Jak z toho ven?

Tu poslední větu jsi sem neměl psát...:o)

Jinak držím palce.

Respekt neztratíš :)

Je mi jasný, že tento okruh lidí musím opustit. Částečně jsem to i udělal. Ale že slušňákama si nemám co říct. A nové lidi je pro mě nereálné najít. Protože nikomu nevěřím a jak jsem psal mám problém komunikovat. Docílíl jsem akorát toho že poslednívh pár měsíců bývám pořád sám. V práci i doma. Což mi po psychické stránce zrovna moc neprospívá, ale neumím se jen tak sebrat a jít mezi cizí lidi.

Dřív jsem jezdil na kole a rybařil, dneska mi to čas nedovolí. Navíc poslední dobou nemám náladu na nic, ani se dívat na filmy, poslouchat hudbu atd.

U psychologa ani psychiatra jsem nebyl. Jak říkám nevěřím nikomu, těžko říct jestli bych byl schopnej se s psychologem o tom bavit, když vím že mě nemá šanci pochopit.

Vážím si vašich rad, ale spíš bych potřeboval někoho kdo ví o čem mluvím. Skládat modeli by mě nebavilo. Nejsem zrovna zručný. Psa jsem měl a musel jsem ho dát pryč aby nebyl a netrpěl se mnou na ulici.

Neřekl bych, že Tě nemá psycholog možnost pochopit. Každej jsem sice výjimečnej, ale ne zase až tak, jak si sami myslíme. I introverzi lze časem obrousit. Prostě tak černě bych to neviděl.
Pokecej si třeba tady s někým z druhýho konce republiky, třeba ti dodá jinej pohled na tvoji situaci. Jsi tady přeci jen v nějakém anonymním režimu, takže se nebudeš muset bát trochu se otevřít i cizinci.

No anonym úplne ti rozumiem mám to podobne, tiež som musel vylúčiť zo života kopu ľudí s ktorými som sa bavil odmalička pretože tie názory a ten negatívny vpliv na mňa bol hrozný.

Jezino, já zas vidím X důvodů, proč mu město žádnej byt nedá. Je potřeba to nějak rozvádět?

Neprosel jsem si sice podobnyma nestestima, ale jak se rika sra*kama jsem si prosel taky dost velkyma, nerikam, nekdy se to zda byt uplne neunosne, ale vzdy je z toho cesta ven. Kdyby nahodou, jsi potreboval/chtel, klidne napis, rad se Ti pokusim pomoct, neni hezky, to nechat jen tak byt :)

Už nejsem na ulici, sehnal jsem si byt a po finanční stránce je to teď v pohodě.

Držím palce:)

Vydělávám od 15 sám,ale právě z tou určitou partou. Teď už mám normální práci. Byl jsem víc jak dva roky na ulici. Byt mám asi 5 měsíců.

Neslibuju, že ti pomůžu, ale jestli chceš hodit řeč, napiš soukromou zprávu. ;)

Čí respekt bys ztratil? Lidí kteří tě táhnou ke dnu? Je tvoje orientace pro tebe tak důležitá, že jí příkládáš větší důležitost, než vlastnímu životu? Co znamená, že od 15 vyděláváš sám? Co ses snažil celých 6 let změnit a co si pro to udělal? Měl bych stovky otázek, ale stejně bys mi většinou odpověděl lží o které sám sebe přesvědčuješ, že to je pravda. Ztracený rozhodně nejsi, pokud svůj život změnit opravdu chceš a jsi ochotný pro to udělat cokoli.

Fajn, no. Ale k té větě "Mám za sebou i různé kriminální činnosti (nikdy jsem neseděl)" - hlavně aby to tak i zůstalo. Dřív ti možná zachránilo p***l to, žes byl mladistvej nebo těsně po plnoletosti, jako s dospělým už se s tebou tak srát nebudou.

"Ale že slušňákama si nemám co říct." A s gaunerama si máš co říct? Ono by to mělo být spíš opačně. Teda ne že já bych neměl mezi známýma i pár pochybných figurek, ale ti s čistým rejstříkem drtivě převažují.
Mezi kriminálníkama si fakt nenajdeš žádný kamarády, s kterýma by ses mohl normálně bavit. Takoví lidi se můžou spolčit, ale ne skamarádit. To se pak není čemu divit, že nikomu nevěříš, když máš okolo sebe akorát zlodějský individua, kterým se nedá věřit ani pozdrav a po setkání s nima si musíš přepočítat i prsty. Ale prozradím ti jednu věc - pravidelní návštěvníci cely předběžnýho zadržení nejsou úplně reprezentativní vzorek populace.

