Stále miluji expritele

Je tomu přes dva roky, co jsme se rozešli. Chodili jsme spolu zhruba půl roku. Vím, že z jeho strany to nikdy nebylo tak hluboké jako z té mé. Komplikací byla rovněž jeho rodina - ultrabohata podnikatelská rodina, konzervativní. I on je takový. Člověk na vysokanske úrovni. Nenadává, nehejtuje, je korektní. Přesto vášnivý, extrovertni, do všeho jde s vervou a energií. Nejextrovertnejsi a nejpozitivnejsi člověk, kterého jsem za celý svůj život poznal. Ultratalent na klavír. Úžasný módní vkus. A především čisté srdce. Ryzi laskavost, vstřícnost, ochota pomáhat a podporovat... dokonalejsiho člověka jsem opravdu nikdy nepoznal. Hluboce ho miluji a od našeho rozchodu to ještě sili. Dva roky ten cit nabírá na síle a já už se dva roky dívám, jak se seznamuje s jinými. Zůstali jsme kamarádi, nikdy jsem mu nerekl, jak strašně moc mě trápí, že jsem ho ztratil. Svou vlastní chybou. Denně umírám kvůli lásce, o které neví. Ale pokazde, když ho vidím, naplni mě horkost. Zatočí se mi hlava z jeho dokonalosti. V jeho přítomnosti se cítím úplně jinak, jako by mě spalovalo samo peklo a zároveň jako by na mě ze všech stran tlačily planety. Nekonecne ho miluji. Má dokonce profil tady... Jsme kamarádi a pokaždé, když mi říká neco, z čeho má radost, skoro mi tečou slzy štěstí, které pociťuji, když vím, že se cítí dobře. Když mu někdo ublíží nebo ho něco trapi, vždycky jsem po ruce, aby měl komu se vypovídat. Když mi říkal, že ho přítel chtěl jen pro peníze a moc a slávu, aby se dostal do novin, že s ním někde byl, jen jsem ho objal. Úžasný pocit, když jsem objímal všechno, pro co ještě žiji. Vraždil bych ty kteří mu způsobují smutek. Strašně žárlím na ty, se kterými se kdy vidí - kteří bali jeho nebo o které má zájem on. Je nádherný a je o něj obrovský zájem. Ale nikdo z nich ho nemiluje víc než já. Nikdo o něj nestojí více. A on to neví. Myslí si, že ho vinim že spousty věcí. Řekl jsem mu spoustu hnusaren a rozešli jsme se. V ničem jsem neměl pravdu. Teď to vím. Strašně moc ho miluji a chtěl bych ho zpět. On neví, jak to je. Odpustil mi a zůstali jsme kamarádi. Ale nechci mu už nikdy ublížit, protože vím, že snadno ztratím přehled kam už ne, překročim pomyslnou hranici a strašně mu tím ublizim. To se nesmí už nikdy stát. Proto s ním nemůžu být. Nemůžu mu říct co cítím. Do konce života do něj budu zamilovaný. Toť vše. Děkuji.