Nejšťastnější moment v partnerském vztahu
29. 11. 2019 v 07:13
Anonym
Anonym Když se ohlédnete za svými předchozími nebo aktuálními partnerskými vztahy, kdy jste se v nich cítili nejšťastněji? Na jakou chvíli, ať už v minulém nebo současném partnerství, nikdy nezapomenete? Existuje případně něco, čím u Vás Váš protějšek navodil pocit tak silného štěstí, že jste jen stěží potlačili své dojetí?
A pokud jste žádnou takovou situaci nezažili, co by Vás od partnera, ať už by šlo o čin, překvapení nebo jenom nějaká obyčejná slova, takzvaně "dostalo na kolena"?
A pokud jste žádnou takovou situaci nezažili, co by Vás od partnera, ať už by šlo o čin, překvapení nebo jenom nějaká obyčejná slova, takzvaně "dostalo na kolena"?
Hmmm. Nikdy jsem nepremyslel nad jednim "nej" okamzikem.
Kdyz ale premyslim ted, vzpominam si, ze pred mnoha lety jsem chodil s klukem z Vysociny. Bydlel u rodicu, ja jsem za nim jezdil z Brna se jakoze ucit (delal prumku, ja jsem mu jakoze pomahal s matikou). Mohlo to byt po Novym roce, kdyz jsem zas prijel na uceni. Jeho rodice mi vzdycky rozestlali v takove male mistnosti vedle kuchyne, byla tam postel vmacknuta mezi dve skrine, naproti okno. Z postele bylo videt do kuchyne, ve ktere stala kamna na vareni. Topilo se v nich dne i noci, bo Vysocina... No a jak jsme se ucili dlouho do noci, sli jeho rodice davno spat. Nic jsme spolu nemeli, ale pamatuju si tu blizkost, jak jsme zalehli pod ledovou perovou prikryvku, v pyzamech. Myslim, ze jsme se libali, mazlili, ale urcite k nicemu vaznemu nedoslo. Bylo to vlastne hodne romaticky. V baraku na male vsi, ticho a do neho praskani tech kamen, ten kluk vedle me, jeho telo hodne blizko mymu.
Jinej moment, podobnej, si zas pamatuju z Beskyd. Mel jsem kolegyni, ktera odtama pochazi. V lete nas v praci pozadala, jestli bychom prijeli z Brna pomoct jejim rodicum sklidit uhli. Jel jsem tak necekane na pracovni vylet. Vecer, jak bylo hotovo, jsme sli s kolegyni ven. Za barakem maji kopec. Lehli jsme si na vrchol toho kopce, pamatuju si mesicni svit, jak kreslil na rosu ve trave. Lezeli jsme boky k sobe, polozila si hlavu na moje plece. Ackoli v zasade homosexual, citil jsem silne vzruseni, protoze ji vonely vlasy (i po tom noseni uhli), mozna jsme se malinko libali. K nicemu nedoslo, protoze ona mela partnera a ja tez. Pamatuju si ale ten naboj noci v Beskydech, pod hvezdama, ve vlhke trave. Slibili jsme si tehdy, ze kdyz to nevyjde v soucasnych vztazich, budeme spolu. No, nejsme. :))
V posledni dobe jsem prozival ryzi stesti nedavno, kdyz mi draha polovicka dala jasne najevo, ze si vazi toho, ze i pres svoji nevoli jsem souhlasil se stehovanim ku Praze. Jo, fakt jsem to nechtel, ale sel jsem do toho. Pro mnoho duvodu, taky pro partnera. Sice jsme kvuli tomu vsemu kolem prozili nejednu nehezkou noc a den, ale ten moment, kdy mi rekl (a jinak dal najevo), ze si vazi toho, ze jsem do toho s nim sel, mi pripomnel, ze je potreba videt veci pozitivne, trebaze se misty zdaji cernejsi nez cerny.
