Připadám si uvnitř mrtvý - jak znovu ožít?
12. 10. 2018 v 11:43
Anonym
Anonym Zdravím. Jsem si skoro jistý, že se svým problémem nejsem žádná unikátní sněhová vločka ani jednorožec, takže mi tu možná někdo dá nějaké zajímavé a užitečné rady, a když ne to, tak aspoň dementní vtípky na rozptýlení. Ty beru taky.
Tak tedy popořádku. Když mi bylo -náct, začal jsem chodit s jedním klukem. Byl to strašný manipulátor a skrytý násilník, který se vůči mě dopustil nehezkých činů mimo zákon, které jsem mu rozhodně neměl tolerovat. Nicméně toleroval, jsem d***l a teď to vím. Vždycky se totiž uměl náramně teatrálně omluvit a překroutit to tak, že to vlastně byla moje chyba. Zůstal jsem v tom vztahu déle, než by bylo bývalo zdrávo. Teď už je to několik let, co jsem od něj utekl, ale nechal jsem tam kus sebe.
Nějak mě přestaly těšit ty radosti - Vánoce, nové hračky, nové vztahy. Jo, jsem rád, že na mě ostatní lidi myslí, že mě mají rádi, ale nedokážu to prožít. Přitom mám přítele, s kterým jsem šťastný (= šťastný po svém).
Místo toho je ze mě závislák na adrenalinu, dělám ko**tiny jen proto, abych něco cítil. Skáču s padákem, závodím, chodím k vlakům a nechávám je projíždět těsně kolem sebe... Zkoušel jsem s tím zajít už asi k pěti psychologům a psychiatrům, ale nedokážu jim říct, co se stalo a co mi je. Utíkám místo toho do fantazie a za adrenalinem a bojím se, že se čím dál víc vzdaluji od toho, kým bych chtěl být.
Tak tedy popořádku. Když mi bylo -náct, začal jsem chodit s jedním klukem. Byl to strašný manipulátor a skrytý násilník, který se vůči mě dopustil nehezkých činů mimo zákon, které jsem mu rozhodně neměl tolerovat. Nicméně toleroval, jsem d***l a teď to vím. Vždycky se totiž uměl náramně teatrálně omluvit a překroutit to tak, že to vlastně byla moje chyba. Zůstal jsem v tom vztahu déle, než by bylo bývalo zdrávo. Teď už je to několik let, co jsem od něj utekl, ale nechal jsem tam kus sebe.
Nějak mě přestaly těšit ty radosti - Vánoce, nové hračky, nové vztahy. Jo, jsem rád, že na mě ostatní lidi myslí, že mě mají rádi, ale nedokážu to prožít. Přitom mám přítele, s kterým jsem šťastný (= šťastný po svém).
Místo toho je ze mě závislák na adrenalinu, dělám ko**tiny jen proto, abych něco cítil. Skáču s padákem, závodím, chodím k vlakům a nechávám je projíždět těsně kolem sebe... Zkoušel jsem s tím zajít už asi k pěti psychologům a psychiatrům, ale nedokážu jim říct, co se stalo a co mi je. Utíkám místo toho do fantazie a za adrenalinem a bojím se, že se čím dál víc vzdaluji od toho, kým bych chtěl být.
Adrenalin ti nahrazuje něco co nemáš-bod, ke kterému by ses upnul, smysl, pro které by jsi ty věci dělal, prostě jen prolitavas životem, ale nezivoris, jsou lidi, kteří si nemohou dovolit ani to.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Zombie:dělej nějakou společensky prospěšnou věc-přihlas se na sběr odpadků v lese,kosení luk v létě-akce na ochranu přírody nebo záchrany památek-prostě něco,z čeho mají všichni užitek. Pak se zbavíš pocitu prázdnoty v sobě. Dělám to hlavně pro sebe, pro ten pocit naplnění,že nežiju zbytečně.A poznáš super lidi,jako já jsem je poznal v létě s křoviňákem při sečení luk v Beskydech.
Kdybys nenaznačil, že už ti "náct" není, myslel bych si, že jsi můj ex a píšeš o mě.
Ale taky se tak občas cítím. Abych to zahnal, dělám cokoli produktivního co mě dotáhne k mému cíli.
Ale taky se tak občas cítím. Abych to zahnal, dělám cokoli produktivního co mě dotáhne k mému cíli.
