Báseň

Autorská tvorba
Lucie pije...
z pyje
skládat básničky mě baví, mám jich spoustu :D

Přes přejezd se kutálela
stará scvrklá brambora
neviděla, neslyšela
že už padá závora.
Kampak padáš závoro?
Na tebe ty bramboro!
A buď ráda, že jsi celá.
Kdyby byl tě přejel vlak
byl by z tebe bramborák!

Reakce může býti různá,
když kluk přizná, že je buzna.
Dřív mi bylo líto,
že někdo nemá homouše rád,
a že mnoho z nich žije skryto.
Že není důvod se jich bát,
myslel jsem si, když byl jsem mlád.
Oči mi otevřela až seznamka zdejší,
kde kluci předhání se, kdo je d***lnější.
Co téma, to důvod k tomu,
aby si lidi mysleli že jsme uchyláci,
rodiče vyháněli svoje teplý syny z domů
a že lidi kvůli nám prej zvrací
a tleskají nápadu o kastrací.
Kašlete na makeup, pudry i řasenku
darujte to a udělejte radost druhým
věnujte i vaši oblíbenou halenku
víc než vám, pomůže chudým.
ukažte ostatním,
že být gay neznamená že jste žena
přijmou vás jistě jako plnohodnotného člena
ukažte že orientace není ničím zásadním.

jasně, má to svoje rezervy, bylo málo času, tak provedení i myšlenka je ubohá, ale tak snaha byla žejo :D

Jedna z mojich najobľúbenejších pasáží z Fausta:

Té síly díl jsem já,
jež, chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná.

Jsem duch, jenž stále popírá!
A právem; neb co vzniká, vše,
by zahynulo, hodno je;
proto by bylo líp, nic kdyby nevznikalo.
A ve všem tom, co u vás kdy se zvalo
hříchem či zkázou, zkrátka zlem,
tam já v svém pravém živlu jsem

Skromňoučkou pravdu já ti dím.
Nechť člověk, zdrobnělý svět bláznovství,
mní, že je celek celistvý:
Já díl jen dílu jsem, jenž vším byl v prvé časy,
já díl jsem temnoty, jež světlo stvořila si,
to hrdé světlo, jež teď matku Noc
chce okrást o prostor a dávnou moc.
A přec to nesvede; nechť sebejasněj plá,
vždy na tělech jen ulpívá.
S těl proudí, těla zkrášluje,
tělo je v běhu zdržuje;
tak, doufám, mnoho času neuplyne,
a s těly také světlo zhyne.