Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu NaKluky.cz s užitím cookies souhlasíte. Další informace
Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 

PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Zapomněl jsi heslo?
Onload

Jenom si sem odložím pár myšlenek

14. 05. 2018 v 01:10Off-line Anonym (『 』)
Moje nebohá duše opět potřebuje uspokojit své potřeby. I když to bude jiná potřeba, než jak jste si pravděpodobně mysleli. Můj mozek má tu vlastnost, že přemýšlí nad vším možným i nemožný a nejraději to dělá před spaním a celkem z toho mám těžkou hlavu. Tak si sem odložím pár myšlenek, aby se mi lépe spalo.
V hlavě se mi neustála přehrává můj život dokola a dokola. Analyzují se události, sleduje se příčina a následek, tolik úhlů pohledu. Lidé, které jsem za ten svůj prozatím krátký život potkal. Co jsem s nimi mohl zažít, co mezi námi mohl být, nekonečný počet kombinací. Tolik jsem toho mohl udělat. Ale život už je takový jaký je, musím se smířit s realitou.
Někdy mám pocit, jako kdybych byl prokletý. I přestože jsem si vědom toho, že lidé byli a jsou na tom mnohem hůře, takže bych měl šťastný. Ale zkrátka se někdy šťasten necítím a změnit to není jednoduché a rada "Buď šťastný, usmívej se" nepomáhá.
Jedna otravná vzpomínka se stále ráda připomíná, moje máma šla do školy, protože se dozvěděla, že jsem šikanovaný a učitelka jí řekla, že to děti jako já bývají a že to budu mít v životě těžké. Tolik lidí v mém okolí furt říkalo, že mám být jiný, rodiče říkali, že se mám podívat na ostatní děti, že proč nejsem jako oni, nemyslím jako ostatní děti v mém věku. Nechápal jsem co tím pořádně myslí, cítil jsem se z toho zmatený. Tak nějak jsem snažil být jako oni, ale stejně přetvařovat se mi vůbec nejde.
Už mám v hlavě prázdno, tak třeba někdy příště.

Představujeme naše rádce…

Poradna je tu pro vás - můžete se zde ptát na své problémy, zvídavé dotazy nebo jen necíleně diskutovat či radit druhým.

Radek Řadu let se věnuje problémům ve vztazích a milostném životě.
14. 05. 2018 v 02:10Off-line St63V  (54/-/-)
Jak může být člověk šťastný, když to nejde. Takhle to prostě nefunguje.
Jak může být člověk takový, jako ostatní, když on takový není a nikdy nebude.
Žij tak, jak ti to nejlépe vyhovuje, měj se jak chceš a hlavně se opatruj tak jak to nejlépe umíš.
Stejně ti asi nikdo líp neporadí.
14. 05. 2018 v 09:47Off-line Dallas  (20/186/70)
Velmi pomáhá vytvořit si úzký okruh kamarádů, se kterými se nemusíš obávat o svoje soukromí a kteří ti pomůžou, když ti bude nejhůř ;) Zažil jsem si to taky, naštěstí už to je za mnou, a ty lidi, kteří byli zlí, jsem vymazal ze svého života. Každý je trošku jiný a s tím je potřeba se smířit :)
14. 05. 2018 v 12:01On-line Bahutom  (29/173/60)
Za těch několik let mého života jsem pochopil, že je lepší být na okraji společnosti než v jejím centru. Mark Twain říkal: "kdykoliv se ocitneme na straně většiny, je načase se zastavit a zamyslet se". Je potřeba vnímat to, že většina, většinou pravdu nemá - je ovlivňována mnoha faktory celku...bla bla bla... každopádně tvá inteligence je vysoko nad průměrem možná sahá až na hranici geniality a když se podíváš do historie na všechny ty lidi, kteří jsou považování za geniální - málokdo z nich byl ve společnosti spokojen :) S největší pravděpodobnosti se tvůj největší potenciál skrývá v činnosti, kterou jsi ještě neobjevil :)
14. 05. 2018 v 15:40Off-line onlip  (55/182/78)
Anonym (『 』): Vedeš si dobře.
Možná ti ulehčí vidět věci jinak: Kdo ti slíbil, že budeš šťastný? Odlož očekávání. Nečekat nic znamená získat vše, rozuměj: cokoli přijde, je tu pro tebe a k tvému dobru. Definičně je.
Neřeš, co bylo, a už vůbec, co být mohlo, vše je dobré právě tak, jak je. Říkáš podstatné: být šťastný vs. cítit se šťastný. S druhým přijde první. Možná je chyba v tom slovu, že stačí spokojený, možná i jen klidný.
Před spánkem si sedni, zklidni se a vygeneruj představu: Cesta. Povrch zvol podle sebe. Okolí taky. Jdeš. Je to tvá cesta. Jdeš. Periferně vnímáš, co je kolem. Nehodnoť. Nečekej. Jen se dívej, vnímej. Neotáčej se. Jdeš. Nezastavuj. Jdeš. Jen se dívej. Nehodnoť. S každým krokem nový podnět, nový horizont. Užívej si ten pocit. Je to tvá cesta. Pak zastav, sehni se na čtyři, hlavu až k zemi ve směru chůze, cítíš její vůni, je to tvá cesta. Děkuj jí, vede tě. Řekni jí, co jí chceš říct, je to tvá cesta. A pak zase pokračuj. Neohlížej se, nehodnoť, jen vnímej. Že nic neděláš? To není pravda, jdeš. Není to tupé rezistentní bytí, ale konání, bytí k věci. Život jako naplňování horizontů, jež se otvírají, tak by to řekl Patočka.
Bahutom má pravdu. Nedávno tu psal Yperit, že člověk je povinen udělat vše, aby se měl dobře. Přeložil jsem si to: Je povinen udělat vše, aby byl spokojen. A to už máme ve svých rukou.
15. 05. 2018 v 04:15Off-line Adam_S  (19/193/77)
Takovéhohle hlodavce máme v mysli občas všichni a před spaním se mu hlodá nejlépe.

