Jak dlouho trvá slepému, než začne normálně žít?

Asi dokud se mu nevrátí zrak jinak nebude normálně žít už nikdy

Slepému se vrátí zrak ve velmi málo případech. Ale jde o to, být co nejvíc soběstačný. Takže lze relativně normálně žít...

Když dostane slepeckýho psa přeci.

Jde mi o časový úsek. Jak dlouho může trvat si osvojit dělat všechno jakoby se zavřenýma očima. Ono to není až tak jednoduché.

Někdy pár let.. jindy celý zbytek života.. záleží na člověku.

Záleží na tom, jak rychle se naučí s tímto postižením žít, pohybovat se v prostoru, používat věci denní potřeby a další. Pokud oslepne během života je většinou odkázán na pomoc druhých, protože se musí vše od začátku naučit. Narozený slepý to bere, jako součást života a prakticky se učí vše od útlého věku. Jediný, co se musí dodržovat, je nikdy neměnit pokud možno rozložení nábytku a věcí v místnostech, kvůli prostorové orientaci.

A jak je zde zvykem přidám jeden odkaz na pěknej film, viz upoutávka:

https://youtu.be/Sfn2aLxZqio

To může být parádní..

Když už být slepý, tak je lepší se s nevidomostí narodit než k ní přijít během dospělého života, protože ztratit zrak je horší než přijít o obě ruce i nohy a o sluch dohromady. :-P

Kinak jsou další filmy: Slepý hněv, Smrt ve vaně, Slepý, atd.

Ty vole to ať se radši podívá na Raye Charlese

Ono si postižení nevybíráme. Takže řešit horší, lepší, moc význam nemá.

Slepý nutné potřebuje prostorovou orientaci, sluch a hmat. Proto jsem psal, že by se ničím pokud možno nemělo hýbat, aby přesně věděl kudy v bytě jde, kam (pro co) sahá.
Mám známou, která prakticky nevidí. Po městě se pohybuje se slepeckým psem, jezdí MHD a chodí na úřady sama. Psa mají doma už druhého. Má výhodu v tom, že její mažel je zdravý a prakticky se o ní doma stará.

A když slyšíš hovno, tak se posralo úplně vše:)

No ale Lukino má pravdu, zrak je opravdu tím nejdůležitějším smyslem :)

Já myslím, že sluch nemít je horší...těžko soudit...

Když vidíš,vtak sluch se dá i když s problémy oželet. Místo sluchu můžeš vnímat vibrace.
Zrak tě připraví prakticky o to nejkrásnější na tomto světě a to je barevný svět kolem nás a vše kolem sebe. Jen si to tak nějak předsavuješ.

Ta slepá známá je šikovná, je ale lepší spoléhat pokud možno co nejvíc na sebe, posrat se může všechno v jednom okamžiku, a je člověk namydlený.

Ona se snaží to vše dělat sama, aby nevyšla ze cviku. Proto před ní smekám. Párkrát jsme seděli u stolu v hospodě a povídali. Měli tam sebou i fenku a já psa. Zajímavé, jak ten ( můj) pes reagoval. Nechal se klidně pohladit, což neměl rád, když ho chtěl hladit někdo cizí, fenu neotěžoval. Byl prostě v pohodě. Nejspíš to vycítil. Když přisel někdo cizí ke stolu, vypoklonkoval ho od tud. Bránil i je.

Zvláštní....i pes cítí silnou osobnost:))

Zeptej se té slepé, jak dlouho se učila být samostatná. Co jí dělalo největší problémy.

Proč bych se jí na to ptal? Žije tak od narození.

Panebože, to jako nemůžeš říct dřív?Já potřebuji info od někoho, kdo oslepl v dospělosti.

Tak toho neznám :-(