Jojo, kriminály jsou plný ponaučených.

Po přečtení tvého příspěvku a přečtení názorů ostatních se vyjádřím i já. :D
Celkem dobré rady má Jez. Jak ale píšeš, kdo na tom není podobně nebo něco takového nezažil, tak ti poradit úplně nemůže.
Gratuluji, že se ti podařilo dostat z ulice a máš vlastní bydlení. Je celkem lehké se na ulici dostat ale z ní to už taková sranda není. Moje mamka například byla nějakou dobu na ulici nebo po ubytovnàch. I když jsme se s taťkou (rozvedeným) snažili jí pomoct a hledali jí byt, tak nechtěla. Byla až do své smrti spokojená na ulici nebo po ubytovnách.
Bratr ten po rozvodu rodičů se chytl na sídlišti partičky a stal se z něj kriminálník. Krádeže, bitky, drogy atd. Když pak vylezl z basy, tak bohužel i když to vypadalo, že bude lepší, tak do toho spadl znovu. Za přeprodávání drog (velmi slušně se dá na tom vydělat), už sedí zase.
Můj názor je tedy: odstřihni se od lidí, u kterých by si mohl do všeho možného spadnout a mohlo by to s tebou špatně dopadnout. Z toho co píšeš, máš nakročeno, aby si byl na tom líp.
To že trpíš depresemi a úzkostmi, je pravděpodobně tím, že nemáš asi žádného kámoše nebo kámošku s kým by si mohl různé věci probrat a tím to ze sebe vyventilovat. Psychiatr nebo psycholog ti v tomto nepomůžou. Jsou naučení sice jak by ti mohli po psychické stránce pomoct ale pokud nezažili něco podobného, tak se nemůžou do tvé situace vcítit naplno. Maximálně tě šoupnou na psychiatrii a budou tě ládovat práškami.
To že jsi introvert a neumíš navázat kontakt (oslovit/bavit se s někým) v reálném světě, tak to zkus třeba v tom virtuálním. Buď tady na seznamce nebo na siciálních sítích. Třeba v nějakých skupinách, které jsou ti blízké a mohl by si s někým nějaké to téma rozvést a tím by jste pak přešli i do normální komunikace. Později pak by jste se poznali i v reálu, třeba na nějaké akci. Já třeba takhle poznal spoustu dobrých přátel přes můj YouTube kanál a facebookový profil. Ale netroufl bych si jim asi nikdy říct o své orientaci, protože si jich cením a bál bych se jak by zareagovali a abych je třeba neztratil. Takže chápu tvé obavy a nemá cenu jim se s takovou banalitou svěřovat.
Pokud ale chceš někoho oslovit v reálu, tak celkem pomáhá na to sklenička nějakého alkoholu, to pak introvert se dá celkem do řeči, třeba někde na diskotéce nebo na nějaké jiné zábavě.
Tohle bych ti napsal soukromě, ale protože si tu anonymně, tak byla jediná možnost takhle.
Když budeš chtít, můžeš mi třeba něco víc o sobě a o těch tvých problémech a co jsi zažil napsat a třeba něco vymyslíme/příjdeme na to jak ti třeba pomoct.

Pojd s nama na pivo, rozkecame te ...:-)

Napiš mi prosim

Icko
Keby to tak jednoducho fungovalo :D

Je mnoho neziskovék které ti dokážou pomocí. Rozhodně mezi buzeranty kteří tě zneužijí pomoc fakt nehledej. To musíš chlapče ty sám chtít se změnit.i když je to těžké. Na o máš ty své kamarady? Na chlastaní a pařbu? Dobrý kámoši když tu pomoc kterou potřebuješ musíš hledat zde.

Možná se ti to nebude líbit. Ale začni hledat jinou skupinu lidí než kterou se do teď obklopuješ.

Ani bych se nedivil kdybys byl Patrik.

Díky, všem za rady. Je to aspoň k zamyšlení

Kdybys mě znal a mohl vidět celou situaci tak bys to možná líp pochopil. Jinak o jakém Patriku je řeč?
Moje jméno začíná na M :)

Ale lidi co mám okolo jsou na tom podobně a jsou řekl bych až striktně proti LGBT.
Prostě ztratil bych jméno i respekt.

to je ale pro východní země typické, s tím nic nenaděláš. Homofobie řezaná utajenou sexualitou.