Přítel nemá potřebu sexu

Ahoj, rád bych se vám svěřil s věcí, která mě trápí, a o které, i když jsem tomu zprvu nedával velkou důležitost, zjišťuju, že je pro mě dost podstatná.
Mám přítele, jsme spolu rok a půl, já miluju jeho, od miluje mě, žijeme ve společné domácnosti, on mě má rád i s veškerými mými nedostatky a zvláštnostmi a na první pohled to vypadá, jako idylické soužití. Problémem je ale náš sexuální život. Když jsme se seznámili, měli jsme prvních pár měsíců maximálně orální sex, párkrát do týdne, s tím, že přítel říkal, že prostě potřebuje více času. Po pár měsících jsme skutečně pokročili na "vyšší metu" a začali jsme velmi nepravidelně mít i anální sex. Nebylo to často, maximálně párkrát do měsíce. Chápal jsem to, protože jednak jsme kvůli mé práci netrávili mnoho času společně, a také proto, že mého přítele v té době trápilo mnoho problémů v jeho osobním životě (práce, finance, úmrtí v rodině). Pochopitelně jsem mu dal veškerý prostor, pochopení a podporu pro to, aby se ta situace pro něj co nejvíce zlepšila.
Po čase se mi podařilo změnit zaměstnání a trávíme teď spolu maximum času. Jemu se podařilo vyřešit své finanční problémy. Jediné, co teď akutně řeší, je nová práce, ale ani to není něco nepřekonatelného, protože já ho u sebe nechávám bydlet, aniž by musel platit. Zkrátka, stres, jako argument pro nechuť k sexu začal pomalu, ale jistě odcházet.
Teď jsme v situaci, kdy nějakou formu sexu máme možná tak 1-4x za měsíc, přesto, že každou noc trávíme ve stejné posteli. Přesto, že ví, že mě může mít kdykoliv jen chce. Přesto, že říká, že si to se mnou vždy užívá a že jsem pro něj fyzicky i psychicky atraktivní. Když jsme se o tom před týdnem bavili, tak mi řekl, že on vlastně sex ani nepotřebuje, a že vlastně ani tak nestojí o masturbaci. Že jemu by to 1x měsíčně klidně i stačilo.
Ale mě ně. Mám libido diametrálně vyšší od něj. A teď, když i díky němu vím, že mě sex strašlivě baví, tak ho naopak chci víc a je mi líto mých teenagerských let strávených o samotě. Miluju ho, ale zároveň se bojím, že po sexuální stránce přicházím o nejlepší léta života, bez vidiny toho, že by to bylo v budoucnu lepší. Co radíte vy? Jak se s tou situací vypořádat, jak se o ní bavit? Nechci ho nějak ranit, nechci ho opouštět zrovna kvůli takové věci, jako je sex, ale zároveň nechci "ubližovat" sobě.

TLDR: Přítel mě miluje ale nepotřebuje sex. Já ho naopak chci možná až moc. Jak to řešit?