Bojím se říct rodičům, že jsem gay

Podívej řeknu jak jsem na tom byl já.
Vždy jsem se choval jako hetero aji jsem to o sobě tvrdil dost dlouhou dobu.
Zkrátím to a krátce po mých 23 letech jsem si psal s jednim klukem a byl jsem prostě jinej, bylo to ze mě poznat. Nakonec samozřejmě mě mamina začala trápit otázkama. Nechtěl jsem svou orientaci říct dokud nebudu mít opravdu jistého kluka.
Jen podotknu že moje mamka je jeden z těch velkých homofobů a jak vidí homosexuální páry někde tak se jí dělá blbě a má blbé připomínky. Proto jsem jí to taky nechtěl moc říkat dokud jsem bydlel u ní.
Nicméně vypáčila to ze mě a popravdě mě uvedla do šoku. Jak jsem jí řekl že jsem gay tak v klidu řekla větu: Jsi jaký jsi, ty to nezměníš a já to změnit ani nechci.
Tohle bych v životě od homofoba jako je ona nečekal, tím mě uvedla do šoku snad na celý měsíc.
V tohle jsem nedoufal ani v nejlepších snech a jsem rád že to tak je.
Popravdě mě to s ní ještě více sblížilo.

Takže rada dle mého: Taj to dokud to nebude jisté, pokud máte spolu dobrý vztah tak to nakonec pozná že někoho máš, na tobě pak už bude jen to že řekneš že máš kluka. Věř mi že pokud nemáš přímo věřící rodinu či opravdu odpůrce homosexuality tak že chodí s transparentama tak to určitě pochopí dříve nebo později. Ale musíš chápat že jsi jejich dítě a mají tě rádi ať si jaký jsi, kdyby jsi byl postižený tak tě asi taky neodvrhnou co?

Určitě bych to nedělal tím způsobem že bych přišel do obyváku a řekl něco ve smyslu: Hoj matinko, jsem teplej. Na to fakt musí být správná doba a věř mi, tu dobu poznáš a určitě ta doba nastane, zvláště pokud máš už někoho tak to bude dost brzo. Nicméně může ti trošku pomoct že budeš dělat mírné náznaky a sice třeba že jdeš za kamarádem. Či že s ním budeš trávit čas a budeš méně doma.

V každém případě přeju pevné nervy a odvahu.
Vic nic přát asi už nemůžu.

PS: Pokud už na to příjde řeč rozhodně to na ni hned nevybal, pomalu to nakousavej, ono to nakonec dojde a nebude to takovej šok pro ní.

PPS: Pokud se budeš chtít zeptat na detaily, či celkově o tom pokecat tak klidně napiš, veřejně to tu nebudu vynášet protože je tu bohužel pár i*****lů kteří nemusí vědět všechno.

Nejlepší boj se strachem je ten že se prostě přestaneš bát. řekni to a uleví se ti

Moje zkušenost je dobrá.

U mě to bylo v pohodě,sice ze začátku byli vyjevený z toho ale ted je to už dobrý :)

Anonyman:

Že někdo skončí kvůli tomuhle "pod mostem" je dneska velmi nepravděpodobné. Situace sice pořád není ideální, ale takhle extrémní už to není. Tohle je asi to poslední, čeho by se dnes člověk měl bát.

Relostyt:

Souhlas, že je to lepší v momentě, kdy už člověk někoho má. Jednak už se těžko a složitě vyhýbá otázkám na to, jestli má nějakou holku a druhak je tam jistota, že už si člověk prošel vnitřním coming outem, což je nezbytný předpoklad k čemukoliv dalšímu.

Trochu mě mrzí ta poznámka o věřících. Je to takový trochu hloupý stereotyp. Samozřejmě existují fanatici jako je Hájek, ale to je spíš výjimka. Naopak bych řekl, že ve věřících rodinách dost často (ale samozřejmě záleží případ od případu) panují trochu lepší mezilidské vztahy, takže to může být i trošku menší problém. Můj přítel ostatně je praktikující věřící (inu je z Polska) a nikdy s tím neměl sebemenší vnitřní problém. A když si o tom šel po povídat s knězem (kterého si ale pochopitelně předem vytipoval - tady taky platí případ od případu), tak reakce byla zhruba v smyslu "a tohle jako má být nějaký problém?". Takže asi tak.

