Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 
PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Onload

Poruchy příjmy potravy

08. 03. 2014 v 18:23Off-line Anonym
Zdravím, zajímalo mě, setkali jste se s někým, kdo trpěl PPP? Nebo máte sami zkušenosti? Jak jste se s tím poprali?

omlouvám se za překlep v nadpisu --' :D
08. 03. 2014 v 20:07Off-line fogacer  (55/172/61)
Já si tím prošel, ale už se to zlepšilo. Nedokáži sice sníst vše a spíše menší porce ale jisté omezení stále mám. Bylo to snad díky nemoci nebo mým psychickým stavem kdy jsem měl jenom opravdu těžké období kdy jsem o sobě skoro ani nevěděl.Prostě nemoc i život se komplikoval a to si vzalo daň na psychice a i to, že jsem dokázal i 3 dny nejíst a necítil jsem hlad. Navíc tu byla i potíž, že jsem se sám najíst nedokázal. Ale pak se to vyřešilo s pomocí lékařů, hospitalizace apod. Je to složité. Těch důvodů poruchy příjmů potravy je více. odkaz na Wikipedii blbne. Takže základní faktory jsou psychologické, psychosociální atd.
08. 03. 2014 v 21:41Off-line dmk  (26/180/79)
PPP-pedagogicko-psychologická poradna :D
08. 03. 2014 v 22:10Off-line fogacer  (55/172/61)
Dmk: ty tam chodíš? :-D
08. 03. 2014 v 22:10Off-line Ligerisek  (36/172/62)
Docela by se mi hodila, mám příliš silnej instinkt přežít, což mi nedovolí nejíst a musim jíst i to co nechcu a akorát se za to nenávidět...
08. 03. 2014 v 22:24Off-line fogacer  (55/172/61)
Pro všechny. zažijte si tu bezmoc kdy se nedokážete ani hnout díky dlouhodobé nemoci,rodina na vás kašle, partner si najde někoho jiného a do toho chytnete meningokoka, jež sám o sobě mne málem zabil. Jen díky lékařům a doslova několikaleté péči se mi chuť začala vracet. Přesto ač se cítím opravdu silně, neznamená to, že v životě nenastane chvíle kdy už toho je moc. Mimochodem ač se zdá, že je to věc psychologie tak v důsledku to léčí lékaři zcela jiných oborů. U mne to navíc bylo komplikováno velkým množstvím léků (jež nesměli být vysazeny), jež sami o sobě velmi ubírají chuť jíst cokoli. pozřít.
08. 03. 2014 v 22:29Off-line Ligerisek  (36/172/62)
Tak každý jsme jiný a různé věci sneseme různou měrou. opustit někoho v tak těžký chvili, pro to snad neexistují slova... ale osud jim to vrátí!
08. 03. 2014 v 22:38Off-line fogacer  (55/172/61)
Ligerisku: Na osud nevěřím, co se týká toho co prostě šel za jiným tak i to dokáži pochopit.Pravdou je, že to bylo těžký právě proto v jakém jsem byl stavu. I dle záchranářů mi chyběla doslova jedna hodina.měl jsem teploty skoro 42°C . Ale také je fakt, že onen kluk co mne opustil volal záchranku. Takže mi vlastně pomohl a zachránil život, neboť sám mám fóbii z nemocnic. Mimochodem musel je tam seřvat neboť na příjmu je víc zajímala kartička pojištěnce a jiné administrativní kecy než aby mne odvezli na JIPku. To ostatní netřeba popisovat.
08. 03. 2014 v 22:47Off-line Ligerisek  (36/172/62)
Fogacer: aspoň že tak, spíš s tou rodinou, že ti mají být bližší... jak se říká, budoucnost je pevně daná a osud si tvoříme sami. pravda je obojí, budoucnost je daná zkrze naše rozhodnutí
08. 03. 2014 v 22:49Off-line fogacer  (55/172/61)
Ligerisku,mimochodem každý můžeme být jiní ale nemoci mají stejný průběh u všech. PPP je jen důsledek nikoli věc výběru.
08. 03. 2014 v 22:54Off-line Ligerisek  (36/172/62)
Nn, v tom hraje roli genetika (imunita a odolnost vůči nepříznivým látkám) a vliv prostředí (jak po chemický stráne, tak psychický)
08. 03. 2014 v 23:02Off-line fogacer  (55/172/61)
Ligerisku: rodina mne odvrhla ještě v době kdy jsem byl malý a přesto jsem je měl rád a stále mám. A mimochodem často mi pomohli a pomáhají zcela cizí lidé bez nároků na cokoli a to je věc jež mne na tomto světě těší víc než cokoli jiného.
08. 03. 2014 v 23:08Off-line Ligerisek  (36/172/62)
Takže seš na tom po stránce vlastního růstu líp, než tvoje rodina :-)) chápu, že je máš rád, člověk musí tyhlety lidi litovat, protože si tím co dělají ubližují akorát hl. sami sobě a tím i ostatním... ano, myšlenka, že jsou mezi námi i dobří lidé dává člověku motivací žít, to znám moc dobře ;-)
08. 03. 2014 v 23:19Off-line fogacer  (55/172/61)
Já nelituji lidi, jen jejich skutky. A protože málokdy poznáme proč se tak chovají nemůžeme člověka odsoudit jen na základě toho jak se chová. Ovšem jeden rozdíl je. Nestýkám se s lidmi jež jsou zahledění jen do sebe a okolní svět a příroda je jim cizí.A s lidmi o kterých s klidem prohlásím, že pro vlastní hloupost nevidí ani svůj stín.
08. 03. 2014 v 23:29Off-line Ligerisek  (36/172/62)
Odsuzuju odsuzování. je snadné smát se hlouposti dítěte, nebo litovat ho že mu to nejde. ale když dotyčný začne ze své hlouposti ubližovat druhým, tak už to sranda není a měl by dostat pár pohlavků, aby se probral. používám to s tím dítětem, páč mi přijde, že většina dospělých se chová jako malý děti
12. 03. 2014 v 02:18Off-line Betonica  (39/191/93)
Spoluzacka na gymnaziu mela (snad stale jeste ma, i po 10 letech od matu***y) mentalni anorexii. Pohled to byl smutny, o to vic, ze i pres masivni intervenci odborniku skoncila v nemocnici s akutnim metabolickym selhanim.

Poruchy prijmu potravy jsou podle meho nazoru odrazem vlastniho vnimani se. Neprijeti sveho tela, svoji identity a vnitrni konflikt mezi tim, jaky jsem a jakym chci byt. Jak to konci, vsichni vime. Ti stastnejsi se zavcasu smiri, nebo alespon nauci smirovat se, ze jejich predstava o jejich ja nemusi beze zbytku korelovat se skutecnosti.
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
 
OnloadOnload
Copyright 2011–2024 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Onload