Introspekce

Ja se k***izuju kazdej den. Skoda, ze to anonyme taky nedelas ... :-)

K užitku je. Ale všeho moc škodí.

Aspoň k sobě bys měl bejt opravdu upřímnej, jak jinak bys chtěl bejt upřímnej k jiným? Ale všeho s mírou, jak už tady padlo.

Nooo.... Tak můžu začít zase znova a od začátku, achjo. :( Já na ty zlatý střední cesty ani nikdy nebudu dost vyváženej. :( Říkám si je jedna věc, byť k sobě upřímnej a věc druhá, i přesto, že vždycky nebudu nikým jiným než sám sebou, co zkusit to svoje já trochu vytunit... Jenže, s mojí vervou a ctižádostí končím u zjištění, že pokud mě sama někdo nevytuní za mě, asi si zase sednu k tůni zpět. Vím já, vy máte určitě pravdu.

Jde o to, aby jsi se zbytečně nenípal v malichernost, dokonalost je jen směr. Chce to taky poznat ostatní trochu pod jejich slupkou. Třeba zjistíš, že na tom nejsi tak špatně, jak se hodnotíš. Tunit se můžeš tak, že budeš potlačovat vlastnosti, který se Tobě nelíběj, děláš to pro sebe.

A holky jsou čím dál tím tvrdší, asi nás čeká nějakej switch:)

Co je to switch pane profesore?

V tomhle kontextu výměna, studente:)

Kéž by se tak něco zásadního změnilo. I když se to vlastně děje, tak je to rychlost téměř nepostřehnutelně rychlá až má jeden pocit, že se to vlastně ani nehýbe a stojí to celý na jednom nehmatatelném, rotačním tělísku.

Prostě... Na prd. :(

Myslím, že se do pár let dočkáš, ale k veselí to nebude ...

Nestraš :(

Však se těšíš na změnu, ne? Určitě se objevěj i nový příležitosti, jako u každý větší změny:)

A jak napsal jeden spisovatel ve svém bestselleru, vše se děje tady a teď. :)

Tady a teď je obvykle následkem předtím a kdekoliv, a dneškem nekončí. Tady a teď je bodrý si občas užít, vše má ale následky, někdy i velmi patrné:)

Život jak zdá se mi, je stejně nevyspitatelný, jako i naše cesty, některé jsou rovné, některé klikaté, pro mě jsou to spíše oblouky, vlnovky, či kruhy. Hermes. :D

Pro nás, a pro každýho ho z nás speciálně. Ale to neznamená, že jím nutně je.
Omlouvá ho, že jeho jméno zní jak pohlavní choroba, a že je po smrti, nebo blbej překlad, a nebo to směroval dětem, pro mne bezobsažný.

Sebek***ika je dobrý hnací motor, ale je třeba sledovat jestli se neprehoupla do sebedestrukčnich metod, to není žádoucí.

A být upřímný k sobě, to je ten nejdůležitější požadavek pro osobní rozvoj.

Protože je li člověk k sobě upřímný, tak pak přesně ví jak na čem je a podle toho může dále postupovat.

M. Boy... A co máš, jako duhová víla za schopnosti?? :p

Anonym NOVÉ
Život jak zdá se mi, je stejně nevyspitatelný
------------------
To je co prosim za slovo? ... to je neco se spitalem? :-)

Podstatné?

Nee, to je věta, uvažovací..Já neviiim nee

Anonym
Podstatné?
--------------
Ano, je podstatne se umet v zivote vyjadrovat a uplatnovat sebek***iku nad tim, co rekes nebo napises. Neni to nahodou hlavni tema tveho anonymniho prispevku? Nebo se snad k***iky bojis? ... :-)

Zdál se mi kdysi sen, že jsem toho ve škole hodně propásl, nejen vlastní vinou, a tak jsem se rozhodl začít to dohánět na vlastní pěst, že by se mi snad hlas vlastní svědomitosti pokusil dát symbolicky najevo že není všem dnům konec a dal mi ještě šanci, rozhodně to byl velice motivující sen. Kdo ví. :)

Upřímně, ještě pořád trochu ano. :)(:

Nenazyval bych to nutne sebek***ikou. Co tak reflexe? Jakmile totiz clovek zmeni pola***u od "chyba" k "zkusenost", uvolni si tim ruce. Navic. Sebek***icky hodnotit deje a lidi, zejmena pak v minulosti, nedava prilis smysl, nebot se jedna o minulost. Daleko lepsi je reflektovat a vytezit pro sebe zkusenosti. A ano, pokud behem sebereflexe clovek sam na sebe nahlizi i k***icky, muze se vyvarovat mnoha chybam, ktere ucinil v minulosti.