Co jsi chtěl dělat, když jsi byl malý ale nemohl jsi? Když si připadáš mrtvý, zavzpomínej na časy, kdy jsi byl živý. V té době jsi dělal nějaký koníček, který tě bavil. Vrať se k němu a najdi svou živou vodu.
ype***: Ony se ty louky nesečou manuálně kosou? Co jsem tak slyšel, tak se (aspoň na těch chráněných, kde rostou vstavače) všude seká kosou.
ype***: Ony se ty louky nesečou manuálně kosou? Co jsem tak slyšel, tak se (aspoň na těch chráněných, kde rostou vstavače) všude seká kosou.
Invictus:ne,děláme strmé svahy,kde se nedostane traktor,kdyby to mělo být ručo kosou jako postaru,dneska by tam rostly keře a nikdo by to nedělal-s křovinákem neneděláš tolik škody jako s traktorem.Taky nás není tolik,cirka asi 15 až 20lidí z celé republiky, a dělá se velká plocha. Máme jen ubytování a pitný režim,všechno ostatní většinou dáváme z vlastní kapsy-phm,žrádlo a tak. To není o výdělku,ale o pomoci beskydským lukám v místech,kde kdysi pásli bačové ovce. Dneska jsou ovce v konzervách,bačové na pracáku a tak to děláme my.
A všechno,co kvete. tomu se vyhnem-to traktor neumí. S křoviňákem jsem schopnější přesnější práce v terénu,než s kosou-to není o výkonu stroje,ale o technice sekání.
Stv:a proč bych to nežral? Prostě dělám jenom to,co mně baví a velké panenské plochy už najdeš jenom tam. Kdybych tady sekal lidem zahrady,tak mně totálně znemožní,že jsem socka a ještě by mně pomluvili v práci. tak si jednou do roka najdu čas a s podobnými blázny se vrháme na plochy. Když pomáhám lučním ekosystémům pomáhám vlastně všem,kdo chodí do přírody a těší se z její rozmanitosti.
A ve městě ať si lidi pořídí sekačky anebo když si hrají na hogo-fogo,zaplatí si firmu
Ale to,že mám rád hory,lesy a přírodu,neznamená že jsem nějaký multikulti vítač,nebo pomatenec z nějaké neziskovky co mele hovna o rovných právech,nebo blázen co se jde přivázat ke stromu,aby ho neporazili..Prostě vím,že to,co dělám, prospěje všem a nehledám v tom nějaký vyšší smysl,nebo poslání-dělám to pro sebe a pro svoje ego.Nic jiného v tom nehledej.
Imho bys měl tomu psychoterapeutovi říct pravdu (nějakýmu, se kterým si sedneš, nemusí to být hned). Myslim, že odborník, co aspoň trochu rozumí emocím a fungování mozku ti může pomoct víc než nějaký "hádání" od odborníků místních.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
12. 10. 2018 v 20:50 Anonym
Anonym St63V: Máš naprostou pravdu. Jsem závislák. Jenže když nic adrenalinového dlouho nepodniknu, připadám si strašně. Letargicky, jako kdybych mrhal časem. Když něco podniknu, na nějaký čas je všechno v pohodě, můžu i pracovat, učit se nové věci a tak.
Ype***: Jo, zachraňovat svět jsem chtěl vždycky, akorát mám-li být sám k sobě naprosto upřímný, jsem asi tak trochu pozér, protože mě to dělá radost hlavně tehdy, když se můžu před někým předvést. Je to pravděpodobně relikt z dětství, kdy jsem dostával tuny pochval za to, jaký jsem šikovný a geniální chlapeček. Když v něčem nevynikám, je pro mě hrozně těžké u toho vydržet. A taky další věc, s kterou bych měl pohnout.
Invictus: Smutné na tom je, že já si skoro nepamatuju, jaký jsem byl jako malý. Vím, že jsem chtěl být takový ten neohrožený bojovník, létat ve stíhačce, bojovat a zachraňovat krásné prince. Spoustu času jsem trávil ve svých fantaziích. Protože v reálu zase tak velký borec nejsem, aspoň ne takový, jako ve své vlastní hlavě.
Rover: Zkoušel jsem to, ale neumím to. Už jsem byl opravdu u několika odborníků, jenže když se schyluje k tomu jim říct třeba něco nepříjemného, okamžitě se aktivuje můj ochranný mód a začnu předstírat, že jsem strašně nad věcí a že mě nic nemůže rozhodit.
Ype***: Jo, zachraňovat svět jsem chtěl vždycky, akorát mám-li být sám k sobě naprosto upřímný, jsem asi tak trochu pozér, protože mě to dělá radost hlavně tehdy, když se můžu před někým předvést. Je to pravděpodobně relikt z dětství, kdy jsem dostával tuny pochval za to, jaký jsem šikovný a geniální chlapeček. Když v něčem nevynikám, je pro mě hrozně těžké u toho vydržet. A taky další věc, s kterou bych měl pohnout.
