Co mám jít studovat?

Já si myslím, že lehce seženeš práci, když pujdeš studovat FIT (fakulta informačních technologií) ČVUT, mě by to třeba nebavilo ... :D

Chlape nerad to uslyšíš, ale záleží odkud jsi a co umíš a co tě baví já osobně nesnáším lidi co říkaj: já studuju/vystudoval to a to, ale dělat to nechci, mám to jen kvůli "papíru"... Takle se nikam nedostaneš protože budeš studovat něco co tě nebaví, nebudeš v tom dobrej, tak jako ten co to dělat chce a budeš někomu jinýmu koho to zajímá akorát zabírat místo.

Nic ve zlým, ale já nemám rád gymply učej se tam jen všeobecný věci a když pak nejdeš dál tak si marnil čas a když jdeš dál tak v podstatě taky, protože výběrem konkrétního oboru zjistíš, že ses učil věci, který s oborem nesouvisí ani z daleka.

Rozhodně zajdi na IPS http://portal.mpsv.cz/…radstrediska

mě to hodně pomohlo a test pro volbu povolání se dá najít i na net: http://www.occupationsguide.cz/

Chceš-li se uplatnit a mít slušné a dobře placené zaměstnání studuj techniku. Asi bych také doporučil ČVUT. Ale už bych nedoporučoval tu již zmíněnou FITku, lidí kolem IT jsou spousty. Velmi perspektivní jsou elektrotechnické a strojní obory, takže buď FEL, nebo FS. Ale musíš tomu něco dát, řekl bych hodně, protože pokud chceš dobré peníze, musíš mít DOBRÉ znalosti. Nebo z p***le kliku. :D Opravdových odborníků je málo, zato diletantů mraky ...

Tommy1991: O tom gympl přece je... O získání všeobecného rozhledu, aby člověk pak byl schopen jít na jakoukoli vysokou školu.
A ano, učil jsem se na gymplu spoustu věcí, která nesouvisí s mým oborem. Přesto jsem rád, že je vím. Jsem pak schopen zapojit se do konverzace o lecčem, nebo se orientovat v různých společenských tématech.
Btw jakou střední školu by podle tebe pak měli mít biologové, chemici, fyzikové, matematici, lékaři, psychologové, technici, učitelé?
Gympl je příprava na výšku, ať už ve zlepšení schopnosti se učit, nebo v získání rozhledu o tom, co všechno vlastně lze studovat a pak následně dělat.

Jo jasně je to o přehledu, ale já gympl nemám a přehled mám, protože se zajímám o dost věcí. Dokonce se mě na VŠ ptali co sem studoval za střední a když sem řekl, že sociálné péči tak se divili, že s tím rozledem si mysleli, že sem gymplák ;o)

Největší blbost je nejít studovat co tě baví. Není lepší si zvolit tu, možná těžší, cestu a jít si za svým snem? Vystudovat něco umí každej...

Lidi, nevím co mám normálně dělat, rodiče prostě už berou za hotovou věc, že jdu na medicínu, ale já tam nechci.. ani nevím co by mě v medicíně mohlo bavit, nechci ani přímo doktora, prostě vím, že se na to necítím... je mi z toho úplně nanic.. ach jo:/:(

Já se jen připojím k Tommy1991, že já jsem teprve v prváku na odborné střední, ale jelikož se zajímám o hodně věcí, čtu, koukám na poučné programy a nezajímám se jen o (s dovolením) p**oviny, tak mám natolik dobrý přehled, že se v klidu dokážu bavit s dospělými skoro o čemkoliv. Gympl je jen pro ty, co opravdu neví co by chtěli dělat, jinak je na nic.

A pro tebe (Marw)-vyber si co tebe nejvíc zajímá a jdi si zatím. Musíš ale chtít, mít kuráž a odhodlání. Pak budeš vydělávat a budeš dělat něco co tě baví zároven :)

Práva, jak už někdo řekl, s tím můžeš dělat pak skoro cokoliv...

