Bojíte se smrti?
19. 09. 2019 v 18:19
Anonym (Rosťa)
Anonym (Rosťa) Smrt představuje definitivní zničení lidského Já. V mládí se na ni moc nemyslí, protože se zdá být daleko, ve stáří už je to jiné a myšlenky na blížící se smrt jsou častější, čím je člověk starší. Myslím, že smrti se obává každý zdravý člověk a převážná většina sebevrahů (sebevražedné atentátníky sem nepočítám) trpí duševní poruchou.
Osobně mám své okamžiky, kdy si uvědomuji, že se smrti v té chvíli nebojím. Něco jako když někdy mám z pavouků opravdu hrůzu a jindy je mi úplně jedno, jestli ho rukou prostě smetu ze stolu. Ale nejsem si jistý, jestli je to v pořádku.
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
19. 09. 2019 v 18:34 Anonym (Rosťa)
Anonym (Rosťa) No jak už jsem napsal: pocit, že smrt je ještě daleko, je v mládí převládající ! Jen někdy, tu a tam, taková představa proběhne myslí a za chvilku odezní. V Tvém případě by mohla být spíš úzkost z náhlé smrti, která by zhatila seberealizaci prostřednictvím umělecké tvorby.
Souhlasím • Nesouhlasím - 2
Nahlásit
Smrti se nebojím jen mě sere že to je na furt :D
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Až přijde za mnou má smrt, řeknu jí tak jdem,
provedu tě temnou nocí vzhůru za světlem.
Už si nedáš ani keho, ani žádnej slušnej trip,
budeš to mít hochu těžký, nebude ti dvakrát líp.
Nevede už cesta zpátky, neuvidíš známou tvář,
provedu tě temnou nocí, až před jeho světla zář.
Poputuješ cestou přeměn, nemůžeš to pochopit,
budou ti rvát maso z těla, však můžeš se s ním ztotožnit.
Až přijde za mnou má smrt, řeknu jí tak jdem,
provedu tě temnou nocí vzhůru za světlem.
provedu tě temnou nocí vzhůru za světlem.
Už si nedáš ani keho, ani žádnej slušnej trip,
budeš to mít hochu těžký, nebude ti dvakrát líp.
Nevede už cesta zpátky, neuvidíš známou tvář,
provedu tě temnou nocí, až před jeho světla zář.
Poputuješ cestou přeměn, nemůžeš to pochopit,
budou ti rvát maso z těla, však můžeš se s ním ztotožnit.
Až přijde za mnou má smrt, řeknu jí tak jdem,
provedu tě temnou nocí vzhůru za světlem.
. „Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.“ — Sigmund Freud
Jsem smířený s tím,že jednou padnu bradou vzhůru. Nebojím se smrti. Bojím se toho, co tu po mně zbude. Nerad bych odcházel od nedořešených záležitostí, a nebo snad s pocitem že jsem plně nevyužil svůj potenciál. Snažím se to brát stylem Carpe diem, ale jelikož jsem jeden z těch s "duševní poruchou" tak mi to moc nejde. :)
Jsem smířený s tím,že jednou padnu bradou vzhůru. Nebojím se smrti. Bojím se toho, co tu po mně zbude. Nerad bych odcházel od nedořešených záležitostí, a nebo snad s pocitem že jsem plně nevyužil svůj potenciál. Snažím se to brát stylem Carpe diem, ale jelikož jsem jeden z těch s "duševní poruchou" tak mi to moc nejde. :)
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Nad smrtí jsem přemýšlel milionkrát. Nebojím se toho že by mě to bolelo nebo toho že neexistuje žádný posmrtný život ale jen nic. Bojím se toho že by moje smrt byla všem fuk. Že bych měl poloprázdný pohřeb a nikdo na mě nevzpomínal. Jen by pokrčeli rameny a dělali jakoby se nic nestalo.
Souhlasím - 4 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Anonyme, když tě obalím trhavinou, tak, aby sis jí nemohl sundat a řeknu, že, když to neuděláš, tak tě zastřelím. Taky budeš trpět duševní poruchou?
Souhlasím • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
19. 09. 2019 v 18:53 Anonym (Rosťa)
Anonym (Rosťa) Gargamel. Souhlasím - je to už pak na furt, věčná nicota. Docela pěkný text, co jsi napsal. Podle mě je to ale naopak: jde se ze světla do temnoty ! FreudToldYou. Co se týče Sigmunda Freuda(požádal svého lékaře o velkou dávku morfia), ten duševní chorobou netrpěl. Byl už velice starý a absolvoval 33 neúspěšných chirurgických zákroků ohledně rakoviny hrtanu. Smrt v tomto případě bral jako vysvobození z trýznivé existence !
