Pošlapání Sametové revoluce

Listopadové dny 1989 si pamatuji velmi dobře, protože jsem byl aktivní účastník. My, co jsme se demonstrací a stávek osobně účastnili, jsme chtěli konec vlády jedné strany, jednoho směru, a to komunistického. Chtěli jsme zrušení Národní fronty a vyškrtnutí článku o vedoucí úloze Komunistické strany z Ústavy. Věděli jsme dobře, že komunisti padli už i v sousedním Polsku, padli i v NDR a padli i v Maďarsku i v Bulharsku. My a Rumunsko jsme byli poslední dva státy východního bloku, kde se ještě komunisti drželi u moci. Nakonec se to podařilo a i čeští komunisti se postupně vzdali moci. Národní fronta skončila a byla přechodná vláda a do Federálního shromáždění byli kooptováni i opoziční poslanci. A postupně se privatizovalo v ekonomice, zvedl se volný trh, zpočátku bez regulací, takže to bylo divoké a 90. léta se dost podvádělo. Ale co se týká svobody, tak 90. léta byla nejsvobodnější. Ani jsme nepatřili do NATO ani do EU. Ani jsme nepatřili SSSR, vyhnali jsme ruské vojáky, zůstaly po nich akorát prázdné bytovky a vojenská cvičiště.

Jenže jsme to všechno nějak přehnali a ztratili suverenitu. Jak jsme předtím patřili Moskvě, tak nyní patříme Bruselu a Berlínu. A na rozdíl od 80. let i majetkově, ekonomicky. Jsme vůči západu v ještě více submisivní pozici než jsme byli dříve vůči Moskvě. A co je taky velmi podivné - vznikl tady slepenec pěti stran - ty o sobě prohlašují, že jsou údajně jediné demokratické. Takže vytvořili něco jako Národní frontu. A stejně jako tehdy Československá televize adorovala tehdejší promoskevskou Národní frontu, tak současná Česká televize adoruje současnou probruselskou Národní frontu. Opět tu jsou snahy po potlačení jiného názoru. Stejně jako za komunistů do televize jsou zváni jen vybraní jedinci s vybranými názory. No a to je popření, pošlapání, poplivání výdobytků roku 89. Protože v roce 89 šlo právě o to, aby už nikdy nebyla potlačována pluralita názorů. Aby se nepreferoval jeden směr na úkor jiných. Když dneska vidím v médiích prokurátorku Pekarovou Adamovou, připomíná mi to spíše 50. léta minulého století, než nějakou svobodu. Opět zase nějaká Národní fronta a zase chtějí válcovat a diktovat jedinou přípustnou pravdu.