Invictus: Smutné na tom je, že já si skoro nepamatuju, jaký jsem byl jako malý. Vím, že jsem chtěl být takový ten neohrožený bojovník, létat ve stíhačce, bojovat a zachraňovat krásné prince. Spoustu času jsem trávil ve svých fantaziích. Protože v reálu zase tak velký borec nejsem, aspoň ne takový, jako ve své vlastní hlavě.
Rover: Zkoušel jsem to, ale neumím to. Už jsem byl opravdu u několika odborníků, jenže když se schyluje k tomu jim říct třeba něco nepříjemného, okamžitě se aktivuje můj ochranný mód a začnu předstírat, že jsem strašně nad věcí a že mě nic nemůže rozhodit.
Nebo můžeš jako terapeuta použít partnera, někdy to pomůže, pokud na to má a dokáže ti říct třeba i něco nepříjemnýho a ty to od něj dokážeš vzít s chladnou hlavou. Ono asi jde tady napsat tisíc rad, ale nakonec to budeš jen ty sám, kdo s tím něco bude muset udělat a kdo jedinej má kontrolu nad svou myslí.
Mohla by pomoct východní filosofie, intergrální jóga, ale to bys tomu musel věřit. :))
Mohla by pomoct východní filosofie, intergrální jóga, ale to bys tomu musel věřit. :))
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Zombie:ale vždyť já to dělám pro sebe,to je soutěž jak víno. Vytáhnu tu svoji malou kozu a vyberu si největší flák a mám ještě spoustu keců,že jim dám náskok a tak. A pak vyrazím do boje. Dneska už mně trochu znají,ale když jsem kosil poprvé,kontrolovali mi křoviho,jestli v něm nemám turbo. Protože adrenalin k životu potřebuju stejně jako Ty. A obvečka alespoň nemá starost,jestli jsem to přežil. jinak jsem milovník bungee-jumpingu,jezdím skákat na Hlučínské jezero,když tam jsou. A skáču proto,protože jsem posraný z výšek,tak ten adrenalin je o dost větší.
12. 10. 2018 v 21:26 Anonym
Anonym Rover: Použít partnera jako terapeuta by nedělalo dobrotu. On je chudák taková dobrá a nevinná duše, nikdy nepoznal pořádného manipulativního zm*da, všechny jeho vztahy zatím skončily dřív, než měly šanci začít škodit, a jakmile tuší nějakou bombu ode mě, začne být velmi neklidný. Asi jako jeho pes před bouřkou.
Ype***: No vidíš, zapomněl jsem na další věc, na které jsem závislý - vyhrávání! Jo, to je taky super, jen škoda, že k tomu nemám ještě sportovní nadání a jsem ve skrze takový slabší nerdík bez fyzičky, to by mi otevřelo bohaté obzory ukojování mé závislosti!
Ype***: No vidíš, zapomněl jsem na další věc, na které jsem závislý - vyhrávání! Jo, to je taky super, jen škoda, že k tomu nemám ještě sportovní nadání a jsem ve skrze takový slabší nerdík bez fyzičky, to by mi otevřelo bohaté obzory ukojování mé závislosti!
Zombie:skus karty,jestli umíš dobře počítat-to by se k Tobě asi hodilo víc. Anebo ruletu. Ale ruku na srdce-v tomhle jsem béčko a nemohl bych si dovolit přijít před ovečku s tím,že jsem právě všechno prohrál-tak hazard asi ne. Na to nemám dost velké koule.
Já myslim, že bys mu ale měl říct o svých úzkostech přece. Ale já hrozně nerad někomu radim ve vztahu, takže tvůj boj...
Miloval jsem běhání, ten pocit, kdy nemáš v mozku žádný kyslík a máš pocit euforie a nic si nepamatuješ. Nikdy jsem ale nepřemýšlel o běhu jako koníčku, dokud jsem se v myšlenkách nevrátil do minulosti. Došlo mi, že jsem našel zárodek nového koníčku.
Snílkům patří svět, ti mají tendenci jít vlastní cestou. Ty patříš mezi ně, pořád chceš být pilot ale nejdeš tomu naproti.
Jenom si nahrazuješ pocity, ty vlaky kolem tebe dělají rychlé proudění vzduchu, podobné tomu z venku stíhačky, závodíš a stíhačky létají rychle, skáčeš s padákem v oblasti, kde stíhačky mohou lítat. Hledej podobnosti mezi tvými sny, tvými zájmy a tvým dětstvím, kdy jsi byl šťastný. Ty znáš sám sebe lépe než kdokoliv jiný.