Okeyy-
gymply mají význam v tom, že dnes ještě není běžné studovat daleko od domova(výběr školy se v česku strašně podceňuje, ale právě v česku busoucnost člověka velmi ovlivní i konkrétní škola v daném typu(tj. nejnen výběr typu školy, ale i konkrétní školy).
Já vím co chci studovat a jsem na gymplu(na všeobecném bez nějakého zaměření), protože holt se spoustou věd(u mě konkr. matematika) nemáš kam jít studovat.
(jasně jsou mat. gymply, ale většina z nich nemá žádnou úroveň, u nás je třeba matematická základka(jasně je to jiný, ale je to ilustrační příklad) a její úroveň stála jen na jednom dobrém učiteli, teď od nich odešel a už se jí říká matematická škola jen ze zvyku)
pozn. nejsem jedinej kdo ví co chce studovat, samnozřejmě málokdo ví co konkrétně v oboru ale dělat podle každý čin. školy by bylo zbytečný, stačí to dělit podle jednotlivejch věd(ideálně podobným způsobem jako výšky, jen jednodušší, přece jenom obecnější, v rámci daného oboru,)
Navíc. s mat(ale i fyzikou, informatikou, možná s dalšími obory, ty se mne netýkají tak nevím) je sranda v tom, že znalosti z předešlých škol jsou ti k ničemu.

Medicina humanni i veterinarni, pravo, ucetnictvi a dane, IT vsechny obory, biotechnologie...

Premyslej o tom, ktere obory budou potreba vzdycky. Clovek prece stale bude chtit bydlet, jist, pouzivat technicka a technologicka zarizeni, clovek je obcas nemocny, obcas resi pravni zalezitosti a tak dale.

Z toho, co jsem měl možnost vidět, pracovní trh je jak z mateřské školky. Stačí, když budeš v něčem vyčuhovat, ale navenek ne zase tak moc (jinak jsi hrozbou pro něčí bábovičky, zvlášť jestli se nedáš vodit za ručičku). Když zamakáš na svých cílech (a hlavně zvykneš si na realitu, co se vymyká logice) nějaký úspěch by se měl dostavit. Doporučuju mít neměnný cíl a vybrat si něco (k čemu si časem vybuduješ vztah), s čím máš také možnost odejít v případě nutnosti pryč. Jelikož jsi určitě chytrý kluk, který to celé neabsolvuje jen pro papír, ani se nechce šprtat nazpaměť, doporučuju plně využít možnosti, které ti zázemí na VŠ nabízí, když už je to pro tebe "zdarma". Jestli z toho chceš vytřískat nejvíc, najdi si tam průvodce (říznutého praxí), který se ti bude věnovat ze své iniciativy nad rámec probírané látky (což může udělat i jakýkoliv kluk ze základky, nebo střední školy, který se zatoulá třeba do univerzitní knihovny). Ještě něco, nenech se nikým a ničím odradit, ani když jiní budou proplouvat jen kvůli papíru, a pak se tím ještě chlubit na všechny strany. Neboj se jít ani skrz obory, vše spolu docela souvisí, když to vezmeš od základu :) . Ani být na sebe tvrdý, i když máš daleko lehčí možnost. Dneska sice navenek vítězí jiné hodnoty, založené na mlžení a okecávání, ale za pět let to tak být nemusí.

@Ivq: Naprosto souhlasim. Jeste bych pridal, ze obor, ktery clovek vystuduje a ktery pak treba i dela, by idealne mel byt kombinovatelny s oborem jinym. Clovek totiz nikdy nevi, co bude zitra.

Promin, ale v 19 letech si kecat do vyberu skoly od rodicu je spatne.
Pokud te maji radi, tak budou chtit aby si studoval a posleze pracoval v oboru, ktery te bude dostatecne stimulovat. Medicina je mrte tezka, jak co se tyce teorie a praxe, tak i psychiky. Taky chteli rodice, abych studoval dale ekonomiku jak na nastavbe, ale ja mam sen a ten je zurnalistika. Museli to prijmout :-). Best of luck, pri vyberu skoly :-).

Pokud ti medicína nic neříká, tak na ni prosím z donucení nechoď. Být lékařem není jen tak...