Smrti se nebojím, spíš mi vadí, že mi ještě před smrtí umře vocas
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Každý by se měl aspoň trošku bát smrti,ubylo by možná křížků u silnic.
Bojím se předčasné smrti.
Nebojím se smrti, která pro mě bude vysvobozením z útrpného života.
:-P
Nebojím se smrti, která pro mě bude vysvobozením z útrpného života.
:-P
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Já se bojím, navíc trpím úzkostmi,takže nad tím přemýšlím každý den,je to stejný jako než jste se narodili, život je stejně jen utrpení. Kor bez lásky.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Nebojím sa smrti bojim sa pomalého bolestiveho umieranie kdesi bez pomoci. Ale smrť ako takú prijmem s otvorenou náručou. Možno jej aj kávu uvarím
Jsme to tady ale veselá parta :) samej pozitivní člověk :D
Anonym: Myslím, že jsi špatně pochopil, co jsem napsal.
Upřímně si myslím, že sice se hodně z nás smrti momentálně nebojí, protože pro vás teď nehrozí (to si ale jenom myslíte), ale když se opravdu dostanete do situace, kde o život jde, ať už za mlada při nějaké situaci nebo nemoci, či ve stáří na smrtelné posteli (tam je to spíš hodně individuální), hodně lidí už na to zas takovou odvahu nemá. Je to přirozený lidský pud - chtít žít.
Upřímně si myslím, že sice se hodně z nás smrti momentálně nebojí, protože pro vás teď nehrozí (to si ale jenom myslíte), ale když se opravdu dostanete do situace, kde o život jde, ať už za mlada při nějaké situaci nebo nemoci, či ve stáří na smrtelné posteli (tam je to spíš hodně individuální), hodně lidí už na to zas takovou odvahu nemá. Je to přirozený lidský pud - chtít žít.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Když jsem byl malej a blbej, podruhé jsem se narodil. Teď jsem starý a ještě blbější, takže za mne Ne.
Co hlava ve stáří nepobere, smrt si vezme zpět.
Co hlava ve stáří nepobere, smrt si vezme zpět.
Lolitak a čo keď niektorí žiť proste nechcú ? Čo keď stratili niekoho na kom im skutočne záležalo niekoho veľmi blízkeho a chcú ísť za ním ?
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Mutant, jestli máš na mysli sebe,tak hlavně neblbni.
Mutant: Mluvil jsem spíš ke zdejšímu obecenstvu, které se vyjádřilo a nikdo nemluvil o tom, že by vyloženě měl nějaké sebevražedné sklony.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Smrti se nebojím. Vždyť není čeho, ale co mě děsí je pomalé a bolestivé umírání
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Smrti jako takové se nebojím, to spíš samotnyho umírání pokud by mělo být bolestivý a zdlouhavý. Zrovna tak bych asi nechtěl umřít kdybych měl nějaký dluhy nebo cokoli co by zatěžovalo moje blízké.
Mutante ztráta nikoho, ničeho, ani nic tě neopravnuje sáhnout si dobrovolně na život. Ty sis ho nedaroval tak o něm nerozhoduj.
A o smrti ani moc nepřemýšlím až přijde tak tu bude a mně to vlastně bude úplně jedno :D
Mutante ztráta nikoho, ničeho, ani nic tě neopravnuje sáhnout si dobrovolně na život. Ty sis ho nedaroval tak o něm nerozhoduj.
A o smrti ani moc nepřemýšlím až přijde tak tu bude a mně to vlastně bude úplně jedno :D
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Kloudiku, když ti někdo něco daruje, cokoli, tak se to v ten moment stává tvým a rozhoduješ o tom. Nevím, proč by to s životem mělo být jinak :-P
Lukino nevím, jen mi to přijde divný :D
Smrti se nebojím ani bolesti během ní, jelikož mám dost bolesti i když neumírám, ale je pro někoho daleko těžší žít. Navíc, bát se smrti, všichni tam musíme, jedna z mála spravedlivých věcí.
