Zapomenuté pocity
10. 01. 2020 v 20:40 Anonym
I přes to, že jsem (hlavně díky vzdělání, řekl bych) se stal realistou a pragmatikem, začal jsem viděl svět spíš pesimisticky a skončil jsem s viděním kouzla, najdou se chvíle, kdy cítím zvláštní věci bez reálnýho podkladu a cítím se naprosto vytrženej.
Teď si pouštím https://www.youtube.com/watch?… a do toho jsem narazil na netu na knížku, kterou jsem kdysi četl. Asi v tom má prsty muzika, ale do toho mě hlavně očaroval herec ze Smrti v Benátkách (film z r. 1971). Není v tom stoják, není v tom chtíč, ale zakonzervovaná letní nálada. Víte. Slunce, voda, zvuk přírody, zdánlivý bezčas, zatímco se válíte jako dítě někde u vody na dece a nic nevnímáte. Všechno je kouzelný a nic nemusíte, nikde myšlenkama nelítáte. Tolik mi zprostředkovala jednoduchá fotka. https://www.google.cz/search?…rn+andrésen&client=opera&hs=jH3&sxsrf=ACYBGNRrxjlcXMkYygbhKwDP_D3lGZF7rQ:1578684686712&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwjFyNrf4vnmAhVEaVAKHQvtAhQQ_AUoAXoECAwQAw&biw=1920&bih=970#imgdii=_zKNwjW2e5w92M:&imgrc=tu-seZ9S9MZwAM:
Nějak se z toho nemůžu vzpamatovat, jsem úplně mimo. Jak kdybych v jednom momentu nebyl člověk, co dosud. Jak kdyby mě něco vytrhnulo z dlouhýho spánku a já byl zase já. Nebo něco jinýho. Ani nevím, na co se ptám. Co třeba- začili jste něco takovýho taky? Moment, že máte slzu v oku a ani nejste smutní, jenom jste najednou v momentně někde jinde?
Teď si pouštím https://www.youtube.com/watch?… a do toho jsem narazil na netu na knížku, kterou jsem kdysi četl. Asi v tom má prsty muzika, ale do toho mě hlavně očaroval herec ze Smrti v Benátkách (film z r. 1971). Není v tom stoják, není v tom chtíč, ale zakonzervovaná letní nálada. Víte. Slunce, voda, zvuk přírody, zdánlivý bezčas, zatímco se válíte jako dítě někde u vody na dece a nic nevnímáte. Všechno je kouzelný a nic nemusíte, nikde myšlenkama nelítáte. Tolik mi zprostředkovala jednoduchá fotka. https://www.google.cz/search?…rn+andrésen&client=opera&hs=jH3&sxsrf=ACYBGNRrxjlcXMkYygbhKwDP_D3lGZF7rQ:1578684686712&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwjFyNrf4vnmAhVEaVAKHQvtAhQQ_AUoAXoECAwQAw&biw=1920&bih=970#imgdii=_zKNwjW2e5w92M:&imgrc=tu-seZ9S9MZwAM:
Nějak se z toho nemůžu vzpamatovat, jsem úplně mimo. Jak kdybych v jednom momentu nebyl člověk, co dosud. Jak kdyby mě něco vytrhnulo z dlouhýho spánku a já byl zase já. Nebo něco jinýho. Ani nevím, na co se ptám. Co třeba- začili jste něco takovýho taky? Moment, že máte slzu v oku a ani nejste smutní, jenom jste najednou v momentně někde jinde?
Jestli je člověk schopný ještě vidět kouzlo v maličkosti znamená to, že ještě úplně "neumrel" a že mu zůstal aspoň kousek dětského nazirani a "naivity, když ho i toto úplně opustí stane se prázdným a" mrtvým "
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Je osvěžující číst tady něco takového...
Souhlasím - 5 • Nesouhlasím
Nahlásit
13. 01. 2020 v 23:51 Anonym
V tom případě je fajn slyšet, že jsem ještě úplně neumřel. :)
14. 01. 2020 v 00:01 Anonym
Oba odkazy zkopírovány stejným způsobem. Strašně se omlouvám, jakej jsem špatnej člověk, že ten druhý zůstal delší. Snad jsem tě moc netraumatizoval.
Je pár chvil v životě které nám zůstávají v paměti. Osoby které jsme měli moc rádi, zážitky v umění, ti, kteří hráli v našem životě důležitou roli. Měl jsem nadevše krásnou chvíli v mládí o které ale nechci mluvit.
Viktorbah: to dělá web nakluky.cz, něco pobere správně, něco ne (mimimálně neumí podtržítka v odkazech). Ieální je použít služby "url zkracovače" :)
14. 01. 2020 v 14:14 Anonym
Přesně! Často se to zdá tak zjevný, ale jde jen o úhel pohledu. Není právě cílem najít si takovej životní styl, že jsi nonstop schopný takových mini osvícení?
14. 01. 2020 v 15:56 Anonym
To mi určitě nepřijde, já se hýbu dopředu furt, kvůli čemuž to zastavení bylo příjemný.
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.