Důležité je
Jsi spíš typ, co se umí naučit,
nebo to všechno zvládá přes logické uvažování(což už by na VŠ v mnohých oborech nešlo)

V Európe, predovšetkým v strednej Európe, teda napríklad v Nemecku, v Česku alebo na Slovensku je obrovský nedostatok ľudí v oblasti technických vied. Jednými z najžiadanejších, až nie vôbec najžiadanejšie povolania v Nemecku sú strojný a elektrotechnický inžinier. Tieto miesta sú veľmi žiadané aj napríklad v Česku.
Veľmi žiadanými absolventmi univerzít sú tiež absolventi MFF UK, táto fakulta má počet nezamenstnaných absolventov menej ako 2%, pričom je jedno, ktorý obor pôjdeš študovať. Napríklad fyzik sa po krátkom kurze dokáže zamestnať na mieste finančného matematika alebo ako programátor.
Naopak, trh je presýtený absolventami humanitných vied, ako sú právo, ekonómia alebo manažment. Takéto obory možno na štúdium na vysokej škole odporúčať výhradne v prípade, že tvoje ambície sú byť prvotriedným študentom. Inak budeš mať veľké problémy nájsť si prácu.

Jenže MFF UK má tak dobrá čísla taky díky tomu, že má nízký počet lidí co jí dodělají.
Takže skutečně kvalitní škola, ale otázka zda-li na to člověk má.
(jinak já jsem slyšel, že nezaměstnanost absolventů MFF UK je 0,35 procenta)

Ještě bio a nano -technologie by měly mít nějakou budoucnost...jestli naše civilizace teda nějakou budoucnost má :-D

Clas: Přepočteno přísně na nezaměstnanost je na tom moje FSV UK úplně stejně.

Každopádně bych chtěl upozornit na jednu věc, na kterou se docela často zapomíná. Když půjdete studovat úzce specializovaný technický obor, tak hrozí, že v momentě kdy v oboru nebude práce budete mít problém s tím, že nic jiného neumíte. V tomhle je naopak určitá výhoda sociálněvědných a humanitních oborů. Můžete s nimi dělat prakticky cokoliv a velmi často je to i tak, že se celé spektrum profesí může nějak dotýkat vybraného oboru. Viz můj případ. Můžu dělat na MZV, v diplomacii, v zahraničním odboru jakékoliv instituce (třeba i kanceláře prezidenta), v rozvědce, žurnalistice, na univerzitě, v neziskových organizacích, v jakékoliv mezinárodní společnosti, v mezinárodních organizacích typu EU, OBSE nebo Rada Evropy, kdekoliv v zahraničí a to všechno bude pořád v zásadě práce v oboru. Takže občas je docela složité určit co to znamená.

Jinak rada za mě (byť jí již na počátku vylučuješ) skutečně zní "dělej to co tě baví". A to z jednoho prostého důvodu. Když tě to bude bavit, tak to budeš dělat pořádně a neflákat to jenom kvůli titulu. A mimo to bych doporučil školu, kde není problém vyjet na erasmus nebo jakoukoliv jinou zahraniční cestu. To jsou naprosto neocenitelné zkušenosti.

No vonoto až tak není pravda že když vystuduješ specializovanej obor techniky že se nechytneš když práce pro tebe nebude, já sem třeba vyučenej elektronik, ale nemám problém dělat obráběčský práce na soustruhu, fréze a jinejch strojích, včetně CNC, nebo silnoproudou elektriku, instalace, se strojařinou si taky poradim , programováním mikrokontrolérů, autoelektriku, truhlařinu, správku lokomotiv atd. takže vždycky se člověk chytne nějak, jen musíš chtít. Osobně si myslím že dnes je dost v kurzu strojírenskej technik jako kovoobraběč a to jak pro mechanický stroje tak pro CNC, metalurgové, konstruktéři, stavaři. Z "čistých" oborů ti těžko něco poradim, jelikož nejsem tímhle směrem zaměřenej. Von i programátor už dnes není co bejvalo, jelikož programátorů je spousta, ale dobrých už je jak šafránu. Musíš se prvně rozhodnout mezi černým řemeslem nebo tím "čistým" všude je něco másíš zvážit pro a proti. Já to měl jasný, jak nejsem od šmíru s pájkou v ruce tak nejsem ve svým živlu :D. Ale určitě je výhodou dělat to co tě baví, jelikož pak se jednodušejc budeš zdokonalovat a to ti umožní umět a vědět víc než jiní. A dnes je každá informace drahá, a pokud se dostaneš na úroveň kdy o svým oboru víš to co ví jen pár lidí de toho velice dobře využít a čím je to know how na vyšší úrovni tak je dražší a vzácnější...

