Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu NaKluky.cz s užitím cookies souhlasíte. Další informace
Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 

PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Zapomněl jsi heslo?
Onload

Do kolika kHz slyšíte?

14. 03. 2015 v 21:50Off-line Anonym (O)

Představujeme naše rádce…

Poradna je tu pro vás - můžete se zde ptát na své problémy, zvídavé dotazy nebo jen necíleně diskutovat či radit druhým.

Radek Řadu let se věnuje problémům ve vztazích a milostném životě.
14. 03. 2015 v 22:20On-line david1994  (21/188/107)
19 KHZ ..
14. 03. 2015 v 22:23Off-line JirkaJAWA  (32/175/70)
Záleží čím to reprodukujete záleží na charakteristice reproduktorů a zesilovače 19khz sotva :D slyšíš spíš zkreslení
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 4  Nahlásit
14. 03. 2015 v 22:26Off-line JirkaJAWA  (32/175/70)
Já spolehlivě slyším 15625hz to je řádkovej rozklad televize záleží na tvaru kmitočtu
14. 03. 2015 v 22:29Off-line JirkaJAWA  (32/175/70)
Někdy jsou slyšet i různé nabíješky třeba mobilu jak píská na to však stačí špatně slepený ferit krerý drnčí frekvence takových nabíječek je někde kolem 15 - 30khz
14. 03. 2015 v 22:47Off-line holdenqueen  (22/169/70)
V první řadě záleží na hlasitosti (fletcher-munson).. 30Hz a 19kHz o hlasitosti třeba 20dB neuslyší nikdo, při 100dB už ale skoro každý (já 21,5kHz/100dB/m), oproti tomu 3,5kHz, kde je ucho nejcitlivější, slyší při hlasitosti 20dB každý, i starý dědek
14. 03. 2015 v 22:50Off-line JirkaJAWA  (32/175/70)
Hlavně decibel není žádná jednotka hlasitosti to by si měl každý uvědomit
a co ucho to jiná citlivost
14. 03. 2015 v 22:54Off-line holdenqueen  (22/169/70)
Ježiši :D prej decibel není jednotka hlasitosti.. a co to podle tebe teda je? (jen aby ses zbytečně nehádal - pohybujeme se v audiu a sice v akustickém vlnění, ne ve VF technice)
14. 03. 2015 v 23:02Off-line JirkaJAWA  (32/175/70)
Je to bez rozměrná logaritmická jednotka určující podíl, odstup atd např signál/šum něco jako procento - pohybujeme se v audiu samozřejmě tj nf technika
14. 03. 2015 v 23:05Off-line JirkaJAWA  (32/175/70)
Další je např zesílení udává se v db
14. 03. 2015 v 23:07Off-line asirias.1  (17/180/80)
89.1hz
14. 03. 2015 v 23:09Off-line holdenqueen  (22/169/70)
S tím že je to jednotka určující podíl máš pravdu, zapomněl jsi ale na to, že aby byla vůbec použitelná, musí být k něčemu vztažená, proto se jí taky říká subjektivní jednotka.. v případě audia je vztažená k tlaku akustické vlny určující práh slyšení, což je 20uPa (0dB), v případě radiotechniky mívá vztažnou jednotku 1mW, potom se jedná o dBm, v případě napěťového přenosu nebo zesílení se používají referenční jednotky 0,775V (dBu) nebo 1V (dBV)
14. 03. 2015 v 23:11Off-line Hagal  (25/180/90)
Tak zřejmě už jsem hluchý jak poleno, jen 16kHz :). Před pár lety jsem skončil ještě okolo 19kHz.
Pro přehled: říká se, že běžné ucho rozpozná přibližně 20Hz-20kHz, přičemž ta horní hranice se s věkem snižuje. Naštěstí mluvené slovo nepřesahuje přes 1kHz.
14. 03. 2015 v 23:12Off-line asirias.1  (17/180/80)
Nejvyšší 15052hz
14. 03. 2015 v 23:33Off-line JirkaJAWA  (32/175/70)
Hagal záleží čím to reprodukuješ, jestli to máš upravený eqalizérem atd nějaký čínský krámy to nemusí ani převést
14. 03. 2015 v 23:35Off-line JirkaJAWA  (32/175/70)
