Je můj přítel gay?

Ahoj, bydlel jsem s kamarádem, je mu 18 let. Mám za sebou několik vztahů s holkama, většinou nebyly nic moc. Před rokem a půl jsem se seznámil s klukem a skoro od prvního okamžiku jsme se stali nejlepšími kamarády. Oba dva jsme byli hodně na holky, ale naše vztahy nám tak nějak nevycházely. Přišlo mi to skoro nemožný, ale postupně jsme začali sledovat, jak moc jsme stejný (je mezi náma i fyzická podoba, lidi hodně často myslí, že jsme bratři). Najednou jsme si začali povídat beze slov a bylo to asi to nějkrásnější, co jsem si s kým kdy zažil. Zřek jsem se práce a kariéry, abych moh bydlet s ním. Utek jsem prakticky do neznáma... On se v tu dobu rozcházel se svou přítelkyní. Jejich vztah neklapal - nevím vlastně proč, ale později mě obvinil, že se rozešli kvůli mě... Vždycky jsem věděl, že jsem tak trochu bisexuál, ale nikdy mě nenapadlo, že ke klukovi můžu cítit to, co k němu. Bydleli jsme spolu asi měsíc jako kamarádi. Párkrát jsme se i mazlili - většinou to bylo z mojí strany, ale nikdy jsme spolu nic sexuálně neměli... Najednou se všechno ale zvrtlo, jemu se do života vrátila jeho bývalá slečna a on začal zoufale pít, byl hodně agresivní a to i vůči mě. Snažil jsem se ho přesvědčit, aby to nedělal, ale on si nedal říct. Dospělo to až tak daleko, že ho kvůli tomu vyhodili z práce a tak jsme utekli pryč. Bydleli jsme spolu další 2 měsíce, on se mezitím dostal z pití, našel si práci a bylo to zase to samé. Přišlo mi, jakoby si nikdo z nás nechtěl přiznat, že je na kluky a jakoby nikdo nevěděl, o čem náš vztah vlastně je... Po nějaké době se ale vyskytly finanční problémy, protože se mi nepodařilo najít práci a on musel v práci skončit, a tak on musel jet zpátky domů a já taky. Nějakou dobu jsme si telefonovali - často i 5x denně, ale pak se vrátil ke svojí bejvalce a začalo peklo - nejdřív odmítání komunikace, když jsem se snažil to nějak obnovit, tak přišlo vyhrožování. Byl jsem opravdu zoufalej a tak jsem začal psát jeho kamarádům, co s nim je... Tehdy jsem si začal doopravdy uvědomovat, co jsem k němu vlastně cítil. Výsledek je takovej, že on je s tou holkou pořád a podvádí ji kde může. Spolu se dál bavíme, i když jen trochu... Nedávno jsem se mu přiznal, že jsem na kluky, nezareagoval nijak, ale vím, že pro nás dva scháněl bydlení. Vnitřně cítim, že chce bejt se mnou, ale má mnohem větší společenskej blok, protože pochází z trochu méně tolerentního zázemí než já (moje okolí by případnou homosexualitu vzalo naprosto bez problémů). Vím, že čistě na kluky nejsme ani jeden, oba dva nás přitahujou i holky, ale na prvním místě je pro mě on a asi to tak i zůstane - ať si to přemílám jakkoli... Problém je, že má v havě nejspíš zmatek a díky tomu se utápí v chlastu, zatvrdává a stává nse zapšťklejším, takže si přestáváme rozumět... Rád bych, aby to mezi náma bylo jako dřív, ale v hloubi duše jsem asi smířenej s tím, že to tak být nemusí... :-(