Štěstí po rozchodu

To chápu, ale třeba já bych radši byl s někým se kterým bych si úplně nesedl, ale pro mě je to lepší než být sám. Navíc, když se něco pokazí, tak tě má kdo podpořit a pomoct než na všechno být sám. Záleží, ale na partnerovi.

Nikdo není dokonalý a ano vztah je jeden velký kompromis o tom nepochybuji. Už nějakou dobu žiji s přítelem a jsme absolutní protiklady. Má to dobrý potenciál ale ty odlišné názory ničí představu do budoucna. Takže to vypadá na konec ikdyž ani jeden nechce být sám.

Ano máme internet v dnešní době ale přijde mi že generace je zkažená. Mladí chtějí jen m***t a čím víc jsou staří tím hůř někoho najdou a pak tu vidíme všichni ve zprávách zoufalé hledání protějšků mužmi kterým je 40+

Sám se bojím tohodle scénáře a doufám že nejsem jediný

Popcorn - záleží, jak moc jste protikladní. Mě osobně by stačilo, aby partner byl normální a jel občas semnou na výlet. Já si myslím, že lidi si od vztahu moc představují, jak to bude super. Musíte vztah porovnávat se samotou..... Pořád lepší být na stará kolena s někým než být sám.

Tak zacnemez tim, ze tvoje stesti neni funkci toho, jestli nekoho mas nebo nemas, ale tim, jak si svoje stesti definujes. Mam spoluzaka, kterej nikdy zadnej vztah prakticky nemel a p***om je stastnej. Diky ty volnosti procestoval celej svet dokola a nic mu nechybi. Holt kazdej ma ten svuj zivotni mindset nastavenej jinak :-)

Pokud se dale ptas, jestli je jepsi bejt sam nebo s nekym, kdo si "dovolil" ti v necem nevyhovovat, je to uz slozitejsi. Pri vsi ucte, on je problem hlavne u mladych decek v tom, ze si mysli, jak jsou neodolatelna, bezchybna a dokonala a vsichni si pred nima sednou na p***l. Kladou si silene pozadavky na partnera, z 90% samozrejme vzhledovy. Sami p***om nemaji nic extra co nabidnout a jsou to tuctovy kousky. Projdou par "vztahu", ze kterych si odnesou vsugerovane predstavy, ze oni pro nej delali vse a na partnerovi byly stale nejake chyby. Neuvedomuji si p***om, ze vetsina chyb je spise na nich a to proto, ze porad maji v kebuli vypalenou predstavu sve dokonalosti a naprosto nechapou, o cem vztah opravdu je. Kazda prekazka se resi rozchodem s pocitem, ze ten pristi uz bude lepsi. Uplyne spousta casu a stale nic, svet se proti nim spiknul a oni se divi jak divizny tomu, proc to nejde. Ono uz pojem "hledat vztah" je totalni nesmysl. Ke vztahu se da dojit z naprosto jinejch levlu "souziti", ale pokud beres vztah jako nejakej st**tup s motem, ze "ted jdu delat ten vztah", mas prohrano uz na zacatku :-)

Ale po teoretickem seminari k realite. Ja bych nebyl ani sam a ani bych nebyl s kymkoli. A to ani v situaci, kdy mam hafo kamosu a konicku a aktivni zivot bez nudy. Nekoho VZDY potrebujes. Byl bych (a aktualne jsem) s nekym, kdo mi vyhovuje ve vsem podstatnym. Nehraju si na buznahvezdu s nesmyslnejma pozadavkama, jsem realista a vim, ze po tomhle zivote uz nic FAKT neni. A do doby, nez se stane nejakej fail, si ho chci uzit naplno a to s nekym, se kterym to bude proste fajn. Aktualne to mam tak, ze si s p***elem sedneme tak na 98.731 % :-) Samozrejme ze k tomuto stavu vedlo par projektu, experimentu a vyberek, ale nicemu jsem nerikal vztah do doby, dokud jsem fakt vnitrne necejtil, ze to nekam smeruje a ma to vyznam. Nakonec stejne sbalil on me :-)

Takova jednoducha rada na zaver, pokud si nekoho vybirate, nerikejte tomu po tejdnu vztah, kdyz si akorat pisete a o vikendu si v krovi za mestem zapr*ate. Vztah to bude daleko po tom vsem, co se dobre poznate a budete spolu treba i bydlet a resit spolecny veci. Pak vam teprv dojde vyznam a podstata toho skvelyho slova. Vybirejte podle predstavy vaseho souziti za X let (x>5). Pokud hned zkraje vidite chyby protejsku nebo tu predstavu s tim novym mate jen do dalsiho tejdne, bude to brzo fiasko :-)

Nepsal jsem to taky pro jednoduche finladnie, ty bys to brouku nepobral :-)

STV - venuj se svemu anonymnimu tematu "Kdo je lepší v orálu?", co jsi zase zalozil a nikdo nevi proc :-)

Mám za sebou devítiletý vztah, který se před několika týdny rozpadl (nevěra z jeho strany a odchod za oním druhým). Líp mi určitě není, ale taky se z toho nehroutím. Rozešli jsme se v dobrým, což hodně věcí nejspíš usnadnilo. Mám pocit, že mám po dlouhý době čas sám pro sebe, mohu si udělat v bytě co jak chci, uklízim jen po sobě. To je něco, co si těď snažím užívat, ale moc dobře vím, že sám být nechci a nevydržím. Jen je to zklamání z krachu teď takový docela definující moje pocity, jakkoliv se snažím je nějak regulovat ke svojí spokojenosti.
Já hlavně moc nevím, proč nad tim v 17ti letech přemýšlíš :D

Uplne mam pocit, ze tyto diskuze jsou jen proto, aby tu nekdo mohl rozdav•t rady a hrat si na moudreho, ale neco vam reknu ANI TY VAŠE KEKELY NEČTU.