Například tady z toho neslyším 15khz a když si to pustím z tónového generátoru tak je to slyšet výborně.... tohle je nesmysl si zkoušet
15. 03. 2015 v 00:22Off-line Charles2300  (25/183/75)
19 s Logitech Z-2300THX a DTS v notasu :DDD
15. 03. 2015 v 09:00Off-line asirias.1  (17/180/80)
Ja to mám staženy v iPadu 1 a nevím co mám za reproduktory
15. 03. 2015 v 11:00Off-line Anonym (O)
Tu si můžeš sám navolit frekvenci http://onlinetonegenerator.com/
15. 03. 2015 v 22:21Off-line vladaolymp  (16/178/80)
32-17700 Hz
15. 03. 2015 v 22:26Off-line Clas  (22/194/64)
Konečně dobrá otázka! Fakt by mě zajímalo, kto to sem dal, proti jiným co sem dávají otázky je anonym (O) genius.;)))
Podle tohole slyším do cca 17 500 https://www.youtube.com/watch?… , to co je v otázce je snad nějaká blbost, tam slyším do 19kHz.
15. 03. 2015 v 22:28Off-line asirias.1  (17/180/80)
Ta stránka mi na muj iPad nefunguje
15. 03. 2015 v 23:23Off-line dadi  (29/187/105)
Osobně slyším i ultrazvuk, alespon částečně. Někdy to je fakt na palici :-P
15. 03. 2015 v 23:43Off-line Michalel  (28/178/88)
Cca 16KHz, nic moc...
15. 03. 2015 v 23:44Off-line tomicek93  (23/167/49)
Za sebe vám sdělím jiná čísla, na levém uchu mám ztrátu 65% a na pravém až 90% :/
16. 03. 2015 v 00:28Off-line Samael  (25/180/72)
21 kHz, což není z fyziologického hlediska možné, rozsah sluchu je 20Hz-20kHz, takže to přisuzuji sluchátkům, ačkoliv jsou velice kvalitní a šumu :)
16. 03. 2015 v 02:10Off-line holdenqueen  (22/169/70)
20Hz - 20kHz jakožto rozsah lidského sluchu je obecná "fáma" založená na průměru lidské populace.. Skutečný kmitočtový rozsah ucha jedince je dán vlastnostmi bazilární membrány v hlemýždi ucha.. Ta vede skrz celé tělo hlemýždě, každé místo na ní reaguje na jeden kmitočet rozsahu sluchu, takže kmitočtový rozsah ucha je dán tím, jak dobře je vyvinutá.. Kmitočtový rozsah ucha je pak v reálu možný od cca 10Hz až do 23kHz, s věkem se samozřejmě oba krajní kmitočty mění směrem dovnitř rozsahu..
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
16. 03. 2015 v 10:21Off-line Charles2300  (25/183/75)
17. 03. 2015 v 00:15Off-line Samael  (25/180/72)
Holdenqueen, jako medik studující 5. ročník všeobecného lékařství ti mohu říct, že fáma je to, co jsi napsal ty :). V mladším věku je možná lehká odchylka nad 20 kHz, ale rozhodně ne o, tebou udávané 3000 Hz, výchylka je v řádu desítek, až stovek Hz. A vůbec nezáleží jen na bazilární membráně Cortiho orgánu, ale zejména na perilymfě a na poměru akustického vlnění a rezonanční frq. Důležité je také zmínit, že tento pokus není objektivní, lidské ucho je různě citlivé na různé frq a je tak třeba zvuky kalibrovat a převést do jednotné hlasitosti, což se zde jednoznačně nedělalo. :)
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
17. 03. 2015 v 00:22Off-line holdenqueen  (22/169/70)
Samael, to mi pověz, proč si polovina studentů začne zacpávat uši, když se oddekluje 30 let starý spínaný zdroj ve vektoráku R&S, který běží přesně na 22kHz.. Mých 21,5kHz na 100dB ti rozmlouvat nebudu, radši si to někde zkus, pochybuju že jsi někdy stál před tlakovým výškáčem napojeným na generátor a aspoň si zkusil točit knoflíkem.. Co se jednotné hlasitosti týče, pevně věřím a doufám že víš, co jsou to křivky stejné hlasitosti (fletcher-munson), o kterých jsem se tady už zmiňoval..
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
17. 03. 2015 v 18:39Off-line Samael  (25/180/72)
