Deprese a strach

Určitě když se svěříš rodičům, případně psychologovi se Ti uleví..

Ale já nevím.. možná se pak budu cítit... Jako slaboch

Komu jinými by ses měl otevřít? Dusit to v sobě je to nejhorší, určitě bych to zkusil, alespoň s těmi rodiči :)

Že můžeš potřebovat pomoct, to z Tebe slabochu nedělá.

To že jsem nechal svou mysl naplnit temnotou ale ano

Je otázka do jaké míry to bylo ze svobodné vůle, a do jaké tlakem okolí, příp. nemoci. Když se tomu postavíš, slaboch určitě nebudeš.

Postavit se svým "démonům" a začít je řešit rozhodně není projevem slabošství. Právě naopak.
Ono to chce kus "odvahy" se zvednout, objednat se k psychoterapeutovi a začít své problémy řešit s odborníkem.
Věř, že profesionál toho již zažil mnoho a bude vědět, jak ti pomoci.
Každý má nějakou minulost, každý je nějakým způsobem "divnej" a každý má své větší či menší démony.

Můžu se sám objednat v 16cti?

Ve škole bys měl mít školního psychologa. První návštěva se neohlašuje rodičům, tak to zkus, nikdo se ti smát nebude, neboj. V dnešní době má psychické problémy každý druhý. Hodně štěstí <3

Ve škole úplně nechci už teď jsem se ztrapnil když jsem se snažil začít bavit se spolužákem, který dělal že neví že existuju

Ahhw...

Někde vznikla tato porucha osobnosti!Řeš to s odborníky,možná,s nejedným,až Ti bude vyhovovat!Sám a tady to opravdu nevyřešíš!!V 16,jak píšeš,opravdu velmi brzy!

Pokud by se ti to nadale nedarilo hodit to cely za hlavu a temhle pro okoli (i pro me) malichernym problemum jsi nadale prikladal stokrat vetsi vahu, nez maji, budes asi opravdu potrebovat pomoc.
Obecne bych rekl, ze by s timhle mohl pomoct kdokoliv starsi, rozumny, ktery uz ma kus zivota za sebou a timhle si davno prosel. Ver, ze vsichni si necim podobnym kdysi prosli, ve vetsi, nebo mensi mire. Rozdil je jen v tom, ze ty v te vetsi a nejakou shodou okolnosti (mozna jsi citlivejsi, mozna se ti negativnich zazitku seslo jen vic najednou, nez bys stihnul vstrebat) se na tom porad tocis.
Ale zkus si predstavit, ze je valka, jses hladovej, vsude padaji bomby a ty vis, ze jestli udelas chybu a vlezes nekomu do rany, nebo si nezajistis jidlo atd., je po tobe. A to samy plati pro tvy nejblizsi, rodice atd., mas tak strach i o ne. Snazis se to prezit, zachranit je, co se da. Kdyz si to chvili budes co nejbarviteji predstavovat, uvedomis si, ze tyhle tvoje aktualni starosti, co ted mas, jsou pryc, resis uplne neco jinyho a meli by ti najednou prijit opravdu malicherny. Kdyz si uvedomis, ze takovyhle valky skutecne probihaji ruzne po Zemi prave ted a jen ty ses narodil v CR a ne tam nekde, abys to resil skutecne, i to ti snad pomuze zapomenout na svy “starosti”.
A i kdyz ti nekdy prijde, ze tvy kamosi vypadaji, jakoby absolutne nikdy nemeli problem se sebevedomim a tvari se totalne sebejiste, ver, ze kazdej nekdy sam nad sebou, nad svym rozhodnutim, cas od casu zapochybuje , coz se ty ale nikdy od nich nedozvis (mj. i proto, ze nad tim mavnou rukou a rychle na to i zapomenou). Rozdil je jen v tom kolik casu clovek stravi nad tim nasledne.
Zij, bezi ti cas, zacinaji ti nejkrasnejsi leta, venuj cas necemu, co te rozviji, ne tomu, co te srazi na kolena. Drzim palce at uz dneska vecer vidis svet jinak ????.