@Mychajlo90: Dovolím si s tebou poněkud nesouhlasit. Plivání na sociálně-humanitní obory necháme stranou. Záleží na tom, jestli onu "uplatnitelnost", o které hovoříš, lze vůbec nazvat uplatnitelností. Je pravda, že část sociálně-humanitního vzdělání lze uplatnit všude možně, nicméně si myslím, že vzdělání je v oborech, které jsi vyjmenoval, spíše vedlejší záležitost. Může to dělat jak sociolog, tak politolog, nebo i právník nebo ekonom... Více-méně záleží na schopnosti jedince tu práci vykonávat. A já vím, že na takových oborech schopní jedinci jsou :) Ale bohužel, zrovna v akademické sféře si na důstojné živobytí nevydělají. Já uplatnitelnost chápu velmi úzce - jako uplatnění v oboru. Potom nějaké průzkumy ohledně výše platu nebo zaměstnanosti mezi absolventy jsou nesmyslné, protože někdo zůstal na doktorát a dělá za 0,1 úvazku, někdo pracuje v mezinárodní společnosti a někdo na Úřadu vlády. Já chápu, že každý si hájí to svoje. Někdo mi může říct, že jsem omezený, když si myslím, že musím dělat to, co jsem vystudoval. Ale já to jednoduše chápu jako uplatnění, protože jsem zůstal v oboru.
Další věc je, že zrovna humanitní vědy se v ČR nevyučují zrovna šťastným způsobem. V zahraničí jsou opět "trochu" někde jinde...

