Mám pocit, že nikam nepatřím
22. 10. 2020 v 20:02 Anonym
Ahoj, po většinu svého života mám pocit, že nikam nepatřím a nikoho nezajímám. Máte to někdo taky tak?
Nikomu nerozumím a nikdo nerozumí mně. Lidé okolo mě se baví o blbostech, ale mě to nezajímá a deprimuje. Často vedou small talk, ale to já bytostně nesnáším. Co vnoučata, děti, už porodila? Chlastali jste o víkendu? Dali jste fotbálek? atd...
Poraďte co mám dělat?
Nikomu nerozumím a nikdo nerozumí mně. Lidé okolo mě se baví o blbostech, ale mě to nezajímá a deprimuje. Často vedou small talk, ale to já bytostně nesnáším. Co vnoučata, děti, už porodila? Chlastali jste o víkendu? Dali jste fotbálek? atd...
Poraďte co mám dělat?
"Lidé okolo mě se baví o blbostech"
... o čem jako by jsi se chtěl bavit?
... o čem jako by jsi se chtěl bavit?
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím - 2
Nahlásit
No Vjaco, jestli někdo nechce dopadnout jako ty, tak ano. A nikdo nechce dopadnout jako ty.
Souhlasím - 7 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
To znám. Otázká je, jestli někam patřit chceš nebo ti vyhovuje, jak vše plyne kolem tebe
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
22. 10. 2020 v 20:54 Anonym
Cítím se sám, jako za hradbou, oni se baví o věcech, které mě nezajímají, třeba kolegové v práci.
Souhlasím - 5 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
No to je "hezký", ale tím jsi neodpověděl na moji otázku.
O čem by jsi se chtěl bavit; co tě zajímá?
O čem by jsi se chtěl bavit; co tě zajímá?
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Měl by jsi si zvyknout, že kolegové jsou prostě jen kolegové. Nemají žádnou povinnost se s tebou kamarádíčkovat nebo uspokojovat tvé sociální potřeby. Většina z nich se chce bavit o "normálních" věcech - kdo koho přefikl, kdo je v tom, kdo už porodil, kdo si koho vzal.
Jestli chceš zažít nějakou záživnější-intelektuálnější konverzaci, využij k tomu svoje kamarády; ti spíš s tebou budou sdílet něco společného, nějaké zájmy/aktivity.
Jestli chceš zažít nějakou záživnější-intelektuálnější konverzaci, využij k tomu svoje kamarády; ti spíš s tebou budou sdílet něco společného, nějaké zájmy/aktivity.
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Ten důvěrně známý pocit nadřazenosti nad malými věcmi (a bavení se o nich)...
Jenže právě z těch drobných věcí a radostí se skládá náš život, debatu o smyslu naší existence stačí vést jednou za čas, není nutné vést ji denně...:o)
Jenže právě z těch drobných věcí a radostí se skládá náš život, debatu o smyslu naší existence stačí vést jednou za čas, není nutné vést ji denně...:o)
Souhlasím - 4 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
22. 10. 2020 v 21:41 Anonym
Já se necítím nadřazeně, jenom prostě mě to nebaví a zívám u toho. Asi je problém ve mě. Nic než samota.
Jasně, zatím tak vůbec nezníš; zatím to vypadá... že s tebou bude asi "zábava".
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Je třeba se to časem naučit. Prostě kecáš o věcech, co zažíváš. Nejlepší si zapamatovat nějaké vtipné situace, třeba zážitek při půlnoční výsadkové operaci "Nainstaluj aplikaci a objednej hamburger na parkovišti před KFC", "zvyšovali jsme světlou výšku ale najednou jsme zjistili, že vlastně vyvařujem", "Přijel jsem do nákupáku, ale zapoměl jsem si šourku, tak jsem si musel mikinu kolem hlavy, a viděl jsem tam týpka, co vypadal jak snork ze stalkera", "Přijel jsem do minipivovaru, chtěl jsem od každého piva petku, ale vona mi jich vyskládala 8, tak jsem vysolil 2 talíře a s přítel-----kou doteď po večerech ochutnáváme" a podobné hlody. Nauč se odpovídat větou a ne jen "HM" a když máš něco k tématu, tak to prostě plácni.
Kolegové tě začnou brát v pohodě i kdyby se někdy rozkřiklo, že nejsi na holky, tak to nebudou řešit, maximálně bude někdo vyzvídat nebo ze srandy plácne nějakou kravinu, ale nic vážného.
Doporučuju si najít kolegu s podobnými zálibami a stím se bavit. Já jsem se takle ve fabrice za 5 let hezky rozmluvil z úrovně "Divnej jako-ajťák" na "trochu trhlej Macgyver-kolega". A jestli kolegové dělaj kafe-pauzu, tak tam choď, to je úplně nejlepší a stačí, když budeš poslouchat a občas plácneš nějakou hovadinu a semtam přineseš něco dobrého k jídlu ke kafi z vlastní tvorby nebo někde od žeznického nebo cukrářského stánku. Občas něco kolegům opravim za koláč a pohoda.
A že jim nerozumíš? Herce neznáš? Fotbal neznáš? To je jedno, oni tvoje záliby taky neznají. neber to tak vážně, vydechni si zhluboka, uvolni tu křečovitou čelist a bav se. Kdo nic nezkazil, nic nedělá!