Ad původní příspěvek. Jak jsem psal, pokud máš přítele a jsi s tím vnitřně srovnaný, tak bych do toho šel. Dřív nebo později se to s největší pravděpodobností tak jako tak dozví. A určitě je lepší, když to bude přímo od tebe. A jak na to se nedá moc poradit, protože každá situace je jiná. Bez dobré znalosti vztahů v rodině to prostě moc nejde, musíš to vycítit sám.

Taky jsem se toho bál a nakonec úplně zbytečně. rodina i přátelé to přijali na pohodu a teď už to o mě ví každý kdo mě zná... ach ano sem tam si někdo rýpne ale jinak žádný problém

Ja stym ma blbe skusenosty reksem to svi mame a tame zato odsoudila a v 16 me vihodila z baraku tak nevim jelikos kazdej ma jini rodice nekteri to vemou a nektery ne a souhlasim stema co rekli ze pokud se nato necity tak ad to nerika a jeste neco de o jedno matky poznaj ze neco neny v poratku ale nevim jak to delaj ale radeji pockat na tu spreavnou chvili drzim palce

Myslím, že hlavní je, abys byl výdělečně soběstačný a nebyl závislý na rodičích, myslím materiálně.

Nemusíš to říkat, stejně to nejspíš tuší a čekají jen na tvůj podnět. Ale vzhledem k datu dotazu to máš už nejspíš vyřešené.

Neboj,klidně to časem řekni,bude vhodná doba,až budeš samostatný,nezávislý na rodičích.

Zatím neříkat, spíše vyčkat na dobrou příležitost kdy by to šlo sdělit a záleží i komu. Pokud matka je spíše konzervativního typu, dovoluji si poradit,abys zatím mlčel.
Existuje i jedna možnost jak to event.sdělit bez mluvení,nebo alespoń ne hned s osobním kontaktem. Nechat ležet někde v pokoji gay video na DVD nebo časopis, pokud ještě někdo vydává. Jako bylo třeba Amigo. I to může pomalu přispět k otevření problematiky.
Mě třeba mamka kdysi sama řekla,když mě chytla honit si jako velmi malého kluka..ty budeš trochu jinej... no a i když jsem jí to nepotvrdil nikdy, měla pravdu

Ja jim to řekl měsíc před svadbou.

Ahojky, raději to řekní než se to dozví!

Rikat nic nemusis, staci kdyz te nacapa v posteli s klukem , to rekne za 1000 slov :-)) No a fotrik me pristih kdyz sem volal na gay erotickou linku, v baraku jsme meli propojeny telefony takze mohl kdokoliv poslouchat. Tenkrat jsem jeste nevedel ze jsou naky gay kluby, sem videl v noci v televizi reklamu zavolej mi do klubu :-)) Tak jsem tam zavolal. Nakej uchylak tam funel do mikrofonu a fotrik to poslouchal a pak se v telefonu ozvalo, no tak to je dobry teda :-)) A ja dostal takovej strach ze sem zdrh z domu v 16 letech. Pak jsem se po 3 tejdnech vratil, otec to vzal matka jehovistka samozrejme ne. A po pulroce se to otocilo, otec zacal chlastat a nejak mu to zaclo vadit a matka sice porad prudila s fanatickejma kecama ale brala to. No do ted jezdi za nama na navstevu a meho p***ele bere jako clena rodiny. Otec zemrel ale jeste predtim nez zemrel me stacil vyrazit z baraku, pul roku pred 17 a moji matku taky. Nikdy sem s nim pak nepromluvil ani slovo a potom zemrel kdyz mi bylo 22. A moji matku jsem taky do 22 nevidel a nevedel jsem kde je a co s ni je.

Skus jim to vysvětlit v ručně psaném dopisu je to jen můj názor ale možná ti to pomůže

Hulibrk se zase zhulil, pica

Ja jsem to řekl a nakonec tata chodil na fotbal s manželem těd kvuli coronaviru čuměj u nas .