Tento jev se nazývá ruminace - zvnovupřežvykování něčeho, co už bylo stráveno. xD

Určitě bych v tvém případě doporučil pracovat s psychologem, nechci zpochybňovat tvůj pohled na svět, avšak občas máme tendenci dramatizovat a myslet iracionálně - čímž se zbytečně vyčerpáváme... může to skončit až u depresí.

Také by přišlo vhod udělat si plán, jak takovým situacím předcházet. Například si chodit zaběhat a pročistit si hlavu tak. Nebo jak jsi učinil, sepsat své myšlenkové pochody na kus papíru. Je mraky druhů meditací, které pomáhají zklidnit mysl. Četl jsem o postupu, kdy si každý den vymezíš 20 minut na šťourání se ve vzpomínkách - to může být kombinace s tím během či meditací.

Určitě bych se ještě před kritickou hlubinou analýzou snažil podívat na to, co jsem udělal dobře a pochválil se za to. Spíš bych hledal + a i s myšlenkou, že mé jednání sice nebylo ideální, ale stále bylo dobré pro to či ono... Honba za něčím dokonalým, i když jen v mysli, nese spousty překážet, protože nic takové není.

Nedávej svým myšlenkám moc velkou váhu, když to nepůjde jinak, nech je plynout. Čím více tě totiž štvou, tím více do nich budeš investovat energie v podobě emocí, no a ty zapříčiní, že ti ta a ta situace bude přicházet častěji na mysl.

Věřím, že deprese, stejně tak jako ruminace smysl mají, ale jen tehdy, když jsou oprávněné. U deprese - umře ti někdo blízký - mysl a vlastně i tělo se s tou ztrátou musí vypořádat. Ruminace - stále se mi něco nedaří, v tom případně je fajn, že si rozkouskuješ složitý problém a hledáš příčiny nezdaru. Nicméně pokud tě rozladí každá "prkotina" nebo pokud není uspokojivého konce k nalezení, chce to něco změnit, ne kvůli ostatním, ale kvůli sobě.

"Jak je smutné utěšovat se myšlenkou, že jiní jsou na tom hůř."
Oscar Wilde

Není úplně dobrá cesta být spokojený kvůli tomu, že jsou na tom jiní hůře, zní mi to až nelogicky, vždyť každému stačí něco jiného, taky že jsme různí, to musíš uznat sám.
Mělo by ti být dobře, díky tomu, že děláš, co tě baví, že jsi sám sebou, že máš super koníčka, dobrou práci, fajn kámoše, že vidíš pokrok ve svém životě, smysl v cestě, kterou ses vydal, že si si vědom svobody a moci, kterou máš, a díky které můžeš měnit svět, jakožto jeho plnohodnotná součást.

Nechce se mi úplně pouštět do tvé vzpomínky s maminkou, myslím, že je s ní spojeno až příliš mnoho a možná i proto máš nyní jak s přílišným analyzováním, tak i s nynějším rozpoložením problém.

Já bych jen na závěr rád řekl, že takovéto předběžné škatulkování ze strany učitelky je naprosto špatně! Nebuď jiný, buď opravdový, buď sám sebou. Chápu, že si teď zahlcen, ale určitě stojí za to dostat se ze všech těch problémů, které tě tak tíží. Je možné, že jsi odlišný, ale právě lidé, kteří se liší mění svět... právě ti, kteří vystoupí z davu, využij toho. Vyčnívat je náročné, ale pokud se s tím popereš, smíříš a naučíš se v tom chodit, posune tě to jako málokoho.

Přeju ti hodně zdaru, jinak určitě bych doporučoval návštěvu nějakého odborníka. Jak říkám, je před tebou nelehká cesta, ale určitě stojí za to. Prostě se na chvíli vydat proti proudu, abys jeho směr pak mohl určovat ty sám.
15. 05. 2018 v 12:38On-line BussterX  (97/130/150)
Já si před spaním vyhoním a usnu jak mimino :P
15. 05. 2018 v 14:03Off-line Lukino_Luk  (29/180/70)
To s tím nonstop přemýšlením, kdy mozek neumí "vypnout" a přemýšlí nad všema možnýma i nemožnýma kravinama a to zejména před spaním, kdy má na to nejvíc klidu a ty následkem toho nemůžeš usnout, tak myslím, že takovu formou nespavosti trpí velké procento lidí.
15. 05. 2018 v 18:23Off-line Mic2000  (22/170/85)
Anonyme, pokud chceš, rád si s tebou o tom promluvím
Přihlaš se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
 
OnloadOnload
Copyright 2011–2018 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Onload