Anube, smrt není moc spravedlivá, když jeden umře ve 20 a jiný ve 105. :-P
Už sem to asi někde psal
Když je někdo mrtvej, tak o tom neví ale pro ostatní je to těžké. To samé platí když je někdo d***l :)
Když je někdo mrtvej, tak o tom neví ale pro ostatní je to těžké. To samé platí když je někdo d***l :)
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Smrt je jediná jistota a ja nám spravedlivě nadělena. Podle toho, kolik nám bylo předurčeno
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Lukino - ono to spravedlivé je. Smrt si nevybírá pohlaví, stáří, chudého nebo bohatého. Někoho si sice vezme dřív a někoho později, ale tak i tak se dočká každý :)
Anube ale to je blbost co píšeš. Bohatej si moze zaplatit lepší péči nebo lepší pozici v pořadníku na operaci atd takže rozdíly mezi chudým a bohatým tam sou aspoň co se termínu týká :) jako ve finále tam skončíme všichni, ale korupce funguje všude :)
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím - 2
Nahlásit
Před smrtí si je každý roven
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Před smrtí je každý živ :)
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím - 2
Nahlásit
Umíráme celý život, jen si to neuvědomujeme :-)
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Já se nebojím :) dle mého názoru nic nekončí smrtí. Ale klidně mi ten názor můžete hejtit. Nicméééééně... život je pro mě o kvalitě ne o kvantitě. Raději žít pořádně a zemřít v 35 než žít tak nějak napůl a opatrně do 70. Toť můj názor a mé osobnostní nastavení :)
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Epigram od Jeho Svatosti Dalajlamy: „Neexistuje žádný způsob jak uniknout smrti. Je to stejné jako snažit se uniknout, když jste oklopen čtyřmi velehorami dotýkajícími se nebe. Neexistuje žádný únik z těchto čtyř hor narození, staří, nemoci a smrti“
Nebo tento mám ještě rád: „Stárnutí ničí mládí, nemoc ničí zdraví, degenerace života ničí vynikající kvality a smrt ničí život. Dokonce i když jste skvělý běžec, nemůžete utéct před smrtí. Nemůžete zastavit smrt svým bohatstvím, kouzelnickým představením, recitací manter nebo dokonce léky. Z tohoto důvodu je rozumné se na svou smrt připravit.“
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Tak kto je verí na materialistickú filozofiu, tak tomu pre téme smrť do smiechu asi nebude, pretože pre neho sa smrťou všetko končí.
Ja sa smrti nebojím, nakoľko si myslím, že život bude pokračovať ďalej.
Ja sa smrti nebojím, nakoľko si myslím, že život bude pokračovať ďalej.
Připravit se na ní nemůžem za života tak snadno. Můžem se před smrtí naučit správně dýchat, aby propad do ní nebyl chaotický. Sebenahlížení (Autoskopii) se lze naučit a slyšet jí také. Sluch je z posledních smyslů, které budou s námi do konce i průvodcem. Spánková paralýza je začátek ukázky jak to bude cca vypadat a co budem prožívat.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Bojím se smrti, ne svojí, ale svých blízkých.
Nebojím se smrti, naopak bych ji uvítal. Na druhou stranu, opravdu velmi se bojím bolesti či utrpení.
Smrti se začneš bát, až se tě dotkne. Při marné resustitaci blízkého,po držkopádě na kole,když v příkopě počítáš kosti,po havárce v autě. Ve špitále,kde jseš s prkotinou a vedle umírá mladý kluk. Važte si života a svého mládí. Než se nadějete,bude fuč,jak mládí tak život.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Riku: Záleží na pohledu na život. Pokud svůj život považuješ za zbytečný a nemáš žádné závazky, například děti či partnera, nemusíš se smrti bát. Navíc záleží i na dané situaci, paradoxně v krizových situacích se mnoho lidí dokáže se smrtí smířit snáze.
Každej se NĚKDY bojí smrti. V mládí si to nepřipovštíš. Mladý kluk ve špitále. Věděl že umře. Měl přání ještě zajít na pivo. Zašel a pomohli jsme mu. Když se vrátil,byl šťastnej jak blecha. Umřel. Rozcházel jsem to dlouho. Na rozhovory o smrti s ním nikdy nezapomenu.
Prorážení ledu na silvestra,když ti kolega vykopne automatiku. Zachrana,byla obleva a led byl měkej. O fous,byla vedle.
Nedávno jsem potkal smrtku, říkala, že si musí sama vyklepat kosu, že na ty mladý dnes není žádný spolehnutí.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Až mi bude tak 110, přijde bůh a zmáčkne RESET ;)
Nebojím se. Jsem se smrtí smířený,protože jsem smířený sám se sebou....
Samiku, denne rikam zakosum, ze RESET se nemacka (proto je i schovany za dirkou), ze se ma krabicka jen VYPZAPnout ... ale je to marny :-)
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
No jo, jenže tahle hláška je z dob dávno minulých, kdy na šochtli PC bylo tlačítko RESET hned pod VYPZAPem, jen menší ;)
Kdyz jsou dve tlacitka, mensi a vetsi, macka se prece vzdy to vetsi :-)
Já mám rád všechno menší takže i v případě tlačítek bych měl jasnou volbu :)
Já ne. Hlavně aby to nebolelo a netrvalo dlouho. Ale občas si říkám, že až budu cítit, že na mě leze stáří, tak to ukončím sám. Jenže podle rodových dispozic to bude ještě zadlouho a nejspíš mě najednou klepne pepka a bude klid :)) A až umřu, tak se konečně pořádně vyspím :))
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
