Jak nemyslet na samotu?

Někoho si najdi a myslet na ňu nemusíš :)

Kolik ti je?

Jít mezi lidi.

Stačí chodit do práce.

Přesměrovat tuhle energii do něčeho kreativního, nebo sportu...

Tak to je p***l jezinko, já mám taky kocoura když už nemám psa :D ale nemám ho jako mazlíka ale čistě pragmaticky jako chodící pastičku na myši - myši mi běhali po stole páč se sem serou dycky na zimu z polí co sou všude okolo, teď mám od myší pokoj :D samota je můj kámoš, dycky se těším až skončí léto a budu tady sám, já lidi v reálu moc nemusim a ne s každým se snesu, spíš teda s málokým 8)

Polní mizantrop 8)

Ísť von do spoločnosti kamarátov ;)

Taky už vztahy s lidma neřeším. Na to si zvykneš. Popravdě už bych to snad ani nechtěl jinak, ikdyž se mi občas stýská. Přesunul jsem se do vlastního světa, ve kterým sice nejsou lidi, ale zato tu je všechno ostatní, na co si vzpomenu. Svoboda, projekty na kterých rád pracuju, spousta času atd. Pokud tě něco opravdu baví, tak máš skvělou příležitost využít situace a stát se v tom lepším než jsou ostatní, kteří kvůli lidem nemají čas. Díky samotě jsem se toho například opravdu hodně naučil o elektronice. A upřímně, i přes to, že je mi někdy smutno, bych rozhodně neměnil.

Když hledání na seznamkách vzdáte a chcete to vytěsnit?
- chyba může být už někde na začátku, viz např Firedog: jasně, že když máš limit 19 let, tak se ti nemusí podařit někoho najít, to je hrozně malý prostor

Já mám tušení, že když má limit 19 let padesátník tak má prostor eště o něco menší... 8)

Bude to složité: Začni se mít rád. Miluj se. Udělej pro sebe něco, co tě naplní a nebo uklidní
Přemýšlej o sobě: Kdo jsi? Kam máš namířeno? Proč nejsi spokojený, potažmo co ke spokojenosti potřebuješ?...
Jeden z nejhorších důvodů, proč si někoho hledat, je ten, že člověk nechce být sám (nevydrží se sebou). Takový člověk těžko někoho hledá, a i když najde, tak většinou neumí v tom vztahu fungovat, neboť se stává upnutým až zavyslým na svém partnerovi a jejich vztahu, a to je neskutečně otrávné. Mít partnera/vztah je volba, né potřeba. Ten kdo partnera "potřebuje", a hledá ho celoplošně, v sobě má něco špatně.

Milovat se? To zní narcisticky. To nikdy nepochopím. Ale dělat si radost vším možným, to funguje. Vím, kdo jsem a co chci, to je v pohodě.
Problém je spíš, že nevěřím sobě a nevěřím ostatním, a důvěra se získává pomalu. Všichni chtějí hned do postele, nějaké postupné poznávání už nikoho nezajímá.