Asi jsem jeho miminko

Přítel to už poslední půl rok přehání. Vždy byl lehce taková starostlivá stíhačka, ale co jsme se sestěhovali k sobě, tak je to k nevydržení. Když vynechám, že nemám osobní prostor a kontroluje mě naprosto všude, tak se chová jako moje máma. Kontroluje co mám na sobě, abych neprochladl, všechno za mě zařizuje, k***izuje moje kámoše a nepouší mě ven a nejraději by mě měl snad v postýlce 24/7 pod svým dohledem. Když se vzbouřím, začne až hystericky brečet, že né jednou už u nás zvonili sousedi. V ten moment už pomáhá dát mu pár facek nebo odejít a tak jsem odešel ačkoliv křičel, brečel, vzal mi klíče a stál před dveřmi, vyhrožoval, že si něco udělá. A to jsem dnes pouze chtěl jít jednou ven sám na jedno pivko, bez něj. Už se mi lidé smějí, co to doma mám. Teď se bojím tam vrátit, co by jste dělali? Vrchol je, když mi asistuje i na wc u velké a chce si povídat. Nezamknu se, vzal odevšad klíče.