Nepsal jsem tu kekely
proto nejsu v p***li
má naděje neutuchá
že miš pošle půlku ucha

Nebo aspoň čtvrtku
hodím na ňu mrdku

Pear: než žít v nefunkčním vztahu,kdy jeden parazituje na druhém,je lepší být sám. Skoro 3 roky jsem se kdysi trápil s o 5 let mladším smradem,než mě připravil v podstatě o veškerý majetek a s velkou hysterickou scénou odešel. Vztah má cenu jen tehdy,když si partneři navzájem v hlavních věcech pomáhají a mají společné cíle. Pokud tohle nemáte, a ve vztahu se necítíš dobře kvůli němu-je jedno,jak dlouho spolu jste-běžte od sebe. Zbavíš se parazita a mininálně Tobě bude lépe. Dneska se tomu a vlastně i dotyčnému typečkovi směju do xischtu a provokuji ho majetkem-protože vím,že už se k němu ani náhodou nedostane a taky o nic jiného mu v podstatě nešlo.A vzal jsem si ponaučení v tom,že jsem si našel zabezpečeného vyzrálého partnera a život nabral nový a lepší směr.

Stv:vysvobozením a novým začátkem. A aby něco hezkého mohlo začít,musí to špatné skončit. V podstatě když padneš na dno, máš dvě možnosti:odrazit se(protože hlouběji už spadnout nemůžeš), anebo se v tom zahrabat a litovat se. Ale pak to těm,co tě na dno dostali nenatřeš. Vybral jsem si první možnost. A když se nedaří,vzpomenu si na ten s******ý rozchod,zatnu zuby, a řeknu si: Tome,máš na to a dáš to. A jasně že problémy zvládám líp,protože za zády nemám hajzla,který jen čeká na vhodný okamžik,aby mně podělal.

Akri:to všechno,co píšeš je pravda. Ale vysekej se na kole,měj nohu v hajzlu a hned poznáš a oceníš výhody párového soužití.

Icko: Amen!

Dodal bych k tomu, ze se mi moc nelibi rict, ze "nekoho potrebuju". V zasade to tak neni. V zasade by clovek mel mit partnera proto, ze ho mit chce, nikoli potrebuje. Presne, jak psal Icko, nekdy je potreba (dost casto) prekousnout vlastni ego, nenechat se ovladnout emocemi. Kdyz se dva lidi potkaji, tak to znamena jen to, ze spolu (idealne) mluvi. Ke vztahu je dlouha cesta a opet souhlasim, ze chatovanim ta cesta nezacina. Teprve po nekolika mesicich souziti (jakoze spolu, pod jednou strechou) se postupne rozkryvaji ti dva spolu. A protoze nejsou dva lidi stejni, bylo by naivni si myslet, ze najdu svuj ideal. Tak to neni. A kdo si mysli ze ano, tak hleda fata morganu. Partner muze byt skoro jako ja, v ledascem mit stejne nazory a potreby, presto neni jako ja a neni takovej, jakej chci, aby byl. Partner totiz neni pes, abych ho cvicil a skolil. Takovej partner (a neni jich malo) byva totiz v pozici podrizeneho, ktery plni pokyny jak robot. A to treba pro me neni nic, co bych chtel.

Takze. Za me jednoznacne pracovat na vztahu. I kdyz to fakt nekdy stoji nervy a cloveku se chce vzteky puknout, vzdycky prijdou dny, tydny, mesice, roky, ktery jsou krasny. Ja neziju v idealnim vztahu, muj partner neni vzorem dokonalosti (stejne jako ja nejsem), presto s nim jsem a chci byt. Mimo jine prave proto, ze neni takovej, jakej chci, aby byl. Je svuj a to je (pro me) sexy.

No vsak Beto, ja nechci mit nikoho dokonalyho, chci nekoho jinyho, nez jsem ja ... :-)
(vtip)

Akri: na to není jednoduchä odpověď-někomu vyhovuje život singl,jinému v páru. První dva dny se o mně starala drahá polovička,když hrozilo,že mně přílišnou péčí zadusí, ukončil jsrm dovolenou a nastoupil do práce a jí jsem poslal k rodičům,stejně by tam jela na narozky. A dneska se vrací:) Chci mrše dokázat,že jsem i tak soběstačný. Až budu jednou sám,bude se mi to náramně hodit. Máme pár spolecných rysů: jsem tvrdý nejen k okolí,ale hlavně k sobě.

Cato:je to škoda. Většina vztahů se rozpadá po 3 letech. Je škoda někoho opustit jenom proto,že není tak ukecaný jako Ty. Pokud je to jenom tenhle důvod,snažil bych se s partnerem na záchraně vztahu ještě trochu zapracovat. My to máme podobné jako vy dva(introvert x extrovert) a doplňujeme se čím dál víc. Ale taky jsme spolu déle než vy dva.

Cato: bojuj za záchranu vztahu. Rozejít se přece můžete vždycky,když to nevyjde,tak proč to ještě neskusit? Hlavně mu neříkej o té bokovce,to by jsi zabil vztah sám. A řekni si,co Ti vztah pozitivního dává,na druhou stranu si napiš,co bere a když najdeš víc pozitiv-bojuj. Nic v životě není zadarmo a o to dobré musíš bojovat,aby Ti zůstalo. Vždyť i Ty nejsi bez viny,když máš bokovku. Držím Ti palce,ať. Vám to vyjde:)

A ty jsi, Tedybero=Klip, se starým, protože tě živí - s dávkami nevyjdeš, co? Jen nechápu, proč je on s tebou, s čúzou věčně vlezlou na buznaseznamce.