Teprve nedávno jsem si sám před sebou přiznal, že jsem gay

Myslenkove pochody sem mel podobne, i kdyz sem byl o par let starsi, nez jsi ty.
A jak poradit? Dej tomu cas, ono stejne nikoho poradneho nejspsi nenajdes za par dnu. A doufej, ze najdes nekoho chapaveho a klidneho, kdo te bude spis v tomhle podporovat a rozumnet ti, nez te do neceho tlacit. :) Bude to znit mozna ode me sobecky, protoze to vlastne nahrava i mne, ale klidne zkus nekoho starsiho, zkusenejsiho a uz vyradeneho, protoze te spis podpori a uklidni a treba trochu i s tim comingoutem trochu pomuze.

No bolo by lepšie ak by si si našiel niekoho kto to taktiež tají. Už len z dôvodu, že veľa "neutajeným" gayom vadí ak chce niekto prehnanú diskrétnosť a utajovanie vzťahu.. Ak to bude chcieť aj on tajiť, nebudeš ty svojou utajenosťou obmedzovať priateľa.

Ale nemusíš sa toho držať, sú aj neutajovaný gayovia ktorým takýto utajený gayovia vôbec nevadia.

Ja s Felixem nesouhlasim. Protoze se budete navzajem utvrzovat v tajeni. A nikdy se z toho nepohnes. Rada dobra, pokud bys to nechtel nikdy oteverne rict. Ale sam rikas, ze casem ano, jen ne ted. :) Budes mit o motivaci vic.

Nemusia sa utvrdzovať. Čo sa týka mňa, ja netúžim potom aby to niekedy vôbec niekto blízky o mne vedel :-)

Ja jsem teda pro to, abys spise sel do nekoho, kdo to netaji. Nemyslim tim nejakyho exhiblba, co to na nem poznas i za rohem, ale do nekoho, kdo te z toho utajeni dostane heezky pomalu ven. Ver tomu, ze utajenej to daleko s nikym nedotahnes. A dva utajeny? To je nesmysl, bude vas to zrat a stejne uz to bude okoli davno vedet :-)

Tušiť môže jebať na nich :-D

Ja zas nemam zadnou touhu, protoze jsem se to naucil potlacovat tolik, ze zmizela. Umru sam jako starej zapšklej dědek.

A najdou me po mesici napul ohlodanyho od vlcaku

Už zarůstáš vousem a vlci už jdou sem. :-P

Kdyz nebudes ani nic cekat, tak te nic nezklame, a budes zit v apatii byti na zivu

Mišule, a proč v sobě potlačuješ touhy, až mizej?

STV, on ale resi neco uplne jinyho a hormony mu dle jeho slov pracuji na 108% :-)

Misane -dělej něco ze sebou, dokud jsi mladej, žít v apatii můžeš klidně až ve stáří :)

"Ja zas nemam zadnou touhu, protoze jsem se to naucil potlacovat tolik, ze zmizela. Umru sam jako starej zapšklej dědek.....
...Kdyz nebudes ani nic cekat, tak te nic nezklame, a budes zit v apatii byti na zivu"

notyvole... misanek napsal přesně to podle čeho žiju já, přesně moje krédo...
jenže já jsem se k tomu dopracoval až když mi bylo skoro 45, já už můžu bejt zapšklej dědek, párkrát sem v životě hluboce miloval a párkrát nenáviděl, žil jsem aji ve vztahu dost dlouho a aji sem si pak užíval života... já už mám svoje za sebou... su vetchý stařec a dopoledne su rád že se vyhrabu z postele :D ale kuwa dop***le vy, co máte 20, žijte, život je strašně krátkej a je to dar kterej už nikdy nedostanete... neříkám abyste se k***ili každej den s někým jiným, ale nezavírejte se do sebe... dík

Mišánek začne žít a napíše zde nové téma...zamiloval jsem jsem se do heteráka a nechce se mnou poslouchat Madonu.

No ještě že jsem sám k sobě upřímný a dokážu se se sebou a mým zvláštním osudem smířit. Ještě že dokážu asociálně přehlížet co si o mně kdejaká p**a myslí a tak si mohu dělat co chci. Dneska kluk, zítra nikdo a pozítří zas třeba holka. Na veřejnosti a nebo v soukromí vždyť je to jedno, dokud cítím že je to to co chci je mi úplně u p***le co si myslí ostatní. Nechat se omezovat strachem z reakce okolních lidí je hloupost, přece se nebudu přetvařovat jen abych v jejich očích měl nějakou pozici kterou ve skutečnosti nezastávam. Můžu si dělat co chci a v podstatě s kým chci a komu se to nelíbí může odvrátit zrak, možná mě sledovat a promlouvat, možná nahlas nesouhlasit nebo dokonce třeba i nadávat ale to je asi tak všechno co proti mému rozhodnutí může dělat..jsem chodící sociální tabu

Freude, většina bezdomovců jsou chodící sociální tabu, to by možná byla pro tebe vhodná kariéra :D

Mám to úplně stejné a nevím jak se s tím vypořádat. Napiš mi.

Bezdomovci bývali bohémové dnes jsou to jen lidé které zradila společnost. Jak můžou být bezdomovci sociální a tedy společenské tabu když to byla právě ta disfunkční společnost se špatně nastaveným systémem co z nich udělala bezdomovce? Bezdomovci jsou jen součástí jednoho velkého tabu nefunkční společnosti. Sami o sobě tabu nejsou, ne víc než kdejaký chudý člověk co si musí utrhnout od huby aby mohlo jeho dítě jet na školní výlet. Ani by mi nevadilo být bezdomovec, spíš by mě sralo že by si pořád tahle odporná společnost, i po tom co bych se vzdal svého domova, uzurpovala vlastnictví mé osoby a chtěly by stále rozhodovat o tom co se mnou bude a jestli vůbec mám právo na to abych neměl domov, nebyl součástí žádné komunity a neplatil si na služby které nikdy nevyužiji. Je zvláštní že společnost, která není schopná zabránit aby se z lidí stávali bezdomovci i přesto že to vyplývá z jejích hodnot, by chtěla trestat ty kteří doplatili na její chybný systém a dokonce takové prohlásí za sociální tabu.