Jenom skrze své zájmy se můžeš otevřít.
Snílkům patří svět, ti mají tendenci jít vlastní cestou. Ty patříš mezi ně, pořád chceš být pilot ale nejdeš tomu naproti.
Jenom si nahrazuješ pocity, ty vlaky kolem tebe dělají rychlé proudění vzduchu, podobné tomu z venku stíhačky, závodíš a stíhačky létají rychle, skáčeš s padákem v oblasti, kde stíhačky mohou lítat. Hledej podobnosti mezi tvými sny, tvými zájmy a tvým dětstvím, kdy jsi byl šťastný. Ty znáš sám sebe lépe než kdokoliv jiný.
Jenom skrze své zájmy se můžeš otevřít.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
12. 10. 2018 v 22:00 Anonym
Anonym Rover: Tak zase já si rád poslechnu, co mají ostatní za nápady i co se týká mého vztahu. Ostatně kdybych poslouchal kecy ostatních i předtím, nemusel bych tady anonymně plakat a přemýšlet, jak by asi vypadaly krční tepny jistého jedince po blízkém setkání křovinořezového druhu, že... Partner o mně má samozřejmě takové basic info, jako co dělat, když propadám panice, základní představu, komu přibližně má být za mou destabilizovanou psýché vděčný, ale že bychom se dostali k tomu, že bych vyprávěl detaily a co se vlastně stalo, to nedávám.
Ype*** und St36V: Šachy jsou fajn, ty si občas zahraju, na karty nemám takovou paměť. Vím, že jsem kdysi rád všemožně tvořil, tak se k tomu snažím dostat zpátky. Značně nesystematicky, nutno dodat, protože prostě po jisté době musím udělat nějakou adrenalinovou libůstku, abych se zase mohl soustředit. Ale prostě v tom není ta pravá radost. Občas záblesk.
Ype*** und St36V: Šachy jsou fajn, ty si občas zahraju, na karty nemám takovou paměť. Vím, že jsem kdysi rád všemožně tvořil, tak se k tomu snažím dostat zpátky. Značně nesystematicky, nutno dodat, protože prostě po jisté době musím udělat nějakou adrenalinovou libůstku, abych se zase mohl soustředit. Ale prostě v tom není ta pravá radost. Občas záblesk.
Hledáš záklaní životní hodnoty, nikdo ti je nedal.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Já bych tě nahnal na bavlnikovou plantáž,kde bys pod knutou biče ožil velice rychle :))))))
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
25. 10. 2018 v 21:27 Anonym
Anonym Díky za připomínky, trochu mi to pomohlo utřídit si myšlenky. Začal jsem si psát blog s takovými svými anonymními myšlenkovými výkřiky a výstřiky a je mi o něco lépe. Je v tom taky trochu adrenalinu, protože je to jediné místo, kde svoje myšlenky vůbec necenzuruji, což je pro mě hrozně nezvyklé.
Z.M.R.D: Nemyslím si, že by mi nikdo nedal základní životní hodnoty, spíš si myslím, že postupem času se ze mě stal tak trochu nihilista. Anebo příležitostný optimista s nihilistickými sklony. :D
Šel jsem taky sportovat, při čemž jsem se totálně dorasil. To bylo fajn, akorát jsem tedy opět pocítil, že jsem vlastně ve skutečnosti nerdík bez fyzičky.
Rosju: Já nevím, já na tyhle praktiky moc nejsem. Jako nechat si šéfovat od týpka s bičem by nedělalo dobrotu, leda bych se začal soustředit na to, jak ho co nejrychleji odstranit.
St63V: Mám jít prodávat drogy nebo šlapat? No nevím, nevím...
Z.M.R.D: Nemyslím si, že by mi nikdo nedal základní životní hodnoty, spíš si myslím, že postupem času se ze mě stal tak trochu nihilista. Anebo příležitostný optimista s nihilistickými sklony. :D
Šel jsem taky sportovat, při čemž jsem se totálně dorasil. To bylo fajn, akorát jsem tedy opět pocítil, že jsem vlastně ve skutečnosti nerdík bez fyzičky.
Rosju: Já nevím, já na tyhle praktiky moc nejsem. Jako nechat si šéfovat od týpka s bičem by nedělalo dobrotu, leda bych se začal soustředit na to, jak ho co nejrychleji odstranit.
St63V: Mám jít prodávat drogy nebo šlapat? No nevím, nevím...
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