P.S. Stesti neexistuje. Drtivou vetsinu pozitivnich zazitku a prozitku si clovek vytvari sam, stejne jako tvori ty negativni. Staci se mit na co tesit zitra, snazit se videt i male uspechy a casem se z toho stane navyk, kterej vytvori pozitivini mysleni. A pozitivni mysleni je super sexy, super navykove a super svudne, clovek je tak atraktivni pro okoli, protoze neresi blbosti, neutapi se v problemech a svemu okoli dodava harmonii a klid. Funguje to obousmerne, pozitivne stejne jako negativne.
Kdyz ale premyslim ted, vzpominam si, ze pred mnoha lety jsem chodil s klukem z Vysociny. Bydlel u rodicu, ja jsem za nim jezdil z Brna se jakoze ucit (delal prumku, ja jsem mu jakoze pomahal s matikou). Mohlo to byt po Novym roce, kdyz jsem zas prijel na uceni. Jeho rodice mi vzdycky rozestlali v takove male mistnosti vedle kuchyne, byla tam postel vmacknuta mezi dve skrine, naproti okno. Z postele bylo videt do kuchyne, ve ktere stala kamna na vareni. Topilo se v nich dne i noci, bo Vysocina... No a jak jsme se ucili dlouho do noci, sli jeho rodice davno spat. Nic jsme spolu nemeli, ale pamatuju si tu blizkost, jak jsme zalehli pod ledovou perovou prikryvku, v pyzamech. Myslim, ze jsme se libali, mazlili, ale urcite k nicemu vaznemu nedoslo. Bylo to vlastne hodne romaticky. V baraku na male vsi, ticho a do neho praskani tech kamen, ten kluk vedle me, jeho telo hodne blizko mymu.
Jinej moment, podobnej, si zas pamatuju z Beskyd. Mel jsem kolegyni, ktera odtama pochazi. V lete nas v praci pozadala, jestli bychom prijeli z Brna pomoct jejim rodicum sklidit uhli. Jel jsem tak necekane na pracovni vylet. Vecer, jak bylo hotovo, jsme sli s kolegyni ven. Za barakem maji kopec. Lehli jsme si na vrchol toho kopce, pamatuju si mesicni svit, jak kreslil na rosu ve trave. Lezeli jsme boky k sobe, polozila si hlavu na moje plece. Ackoli v zasade homosexual, citil jsem silne vzruseni, protoze ji vonely vlasy (i po tom noseni uhli), mozna jsme se malinko libali. K nicemu nedoslo, protoze ona mela partnera a ja tez. Pamatuju si ale ten naboj noci v Beskydech, pod hvezdama, ve vlhke trave. Slibili jsme si tehdy, ze kdyz to nevyjde v soucasnych vztazich, budeme spolu. No, nejsme. :))
V posledni dobe jsem prozival ryzi stesti nedavno, kdyz mi draha polovicka dala jasne najevo, ze si vazi toho, ze i pres svoji nevoli jsem souhlasil se stehovanim ku Praze. Jo, fakt jsem to nechtel, ale sel jsem do toho. Pro mnoho duvodu, taky pro partnera. Sice jsme kvuli tomu vsemu kolem prozili nejednu nehezkou noc a den, ale ten moment, kdy mi rekl (a jinak dal najevo), ze si vazi toho, ze jsem do toho s nim sel, mi pripomnel, ze je potreba videt veci pozitivne, trebaze se misty zdaji cernejsi nez cerny.
P.S. Stesti neexistuje. Drtivou vetsinu pozitivnich zazitku a prozitku si clovek vytvari sam, stejne jako tvori ty negativni. Staci se mit na co tesit zitra, snazit se videt i male uspechy a casem se z toho stane navyk, kterej vytvori pozitivini mysleni. A pozitivni mysleni je super sexy, super navykove a super svudne, clovek je tak atraktivni pro okoli, protoze neresi blbosti, neutapi se v problemech a svemu okoli dodava harmonii a klid. Funguje to obousmerne, pozitivne stejne jako negativne.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím - 2
Nahlásit
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