Netuším o čem mluvíš, jsem medik, ne technik. Nebyl jsem před žádným "výškáčem" ale absolvoval jsem, nebo byl jsem přítomen několika akustickým vyšetřením a vím, jak probíhají a fungují :).
17. 03. 2015 v 19:13Off-line holdenqueen  (22/169/70)
Jp to že jsi medik jsi tu už psal.. Nevím jak si sluch měříte vy medici, nás zajmá hlavně fletcher, potom zdánlivá laterální poloha zdroje zvuku a jev priority (poslední dvě uvažují fázi signálu současně s amplitudou, dají se pak dělat všelijaké oblbováky na uši, jako třeba prostorový zvuk bez použití surround reproduktorů).. Fletcher se měří metodou přelaďování, dá se to napsat jako skript v Matlabu, což my i používáme, princip je jednoduchý: Matlab ti přes předem zkalibrovaná sluchátka na umělé hlavě (při příkonu 1mW) přehrává postupně celé zadané kmitočtové pásmo (v našem případě 10Hz - 24kHz; 24kHz proto, že to umí zvukovka, ne proto že by to někdo slyšel, to už je fakt extrém).. Kmitočet se mění velmi pomalu, celé měření je asi na půl hodiny.. Ty mezitím jen mačkáš šipky nahoru/dolů, čímž zesiluješ a zeslabuješ signál, přičemž intenzitu ve sluchátkách držíš zhruba na hranici slyšitelnosti.. Matlab ti po měření uváží charakteristiku sluchátek, spočítá průměr a medián a voala - dostaneš charakteristiku prahu slyšitelnosti svého ucha.. Pokud tě to zajmá, zdánlivá laterální poloha zdroje zvuku se měří velmi jednoduše: Do sluchátek si přes DSP s programovatelným zpožděním signálu pustíš růžový šum a levý kanál opozdíš v krocích třeba pod 2ms, to samé potom pro pravý v celkovém rozmezí třeba 16ms.. Zároveň u každého zpoždění individuálně zesiluješ druhý kanál, ke každému zpoždění pak získáš hodnotu v decibelech nutnou pro vykompenzování nesymetrie. Jev priority je obdobný, ale pro zpoždění právě -5ms. Tahle dvě měření jsou individuálně poměrně nepřesná, proto se pro praktické použití dělá průměr z co nejvíc účastníků, stejně tak individuální fletcher nemá pro praxi význam - zjistíš si tím ale sám pro sebe rozsah svého sluchu jak po kmitočtové, tak po intenzitní stránce..
17. 03. 2015 v 19:26Off-line just.do.it  (21/180/65)
Tady se nekdo snazi bejt chytrej, ja myslim, ze moc lidi co tu meles tomu nerozumi :-) Hl. nepiste, ze jo :D
17. 03. 2015 v 23:02Off-line Mtel  (18/-/-)
Elektrotechnik je mnohem více, než medik, protože medik by bez elektrotechnika nebyl :) I když jak tak pana Holdenqueena sleduji, je spíše audiofilně zaměřen :)

Zvláštním jevem ale je vnímání frekvencí nad či pod prahem slyšitelnosti lidského ucha, zvláště pak vnímání infrazvuku a s ním spojené ovlivňování mozkové aktivity subsonickými kmitočty :) Testoval jsem mnoho samplů s tóny o nízké frekvenci, jejich rozmítání a modulace a mám vyzkoušeno, že u jistých lze udržet pozornost velmi dlouhou dobu (klidně i celou noc) a některé mají, řek bych až sedativní účinek. Halucinogenní účinky zde vyloučeny nejsou, avšak za celou dobu pokusů jsem je zažil pouze dvakrát a to spíše jako "dozvuky", které si vysvětluji tak, že se mozek snaží kompenzovat periodicky se opakující skladby a tento "kompenzátor" se nestačí vypnout bezprostředně po ukončení působení zvuku.
Přihlaš se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
 
OnloadOnload
Copyright 2011–2016 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Vytvořili: Zdeněk Večeřa a  Michal Kutňák,  design: Lukáš Churý
Onload