Bez něj jsem smutný, ale když jsem s ním, tak po něm zase tolik netoužím
28. 10. 2018 v 22:43 Anonym
Potřebuji poradit. Hrozně se mi líbí jeden kluk. Ale když potom jsem s ním tak už tolik ne. A zase když ho nevidím tak je mi hrozně smutno. Je to divné. Ale když s ním nejsem jsme smutný. A když jsem s ním tak bych se sním nejraději nebavil.
Zní to trochu zvláštně, ale pokud jde o lidské city, člověku se občas dějou v hlavě věci, nad kterými zůstává rozum stát. Zkusil sis odpovědět na otázku, co se ti na něm líbí a co naopak způsobuje, že se ním nechceš bavit, když jste spolu? Ten kluk je taky gay? A ví o tobě, že se ti líbí?
Vidíš, to mě nenapadlo, že by za tím mohlo být to, že najednou neví, o čem si povídat. Pak nastává trapné ticho. To znám.
Ja to poznám a zistil som ze je to sposobene tym mimochodom v mojom pripade je to moj kamarad co je teda hovori to o sebe ze je cisto hetero no a je to sposobene tym ze ked ho nevidim tak si idealizujem aky by mohol byt kebyze spolu chodíme a bla bla bla a ed sme spolu vonku tak taky neni a v realite moje predstavy nikdy nenaplní ale p***om si ho chcem stale zachovat ako kamarada tak sice som chcel tento koment napisat ako radu ale zaroven aj o jednu poprosím . PS: rady typu daj si od neho pauzu si nechajte ja ho vídavam asi tak raz za dva mesiace a piseme si asi len kazdy tyzden
Pri vsi ucte chlapci, je-li vas konicek cumeni do telefonu, pak je trosku problem, pokud dva takto postizeni jsou spolu. Da to rozum, ze pak konverzace vazne, protoze si pisete se 100 virtualnima misto toho, abyste kecali spolu realne. Bohuzel tohle je problem i nebuznich deti :-)
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.