Kluk ve vlaku

Tak ho příště zkus nějak oslovit ty ?

Je to gay, určite :-)

Ale dnes po mně taky koukal jen jsem seděl se spolužákem...

No tak je to jasné, chce ťa jasne ti dáva najavo záujem a ty nič.. Sa ho spytaj či ti nedá číslo alebo napiš svoje na papierik a podaj mu ho keď sa ho nabudúce rozhodneš len tak obíjsť :-D

Tak prvně jsem já čekal že mně osloví přecijen on si sednul ke mně.. a podruhé jsem jel s docela homofobním spolužákem...

Počkať tak vy ste tam vtedy prvý krát boli 3? Alebo až potom na druhý krát?

1. byl prázdný vlak a po 2. tam byl i spolužák

No po tej 1. situácii keď si vystupoval si mal byť už minimálne v požehnanom stave xD Ale nie, len akože čumieť na seba a neosloviť sa to je také že.. Čakáš na druhého, aspoň pozdraviť si mu mohol. Ja napr. automaticky pozdravím niekoho (väčšinou teda) keď prijde ku mne/za mnou a čumí na mňa :-) A nehovorím o gayoch, skratka taka normálka že chcem vedieť o čo mu ide a nech už sa rozkecá.

On jel tím samím vlakem dvakrát.. tak snad pojede i po třetí... určitě využiju situace... já bych jí využil už dnes ale...

Taky po me takovej typek kdysi ve vlaku koukal .. a pak si prisel zkontrolovat jizdenku :-)

No tak se s nim někdy zakecej, ne? :D
Já když jedu ve vlaku, tak se taky kolikrát s někým zakecám. Občas se nestačím divit, co se mnou jezdí za zajímavý lidi.

Tak mu tady vsichni radite, aby se s nim zakecal, ale kdyz vidim, ze musi dat dotaz sem a jeste anonymne, tak to v realu bude naprosto myšn imposybl :-)

Já taky nemám problém se zakecat ale jen pokud se naskytne příležitost jako třeba zpoždění vlaku nebo když mně on/ona sám osloví... já prostě nedokážu k někomu přijít a jen tak mu říct ahoj... což osobně nechápu protože vystupování na veřejnosti mi nedělá problém...

Tak mu řekni ,, hele už je o nás na klukách diskuse,, no a on se tu připojí , tady si to vyříkáte, my vam do toho občas skočíme, jako by sme v tom vlaku jeli s váma. Takovej velkej buzní vlak, jedoucí třeba na pride,když je reál problém,

Já to znám spíš z té druhé stránky, že většinou já jsem ten, kdou kouká :-)
Ale zažil jsem 2x i opačně, pokaždé toho stejného, ten to ale řekl na rovinu a byl dost otravnej a neodbytnej.

Víš estéčko, já se běžně dam do řeči s lidma třeba na poště ve frontě a orientae mne fakt nezajímá , starý , mladý, tlustý, hebený, ženská, chlap je mi to fuk, to se prostě nějak vytrácí . Dnes si lidi už rozuměj jen na sociálních sítích. Já třeba ochotně lidem pomáham. Třeba kdž vidím , že neuměj vyplnit složenku, poradim a už je důvod pokecat. Alespon sami vidíte , jak je špatný model, starat se sám o sebe. Pak jen čumíte jak bulici co jdou na porážku a neumíte ani zabučet

Pauxi: no přesně, já taky.

Pauxi, zacinas se mi libit :-) samozrejme to myslim obrazne, aby nedoslo k omylu :-)

Anonym: Hezká povídka :) Ale Tvá čeština je tragická.

Icko, v poho , k omylu nedojde pro mne jsi starý pes :)

Cesty vlakem jsou zajímavé vždy. Dvě situace, byť téměř dětské:
1) Sami v kupé, úhlopříčně proti sobě. Čtu si, oči až příliš často zabíhají k němu. Při kontaktu uhne buď on, nebo já. Postupně se výdrž prodlužuje, po půlhodině pohled neodvrátí ani jeden. On: Jak jsi to poznal? Já: Nepoznal jsem to, přál jsem si to. (Dávám mu číslo, vystupuju.)
2) Sedíme v nečleněném vagónu přes uličku ob jedno sedadlo, on s dalšími pěti lidmi v družné zábavě. Vnímám ho přes hranu knížky. Pohledy se setkávají často, lehce, mimoděk, bez násilí. Pak méně náhodně. V závěru: díváme se do očí, aniž by si toho někdo všímal. Dlouho. (Vystupuju, při míjení nepatrný úsměv.)

Jednoduché. Podívali jsme se na sebe, on se usmál a vystoupili jsme spolu. Dále to mělo obvyklé pokračování.