Mychajlo90: Dovolím si nesúhlasiť. Rozhodne je pravda, že v prípade úzko špecializovaných odborníkov, ktorí dosiahli stredoškolského odborného vzdelania, je úzka špecializácia rizikom, ktoré sa v prípade malého dopytu po daných odborníkoch nemusí vyplatiť. Avšak toto platí iba pri stredoškolskom vzdelaní. Napríklad v Nemecku bola celá rada stredoškolákov, ktorí študovali na našom ekvivalente SOŠ a boli vyúčaní konkrétnými firmami na konkrétnu prácu. Výsledkom boli protriední odborníci na danú prácu, avšak v momente, keď firma dané pozície zrušila, mali títo absoleni obrovské problémy nájsť si inú prácu.
Avšak vysokoškolské vzdelanie je o niečom inom. A vysokoškolské vzdelanie je to, čom sa tu bavíme. Treba si uvedomiť, že každé zo špecializácií v danom technickom obore majú množstvo predmetov spoločných. Stačí sa pozrieť na študijné programy. To znamená, že napríklad v prípade štúdia akéhokoľvek odboru fyziky alebo matematiky sa prvé tri roky na titul bc. študuje spoločný obor "obecná fyzika", respektíve "obecná matematika". Až potom sa študenti špecializujú a aj v tomto prípade je množstvo predmetov spoločných. Takže takýto absolventi sa môžu uplatniť v akejkoľvek práci, ktorá si vyžaduje pokročilé matematické schopnosti. Veľké množstvo absolventov, napríklad teoretickej fyziky, pracujú ako finanční matematici alebo programátori.
Technické obory sú ešte všeobecnejšie. Musíme si uvedomiť, že technické vedy sú tak komplikované a komplexné, že absolventi istých smerov, s akýmkoľvek konkrétnym zameraním, musia vedieť spoločné množstvo vedomostí, pretože základné, ako aj pokročilé pricípy, sú rovnaké. Teda inžinier, ktorý vyštuduje napríklad silnoprúdovú elektrotechniku sa môže stať svetovým odborníkom na radarovú techniku, ako napríklad Prof. Ladislav Emanuel Roth, ktorý vyštudoval silnoprúdovú elektrotechniku a neskôr aj geológiu a bol jediný slovenský inžinier, ktorý pracoval pre NASA a pôsobil tam ako vedúci radarového prieskumu pri projekte C***ini-Huygens( čo je, mimochodom, dodnes najväčší a najdrahší kozmický projekt vyslania družice na inú planétu. )A to aj napriek tomu, že sú to v podstate obory na opačnom spektre elektrotechniky. Radarová technika je odvetvie elektroniky, teda slaboprúdová elektrotechnika, a teda z pohľadu úzkej špecializácie je to priam opačný obor ako silnoprúdová elektrotechnika. To preto, že veľké množstvo učiva je pre oba obory spoločné.
Technické obory, pre ktoré je nevyhnuté dosiahnúť vysokoškolského, vzdelania sú jednoducho príliš komplexnými na to, aby o nich bolo možné povedať to, o čo platí pre mnoho jednoduchších technických oboroch, na ktoré stačí stredoškolské vzdelanie. Teda to, že veľmi úzka špecializácia výrazne zužuje portofólio možných pozícií, ktoré absolvent môže získať. Zaráža ma, že si toto neuvedomujete, keď o dve vety ďalej píšete, že celé spektrum profesií socialno-humanitných vied sa môže nejako dotýkať vybraného oboru. Veď toto viac, než kdekoľvek inde platí v technických a matematicko-fyzikálnych oboroch.
Ďalej sa absolútne nedá súhlasiť s tým, že so sociálnohumanitnými vedami sa dá robiť prakticky čokoľvek. Je jasné, že v súčastnosti v najžiadenejších, teda technických a prírodných vedách sa s tým nedá pracovať. A dopyt po odborníkoch v socialno-humanitných vedách je v súčastnosti minimálny. Aspoň teda v strednej Európe. A vaše tvrdenie neplatí ani pre sociálno-humanitné obory. Napríklad jazykovedec, absolvent učiteľstva, masmediálnej komunikácie a reklamy alebo sociálnej práce si veľmi ťažko nájde prácu inde, než v obore, ktorý vyštudoval. A naviac na to, aby abolvent pôsobil v "hocičom", tak potrebuje mať isté skúsenosti s tým "hocičím". Teda áno, aj právnik môže riadiť oceliarne. Príkladom je Lakshmi Mittal, spolumajiteľ najväčšej oceliarskej firmy na svete, Arcelor-Mittal. Ale znovu, to je tom, že ten právnik dlho pôsobil v oceliarskom priemysle a má dobré obchodné a manažérske schopnosti. A toto platí aj pre technické, či iné vedné obory. Teda aj matematik sa neskôr môže stať vedúcim technického oddelenia a neskôr členom predstavenstva zodpovedným za predaj a marketing, ako to ukazuje Dr. Joachim Schmidt zo spoločnosti Mercedes-Benz Cars.
Váš názor preto považujem za povrchný a mylný.
Naopak, súhlasím s tým, že je správne si vyberať odbor, ktorý človeka baví, pretože takmer vždy len vtedy je ochotný sa mu venovať tak, aby v ňom dokázal vynikať.

Dmk: Preveril som si to a zrejme som vychádzal zo starých údajov, pravdepodobne z roku 2011. Je možné, že tie čísla sú dnes už iné.

Drž se v rámci toho, o co máš zájem... jít na něco z donucení ti může poznamenat celý život... ze mě doma chtěli medika a jsem na přírodovědě. Neříkám abys neposlouchal rodiče, ale poslouchej taky svoji hlavu ( a své srdce :-) )

V pořádku beru to. Ale je potřeba si přiznat, že ty obory fungují značně odlišně, takže i uplatnění/uplatnitelnost v oboru může znamenat něco jiného. Nedá se to ve všech parametrech tak úplně porovnávat.

klucinek: tou úzkou specializací jsem myslel obor typu "jaderná fyzika". Opravdu si nejsem jistý, nakolik se může takový člověk uplatnit mimo obor. Ale možná o tom jenom nemám dostatek informací.

Jinak bych se tady nerad hádal a rozpoutával nekonečnou a neřešitelnou diskusi na téma humanitní/sociálněvědní x přírodní/technické obory. Hlavní snad je se navzájem respektovat a netvrdit o druhém, že je zbytečný, fláká se etc.

