Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu NaKluky.cz s užitím cookies souhlasíte. Další informace
Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 

PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Zapomněl jsi heslo?
Onload

Jsem blázen nebo ne? Dva extrémy

23. 10. 2015 v 21:02Off-line Anonym (Pomatenec)
Potřeboval bych od někoho onjektivně rozsoudit, jestli jsem blázen nebo ne. Roky trpím depresemi. Mám problémy v rodině, otec mi řekl, že jsem nejdivnější člověk, jakého kdy potkal, matka mi řekla, proč sepáchám sebevraždu, koho zajímá moje nasranost. Vždy jsem byl pesimista a negativní. Místo partnerského vztahu jsem vložil naději do přátelství, ale vždy jsem byl pro všechny out, protože já nepřemýšlím nad vztahy povrchne jako moje okolí. Mám sice hodně kamarádů, ale pro niho nejsem víc než ten jeden z mnoha, ta poslední houska na krámě. Můž život byl dosud utrpením. Bydlím už rok sám, cítím se osamělý. u rodičů na sebe jen řveme. Kamarádi mi nenapíší, vidím se s nimi jen na nějakých hromadných hospodách. Přátelé nechápou, proč vtahy tak hrotím. Já jsem je vždy hrotil proto, protože to byla moje jediná šance jak nebýt sám. Nemám sourozence, nemám funkční rodinu, nemám partnera. NEjhorší je, že jsem gay. Já nechci být gay. Chci mít rodinu, děti, žít šťastný a normální život. Navíc jsem katolík. Je mi 20 a rodiče mají furt narážky na homosexuály a furt řeší s kým chodím. Několikrát jsem se chtěl zabít. A před několika dny to už bylo dost vážné. Bylo mi zle, protože v minuosti mě zklamal člověk, který byl přítelem a nyní řeším další komplikace po tom, co mě neskutečným způsobem podrazili kamarádi a přátelé a ještě mi vynadali za to, že to pak "prasklo". Říkám si, že je lepší jít do pekla, protože i peklo je upřímnější než tento falešný svět. Včera jsem se vzbudil a bylo mi dobře. Nic se ale nezměnilo. Najednou jsem ale i přesto nechápal, proč jsem se chtěl ještě předešlý večer zabít. Říkal jsem si najednou, že i když můj život není peříčko a je docela těžký, tak proč to ale tak hrotit, když se s tím nedá nic moc dělat. Prostě opadla depka a já začal mít pocot, že je všecko růžové. Najednou už mi není zle z toho, že jsem sám, že nedokážu sbalit holku, ale zároveň odmítám žít homosexuální život, byť přirozeně po něm pocitově toužím, ale nechci abych ho v praxi žil. Pře se to ve mně. Ale teď jsem uplně vedle v tom, co se to se mnou děje. Že jsem se chtěl včera zabít, jakože opravdu a aniž by se realita změnila, je mi najednou až podezřele dobře a to přede mnou v životě pořád leží ty samé zábrany a komplikace.
To co chci od vás je, co si myslíte o té náhlé změně ze strašné deprese na "normální" stav, kdy se netrápím věcmi, které jsou ovšem objektivně hrozné. Jako by nepatrné posunutí v mých vztazích (které nic moc nemění) udělalo s mojí psychikou obrovský kus dopředu. Nechápu to. Nechápu sebe.

Představujeme naše rádce…

Poradna je tu pro vás - můžete se zde ptát na své problémy, zvídavé dotazy nebo jen necíleně diskutovat či radit druhým.

Radek Řadu let se věnuje problémům ve vztazích a milostném životě.
23. 10. 2015 v 21:07Off-line da_ve  (37/167/70)
Ono ne nadarmo se říká, že ráno je moudřejší večera. A taky ti možná i došlo, že zbytečně moc všechno řešíš. Nechat všemu v klidu volný průběh a počkat, co z toho vznikne je někdy i lepší. Hlavně netlačit na pilu a opravdu není nutné se někam na sílu zaškatulkovat.
23. 10. 2015 v 21:22Off-line david722  (95/-/-)
Jestli jsi věřící, jak píšeš, tak buď v klidu. Bůh se o tebe postará. On to slíbil. Je to v Bibli.

"Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější? Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou - a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní? Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost na svém trápení." Matouš 6,25-34
23. 10. 2015 v 21:47Off-line BussterX  (95/130/150)
Jakkoliv bych nechtěl zlehčovat něčí SKUTEČNOU víru v Boha, tak se nemůžu ubránit dojmu, že přesně TO je ten důvod jeho psychickýho stavu a nepřijetí sama sebe ... on už v pekle je, neboť peklo i ráj si nosíme sami ve své hlavě
23. 10. 2015 v 21:57Off-line Anonym (Pomatenec)
Abych upřesnil. Znám sám sebe. Věřte mi, že víra opravdu není to, co by za tohle mohlo. Řeším to v sobě taky, ale je to spíš dost nepodstatná věc pro to, co se mi děje.
23. 10. 2015 v 22:40Off-line ThomPrag  (38/180/76)
Mě je hlavně divný, proč ty divoký změny psychickýho stavu pleteš dohromady s orientací. Jestli nemáš vyřešeno to, že jsi na kluky, zaměř se nejdřív na to. Psát věty, jako že chceš být hetero a mít děti, jsou dost úlet. Jasně, že děti mít můžeš i jako gay, ale mám pocit, že ti jde spíš o to, abys zapadnul do většinové společnosti heteráků. Což je základní "gay blud". Musíš si uvědomit, že být gay je sice jiné, ale prostě takový je život, jinak to nebude. Jestli se budeš snažit o to být heterák, nějakým způsobem se ti podaří sbalit holku a ještě ji udělat dítě, věř, že nakonec ublížíš jí i tomu dítěti a sám z toho budeš jednou na prášky. Vyser se na víru v jakousi imaginární postavu a začni přemýšlet o reálném životě. Jestli jseš po škole, sežeň si takovou práci, abys byl u rodičů jen občas jako návštěva. Ke zlepšení psychiky prý pomáhá např. jóga, zkusi ji. Mno, celkově si myslím, že je co dělat, jen se k tomu odhodlat. Ve 20 určitě není všechno ztraceno ;-)
24. 10. 2015 v 11:15On-line pepicek123  (24/-/-)
Tak to sam mam aj ja kamradi ennapišu atak dale noo su osamocenej takovej nemam skym ani zajit ven
24. 10. 2015 v 12:34On-line Tranquillo92  (24/183/73)
Rád bych to s tebou probral, ale soukromě - napiš mi, jestli chceš.
24. 10. 2015 v 21:30Off-line HBoy  (20/-/-)
Zajimave, nektere ty pocity znam :/ muzes mi napsat
24. 10. 2015 v 21:59Off-line filip.2580  (47/174/73)
Přečti si něco o BAP - Bipolární afektivní porucha neboli maniodeprese...
25. 10. 2015 v 06:45On-line Projekt  (29/180/68)
No za prvé nežer žádný antideprsesiva, raději si dej třezalku nebo zapal špeka, pak si najdi kluka ale nehroť ten vztah hned,,, jen ho nechej plynout a pozoruj jak se vyvíjí co spolu zažíváte, jednoduše žij v přítomném okamžiku -TADY a TEĎ ,,, vychutnávej si vše ,,, měj radost z toho, že si povídáte, že zrovna sním večeříš nebo že se jen procházíte, vše v přítomnosti bez myšlenek na budoucnost a už vůbec ne na minulost,,,, prostě se viklidni, pak se najdeš a bude líp. Aby jsi miloval druhé, musíš nejdřív milovat sám sebe ,,,
25. 10. 2015 v 16:52Off-line cage2  (23/178/65)
Máme to podobny taky sem se chtěl zabit taky odmítám homosexualitu žiju s pocitem že snad su bi ale už i tak o tom silně pochybuju holky miluju ale myslim si že jen citově už si pomale začínám možná hledat nějakyho kámoše aspon to skusit třeba bude líp a třeba taky hůř
Přihlaš se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
 
OnloadOnload
Copyright 2011–2016 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Vytvořili: Zdeněk Večeřa a  Michal Kutňák,  design: Lukáš Churý
Onload