Kolegové tě začnou brát v pohodě i kdyby se někdy rozkřiklo, že nejsi na holky, tak to nebudou řešit, maximálně bude někdo vyzvídat nebo ze srandy plácne nějakou kravinu, ale nic vážného.
Doporučuju si najít kolegu s podobnými zálibami a stím se bavit. Já jsem se takle ve fabrice za 5 let hezky rozmluvil z úrovně "Divnej jako-ajťák" na "trochu trhlej Macgyver-kolega". A jestli kolegové dělaj kafe-pauzu, tak tam choď, to je úplně nejlepší a stačí, když budeš poslouchat a občas plácneš nějakou hovadinu a semtam přineseš něco dobrého k jídlu ke kafi z vlastní tvorby nebo někde od žeznického nebo cukrářského stánku. Občas něco kolegům opravim za koláč a pohoda.
A že jim nerozumíš? Herce neznáš? Fotbal neznáš? To je jedno, oni tvoje záliby taky neznají. neber to tak vážně, vydechni si zhluboka, uvolni tu křečovitou čelist a bav se. Kdo nic nezkazil, nic nedělá!
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
23. 10. 2020 v 21:45 Anonym
Monty je to těžký, nejsem herec a neumím lhát
Souhlasím • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
"nejsem herec a neumím lhát" - V tom případě:
Plán A) Kafe pauza. Jdi s nima na pivo nebo vyzvednout jídlo do okýnka nedaleké hospody.
Plán B) přines za ajťákama nebo údržbářema něco na opravu a při té příležitosti se zeptej, co kutěj, oni už tě rozmluvěj.
Plán C4) Počkej na nějakou firemní akci, kdy se ožerete a budete kecat a dělat kraviny všichni.
Plán D-ynamit) "To je ale hezký auto, svezeš mě?" "Jů, vy jezdíte na kole, a o co, že přijedu na ukrajině za stovku a budu vám stačit alespoň z kopce?"
Plán A) Kafe pauza. Jdi s nima na pivo nebo vyzvednout jídlo do okýnka nedaleké hospody.
Plán B) přines za ajťákama nebo údržbářema něco na opravu a při té příležitosti se zeptej, co kutěj, oni už tě rozmluvěj.
Plán C4) Počkej na nějakou firemní akci, kdy se ožerete a budete kecat a dělat kraviny všichni.
Plán D-ynamit) "To je ale hezký auto, svezeš mě?" "Jů, vy jezdíte na kole, a o co, že přijedu na ukrajině za stovku a budu vám stačit alespoň z kopce?"
Souhlasím • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
23. 10. 2020 v 22:27 Anonym
Nejsem tak otevřený jako ty, ale díky za snahu
Když se chceš bavit o důležitějších věcech (řekněme třeba probírat filozofii, psychologii..), měl bys tedy pravděpodobně být obdařen vyšším IQ (ačkoliv to není pravidlo při takových zájmech). Tím pádem bys měl být schopen vymyslet jak svůj problém vyřešit. Ale vycházím jen ze své představy o tobě, třeba pokládáš za důležité docela jiné věci. Pochybuji ale že ti pomohou lidé, kteří ti pravděpodobně stejně přijdou lhostejní.
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Ja to mám tiež tak, nedokážem sa baviť o veciach, ktoré sú " primitívne " , v ďaka tomu som zo svojho života vyhodil veľa ľudí... Buď rád že si odlišný... ( Veľa ľudí som aňi tu nenašiel, ktorý by písali o veciach, ktoré sú zmysluplné... "Pekný"
deň prajem
deň prajem
Souhlasím • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Věřím, že tenhle pocit, zažívá čas od času každý. Jsme sociální primáti nic víc a podle toho se také chováme a vnímáme naše okolí. Říct ti, nic si z toho nedělej, je nesmysl, jelikož někam patřit je naše přirozená touha. V dnešní době se to zároveň bije s přehnaným falešným pozlátkem individualismu, který se naštěstí v převažující formě projevuje pouze v tom, že někdo má rád pivo Bernard a někdo Plzeň. Většina ostatních věcí je takzvaných jednotlivců je jako přes kopírák :o) Proto se s námi lidmi tak snadno manipuluje.
Neporadím ti jak to změnit. Možná snad opravdu najít někoho s kým si jsi intelektuálně (vím, zní to trochu nadneseně :-D) a zájmově blízký.
Další variantou je mít spousty přátel a čas od času zažiješ s každým něco co ti udělá radost. Tuším že máme biologicko-sociální limit kontaktů asi 150 lidí, to je pořád dost na to užít si trochu legrace i když se člověk plně nezapojí do ničeho.
Vjaceslav: Nikdy mě nepadlo myslet si, že být čtyřprocentní mino***ou a k tomu se cítit izolovaně mezi svými i cizími, lze vnímat jako povýšení smyšlení o samo sobě :-D
Neporadím ti jak to změnit. Možná snad opravdu najít někoho s kým si jsi intelektuálně (vím, zní to trochu nadneseně :-D) a zájmově blízký.
Další variantou je mít spousty přátel a čas od času zažiješ s každým něco co ti udělá radost. Tuším že máme biologicko-sociální limit kontaktů asi 150 lidí, to je pořád dost na to užít si trochu legrace i když se člověk plně nezapojí do ničeho.
Vjaceslav: Nikdy mě nepadlo myslet si, že být čtyřprocentní mino***ou a k tomu se cítit izolovaně mezi svými i cizími, lze vnímat jako povýšení smyšlení o samo sobě :-D
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.