Skutečně bych viděl jako zásadní dělat to co člověka baví a v čem je vyniká. Teoreticky bych mohl vystudovat nějakou ekonomii, práva, snad i IT bych zvládnul. Ale proč když mě to nebaví a vím, že můžu dělat věci, které umím lépe a budu je dělat poctivěji. A o tom u nás taky není žádná sranda svědčí i to, že momentálně mám v oboru povinně kurz 4 cizích jazyků. To taky není úplně pro každého.

Tommy1991: hej, nesouhlasim. Na gymplu nemáš všeobecný věci, ale všeobecný vzdělání. I k molekulární biologii se mi hodí filosofie,,

JarodShadowsong: Jinak přísně vzato sociolog, politolog, ekonom, právník, novinář etc. pochopitelně svůj obor ve kterém by mohli pracovat mají. Ale co znamená pro člověka studujícího "mezinárodní te***oriální studia" uplatnění v oboru? :)

Mychajlo90: od ministerstva zahraničí atp po různý neziskovky, ziskovky atp (teď mě napad třebas Goethe institut), různý manažerský či znalecký pozice. Každopádně lépe se zeptat googlu, že, a dovede nás na příslušnou fakultu:

Studijní obor Mezinárodní te***oriální studia usiluje o shrnutí obecné problematiky politických, kulturně-historických, ekonomických a právních společenských souvislostí evropského a světového vývoje jako předpokladu studia te***oriálních magisterských specializací.

Tedy obor sdílí se sociology a politology (?) :D

Honzak: fildu sem měl taky jako součást všeobecného přehledu ve společenských věcech, ale myslím, že má půvab jen pro někoho

Honzak: Však já to vím, studuju to :) Ale neexistuje žádná profese "te***orialista". A to je ten rozdíl proti třeba sociologům, kteří mohou pracovat jako sociologové. Právě proto je třeba v některých případech potřeba pracovat s kolonkou "uplatnění v oboru" opatrně. Kamarád třeba teď píše zahraniční články do Respektu. Je to uplatnění v oboru nebo když nestudoval žurnalistiku?

A zrovna Goethe Institut není úplně nejlepší příklad ;)

Mychajlo90: Vím, tady to nezle přesně specifikovat. Ale ano, jak zde již bylo psáno - neziskovky, akademická sféra, poradenské orgány při Parlamentu nebo MZV... Můj partner má vystudováno Mezinárodní te***oriální studia a dělá v [byznyse], protože podle něj v ČR tento obor nemá vysokou akademickou úroveň a taky proto že tam má 2x vyšší plat...

Btw. pak se nabízí polemika o tom, zda má smysl žurnalistiku studovat.

Taky je třeba vzít v úvahu, že sice většina vysokoškolských oborů člověka dostatečně připraví pro široké spektrum různých prací v různých oborech, které potom může vykonávat, ale pak se člověk setká se zlopověstnou Personalistkou, což jsou většinou mladé nevzdělané omezené krávy, které už nevysvětlí, že není omezen jedním úzce vymezeným oborem, co zrovna řízením osudu vystudoval...

Dovolim si reagovat na specializovanost jaderne fyziky. Byt nemam vystudovanou jadernou fyziku, tak vim, ze uplatneni je daleko vetsi nez jaderna elektrarna. Jaderny fyzik se uplatnuje napr. v medicine, a to velmi vyrazne - diagnostika i lecba.
Pro autora dotazu: Opravdu je lepsi jit studovat to co te bavi, jednak se tomu budes venovat s vetsim zapalem, protoze dana problematika te zajima, a budes nachazet souvislosti i v oblastech ve kterych bys to necekal. Uz tady bylo zmineno, ze zejmena bakalarska studia maji minimalne 3 semestry temer shodne napric obory. Tudiz hledat zamestnani muzes ve vice oborech, nez v tom jednom konkretnim, ktery vystudujes. Pokud te zajima pouze vyse platu nebo jistota zamestnani po dokonceni studia, tak to ti pomuze cesky statisticky urad pripadne urad prace. Navic to stejne nezarucuje, ze tu praci/plat ziskas.

JacoboK: Ano jak píši, je to samozřejmě možná, není to můj obor. Ale zkrátka mě to napadlo jako jistý příklad. Určitě by se našly i lepší.