri najhoršom stane, že to je stále rovnaký dilino a v druhom prípade je to na tebe či chceš mier. (neviem čo sa stalo ťažko poradiť) Nemusí sa to napraviť, ale ty budeš mať kľud na duši bo si sa to pokúsil napraviť.
Inu: Oba pripady bydli ve stejnem meste jako ja a nijak daleko :P u obou pripadu jsem se snazil navazat kontakt :) u kamarada sem nepochodil, nahodne setkani bylo neprijemne a na jiny kontakt nereaguje. A u exp***ele byl kontakt pouze formou nekolika zprav, kde jsem byl ja ten neustupny :) i kdyz se v urcitych intervalech sam ozve,ale ja citim, jak jsem psal, ze potrebuju vysvetleni abych se posunul, nedokazu delat, ze se nic nestalo. V tomhle pripade bohuzel ne :/
Kuliferda: jj....ale zase ho nemuzu odsoudit, hlavne kdyz vim, ze ma praci pri ktere zachranuje zivoty :)
Igraczekk: Tak na toho prvého by som sa zvysoka vys..l bo ti za to nestojí. A u ex-priateľa by som sa mu snažil vysvetliť že potrebuješ vedieť pravdu, nech už je akákoľvek. Ale zobrať ju, prijať, odpustiť :) Potom sám uvidíš že sa to môže posunúť úplne niekde inde. Ako som už písal porobili sme si strašné veci s dotyčnou a teraz na seba nedáme dopustiť, bo nás na sebe už nič neprekvapí :D
Inu: No ja ani toho kamarada uz moc neresim, pres to jsem se dostal, ale nebudu lhat, ze by mi neudelalo rtadost kdybyx zmenil postoj :) a u ex to vim a neboj, probehlo vse jak pises kdy jsem mu sdelil ze potrebuju vysvetleni a to i kdyz nebude pozitivni :) jenze on to rict nechce a to i po 15 letech :/ a asi podle meho soudu komunikovat chce.......ja se tomu nebranim a sam bych byl rad, ale nejde to :/
Igraczekk: Chápem... Pošli mu odkaz na túto diskusiu :) Možno pochopí, že bez toho to nepôjde. Inak ti už neviem poradiť. Držím ti palce :)
Inu: To nemam smysl :D on dobre vi, ze bez toho se nepohnem :) opakovat mu to, je jako hazet hrach na zed :D
Ale nechci aby jste si mysleli, ze mi jde o omluvu :D to ne, jde mi pouze o vysvetleni,ale to bude asi jeho nejvetsi problem. Sam to asi nedokaze vysvetlit :)
Teraz som vážne zvedavý. Čo sa vlastne stalo a čo bol dôvod rozchodu ? Keď to nechceš rozoberať nemusíš, keď ti to nevadí, mohol by si mi to poslať do správy :)
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
A ohledně toho vztahu, tam to bude složitější, podle toho čím se provinil. . Ale pokud to nechceš řešit tady, čemuž se nedivím, tak potom si musíš určit ty sám, kde jsou hranice, co se odpustit dá, a co v žádném případě ne. Je to složité.
Klidně napiš
Klidně napiš
Tak pokud mate nejake napady, nazory a nebo jen myslenky a nebo vlastni zkusenosti, klidne to tu reflektujte, budu jen rad :) pro ty kteri chteji ten pribeh s ex lepe pochopit, pokusim se vam to co nejlepe sdelit ve zprave, jen to prosim nesirte dal :) jen by to mohlo vyvolat zlobu a to neni muj cil :)
Taky jsem měl v dětství a mládí takového "kamaráda", se kterým jsem vyrostl od mateřské školky po odchod na střední školu. Bydlel naproti, trávili jsme spolu téměř veškerý volný čas. Znali se i naši rodiče... Pak se taky odvrátil... V případě náhodného setkání předstírá, že mě nevidí a přechází na druhý chodník. No... je to jeho volba :-(
St63V: No jasne, v tomhle púripadu vim, ze ja s tim nemuzu nic udelat :) jeho ego mu nedovoli pripustit chybu :) jen se si chtel povzdechnout a asi jsem to udelal moc nahlas :D
Post: no co se tyce kamarada, tak to ani uz neni o odpusteni, spis v te dobe proste casta reakce kvuli spatne informovanosti :) samozrejme, ze 20 let je dlouho a doba je jina, ale......verim, ze jednou ve stari si budem moct tu cestu naji :)
a u pripadu s Ex? vse co jsi vyjmenoval by se dalo resit bo uz to ma jmeno,ale pokud to nedokazes pojmenovat, nemas co resit :)
a u pripadu s Ex? vse co jsi vyjmenoval by se dalo resit bo uz to ma jmeno,ale pokud to nedokazes pojmenovat, nemas co resit :)
Je těžké odpustit sám sobě, druhým odpustit lze. Ale odpuštění nemusí být v doprovodu nápravy vztahů.
Jaky odpousteni? Blbost pro dusevne chore. Kdyz se s nekym jakkoli nepohodnu, dame si po rypaku ale ze 3 minuty sme zas kamosi. Jestli se se mnou nekdo kvuli necemu prestane bavit, tak se proste nebavime a mohl bych leda z vysoka a ne ho este hledat a zadat nejaky vysvetleni a tim ze sebe delat chudinku nebo spis d***la. Beru veci tak jak sou a nemam ve zvyku neco slozite resit. At uz se stalo cokoli, melo se to vyresit hned nebo to neresit vubec.
Souhlasím • Nesouhlasím - 2
Nahlásit
Patrickcaava: No doufam, ze jsi si to nevylozil jinak, ale ja netouzim po odpusteni :) a hlavne vim, ze dokazu odpustit a to jsem udelal, jak sam sobe tak i jemu :) i u pripadu s ex, jde o vysvetleni aby to odpusteni melo podobu, jinak to jsou jen prazdne fraze :)
Kloudik: Ano, ale takhle zachovat se nemuzes za vsech okolnosti :) jsou pripady (jako muj), kdy tohle pouzit nemuzes :) ale diky za nazor :)
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.