Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky?

Ahoj kluci. Na začátku mne nechte prosím omluvit se za mou anonymitu, ale musí to tak být, protože je to celkem osobní téma a nechci, aby se nějak dotklo kluků, kteří jsou toho součástí.

Před pár lety, když mi bylo ještě -náct, jsem se seznámil s jedním božím klukem. Krásně nám to klapalo a já cítil, že jsem opravdu silně zamilovaný. Nešlo jen o to, že je nádherný fyzicky, ale měl i dobrou duši a opravdu rád jsem s ním trávil svůj čas a ochutnával všechny ty nové věci vztahů. Samozřejmě nebylo vše ideální, občas jsme se i pohádali, nebo se jen neshodli na některých věcech (jako třeba můj coming out). Bohužel po pár měsících ta jiskra vyprchala a z celkem slušne rozjetého vztahu se stal jen takový flirt bez citů a já pocítil, že tudy cesta nevede. Sice jsem ho miloval, ale on mě ne. Takhle to prostě nefunguje. Zezačátku jsme si ještě psali a pokoušel jsem se zachrábit aspoň zbytek toho, co mezi námi bylo, aspoň to přátelství, ale ten kluk mě začal ignorovat a totálně mě vyghostil. To bolelo a hodně. Po pár týdnech jsem zjistil, že má přítele a je štastný a já byl rád, protože jsem došel do fáze, kdy jsem zahodil svoje ego a chtěl jsem jen, aby byl štastný. Jediné, co mi chybělo byl nějaký smysluplný konec. Říct si prostě z očí do očí, jak to bylo a jak a proč to skončilo, ale ono nic. Takže to pro mě bylo stále otevřené.
Běhěm pár let jsem se snažil někoho najít a budovat vztah, ale nikdy to nevyšlo. Nebyl jsem schopen se posunout a přestat na něj myslet. Dokonce jsem ho nedávno viděl v metrz a hned mi to zlepšilo náladu. Chtěl jsem za ním jít a promluvit si, ale byl tam se svým klukem a nechtěl jsem tyto věci řešit před ním.
Nedávno se ale ten můj bývalý rozešel se svým klukem a napsal mi prosté "Ahoj". Po tolika letech ignorování se ozval. Proč asi? Upřímně se přiznám, že nevím, co mám dělat. Hrozně rád bych mu odpověděl a začal se s ním bavit, ale na druhou stranu mě roky ignoroval a nechal samotného se zlomeným srdcem. Přistihl jsem se dokonce při myšlence, že bychom to dali zase dohromady, i když vím, jaký je a že by to asi nedopadlo.
Teď k mé otázce (pokud jste to dočetli až sem;-)). Má cenu vstoupit do stejné řeky a buď to vyjde nebo se zase nechat zklamat, nebo ho vyignorovat a jít si svou vlastní cestou a tím to celé mé trápení ukončit?

Děkuju, že jste mě vyslechli a budu rád za jakékoliv rady či porady týkajícího se mého problému.