Máme svobodu freude, máme svobodu naložit se svým životem tak jak sami uznáme za vhodné... kolik znáš osobně bezdomovců freude, osobně a dobře...? hodně? já hodně...

Ja bych zacal u sebe. Vlastne jsem to tak udelal i kdysi. Do niceho jsem se nenutil, nic jsem nelamal pres koleno. A protoze jsem vedel, ze nevim presne, dbal jsem na to, abych nikomu nic neslibil. Jasne, stalo se, ze jsem se zachoval jako z**d, kterej tomu druhymu zlomil srdce. Je jasne, ze se to deje a ze tomu obcas nejde zabranit. Presto bych ale dnes doporucil hodne dbat na to, abys opravdu nikomu nic moc nesliboval do doby, nez si budes sebou jisty. Ti druzi se do tebe totiz muzou zamilovat, zacit te videt jako partnera, trebaze ty sam to tak zatim nevidis.

V druhe rade, soubezne sam se sebou nebo klidne potom, bych se zameril na svoji budoucnost. Pises, ze chces milovat a uzivat si sexu. Prima, na to druhe nepotrebujes lasku, nejsi-li ten typ, ktery bez citu sex nechce. Nekdy je dobry milenec nebo dlouhodoby sexualni kamarad daleko lepsi nez partner na nervy.

No a nakonec se vracim zpatky na zacatek. Stredobodem vseho, co se te tyka, jsi ty sam. A proto je opravdu dulezite, abys vedel, kym jsi, co chces, co nechces a tak. Muzes se samozrejme nechat zocelit lidmi, ktere potkas a se kterymi navazes vztahy pro to, abys vztahy mel. Lepsi ale je navazovat vztahy proto, ze je chces sam a ze vis, jake vztahy chces.

Nemusis nikam spechat a nemusis tlacit na pilu. Zadny kluk ti neutece. Naopak, ti utikajici evidentne nejsou pro tebe, tak na co se za nimi honit. Za sebe muzu doporucit neponizovat se, udrzet si svoji uroven a nedat se vsanc pro par chvil poteseni, dodrzovat zasady bezpecnejsiho sexu a tak dale. Neni, alespon pro me, nic horsiho nez strasidelna moralni kocovina po tom, co se v noci odehralo par smesnych pohybu. Ale na to musi prijit kazdej asi sam.


Zaujalo me slovo "sebezklamani". Proc bys mel sebe zklamat? Proto, ze jsi gay a touzis po spolecnosti jineho gaye, nebo pro gayovstvi samotne, nebo pro neuspokojive zkusenosti? Moc tomu nerozumim. Kazdopadne je jasne, ze pokud k vecem pristupujes negativne predem, nemuzou dopadnout jinak nez negativne. Smysleni a polarizace mysli ovlivnuji nase jednani vic, nez bys rekl. Daleko lepsi proto je vyhlizet budoucnost optimisticky. Jiste, idealismus a ruzove bryle jiste nejsou o nic lepsi nez pesimismus, ale negativni lidi p***ahuji dalsi negativni lidi, ti spolu delaji negativni veci... Az je z toho jedna velka negace, kterou tezko zvladnes a ktera spolehlive odradi pripadne jine napadniky. Nikdy totiz nechce randit se skarohlidem.

Kde hledat... Ja bych cloveka pro souziti urcite nehledal na grinderu a podobnych mistech, ktera slouzi spise pro sexualni seznameni. Hledal bych primarne tam, kde bych cekal, ze potkam lidi jako jsem ja. Za me rozhodne knihovny, univerzitni kampus, koncerty, divadla, kavarny a hospody, sportovni udalosti a koncerty a vystavy, spolky a kluby a tak dale. Online seznamka je docela vhodna, pokud se na ni prezentujes presne a vis, co chces (coz zatim nevis). Neni potreba nijak extra hledat, on ten spravny clovek se tak nejak najde sam, proste se ozve, potkate se, nejak na sebe natrefite, aniz bys pro to musel neco udelat.

Jak zacit s novym clovekem? No od zacatku prece. :)) Prvni rande a nervozita pred nim. Prvni setkani a nekolik malo sekund na prvni dojem (ktery je sice dulezity, ale lepe je na neho nedat). Prvni kafe/pivo/prochazka/..., behem ktere si reknete par veci o sobe a budete vedet, jestli se chcete videt znovu ne. Pokud ano, je to na dobre ceste, ale stale velmi velmi cerstve. Pokud ne, taky dobre, muzete byt kamaradi (mam takovyho uz 15 let). Na druhe schuzce uz se malicko znate, muzete tak navazat na predchozi setkani (dobre je si o tom druhem neco pamatovat a mluvit cilene o tom, o cem mluvil on sam - dela to dobry dojem a projevujes tim svuj zajem). A tak postupne, krok po kroku, az prijde den, kdy budete chtit spolu treba zit. K tomu je ale dlouha cesta a vysledek vzdy zavisi jen na dvou lidech.

Hm. Koukam ted na svoji zed slohu. Vlastne jsem ti chtel jen rict, ze drzim palce, at sam sebe najdes a p***om hledani se nedopustis zbytecnych prehmatu.