Dítě si může adoptovat i homosexuál

Dítě především potřebuje k výchově vzor muže a ženy, nikoliv feminního muže a lesby (mnohé se oblékají a chovají jako kluci). Jsem proti adopci homosexuálním párům.
Navíc tyto děti budou terčem posměchu, budou mít snížené sebevědomí atd.
Nevěští to nic dobrého. Navíc mnozí gayové nemají moc daleko k incestu. Hrozba sexuálního zneužívání (stačí se podívat na komenty v poradně)

Všechno má své pro a své proti. Jsem pro adopci dětí homosexuálním párům, pokud budou v řadě daleko za heterosexuální rodinou. Protože, co si budeme povídat, rodiny "taťky a mamky" budou ve většině případů šťastnější než rodiny "dvou taťků" nebo "dvou maminek". Dokonce i pokud homosexuál dovede dítěti obstarat lepší podmínky, na financích nezáleží, ale na milující rodině. A to je důležité, pořád lepší, když je dítě u gayů (nebo leseb) než v děcáku. Na rodině záleží, ať klidně adoptujeme děti, ale přednost by měli mít obyčejné rodiny s mužským i ženským elementem.

Inteligentní komentář... :)

Přátelé, pouze několik bodů na vysvětlení:
1. Zastánci adopce jednopohlavními páry (zde i v parlamentu) obvykle neviděli "děcák" ani z rychlíku, tím pádem neměli možnost nahlédnout do dokumentace jednotlivých chovanců.
2. Z toho vyplývá jejich utkvělá představa, že se většina dětí v "pasťáku" počurá radostí, když o ně projeví zájem dvojice buzerantů. Promiňte mi tento výraz, ale ty milé dětičky jiný nepoužívají a drtivá většina z nich by to nepřekousla.
2. Snad nejčastějším argumentem je, že mimo rodinu je takto umístěno v ČR cca 20 tisíc malých andílků, kteří v těchto pekelných zařízeních nesmírně strádají. Že je toto hausnumero staré několik desetiletí a vytržené ze statistiky dávno neexistující ČSSR, již nikdo neřekne.
3. Ve skutečnosti je v současnosti umístěno v domovech cca 5 tisíc dětí. Do tohoto počtu pochopitelně nezahrnuji pacienty (či klienty) domovů s těžkým vrozeným postižením, u kterých je nutná čtyřiadvacetihodinová péče. Nemám k dispozici aktuální číslo, ale pohybuje se také v řádech tisíců. Lehčí postižení se našeho problému netýká, protože bývá řešeno pěstounskou péčí.
4. Teoreticky se nám tedy nabízí pět tisíc holoubků a holubiček. Jenomže u téměř 4 tisíc z nich je malý problém - soudem nařízená ústavní výchova. Ostatně, kdo by chtěl mít doma v kleci malého Babinského, že!
5. Zbývající tisícovka neviňátek má ovšem také "malé mouchy". Nejsou to nebozí maličtí sirotečkové po tragicky uhynulých intelektuálech. Jejich rodinná anamnéza bývá dost fujtajflová, IQ nevysoké a pravděpodobnost, že vrozené geny "zapracují", značná. Velká část z nich není "právně" volná. Na závadu je i věk: Většina dětí vychovávaných od malička v kolektivu si na diametrální změnu prostředí prostě nezvykne.
6. Každoročně je podáváno (obvykle manželskými páry, které se několik let marně pokoušely o vlastní potomky) 600 - 800 žádostí o adopci. Ještě nikdy se nestalo, aby právně volných dětí vhodných k adopci bylo více, než počet žádostí.
Pokud jste toto vše vzali na vědomí - ještě si myslíte, že za současného stavu věci je zařazování stejnopohlavních párů mezi žadatele o adopci aktuální?

Já znám případy, kdy by děti raději byli v "pasťáku" než žít v asociálních rodinách vedle alkoholiků. Hmotně se v dětských domovech mají děti často líp než v chudých rodinách. Jezdí ročně na dovolené, mají sponzory, vybírají se na ně cha***y. Já jsem z vesnice a byl jsem s rodiči v zahraničí pouze jednou. Otec pil a z toho mála živil jako soukromník celou rodinu, a byli jsme 3 kluci. A to nemluvím o psychice a i fyzických trestech, které alkoholem nedokázal úplně odhadnout. Kolikrát jsem skončil v nemocnici! Nazdar.

Ano, je to tak, že zákon o RP výslovně neumožňuje osobám žijícím v RP adopci dítěte a to ani jednoho z partnerů.

Já nevím jak ... ale já bych asi jednou chtěl vychovat díte :) pokud dítě má normální rodiče nevidím důvod proč by to dítě taky nemohlo být normální :) a kdyby bylo středem posměchu ? to bohužel v dnešní době není žádná novinka šikanované děti jsou i u heterosexuálních párů :))

Pro BlackSwan: Sice tě chápu, ale klasická forma adopce cizího dítěte jednopohlavním párem není a nebude v praxi průchozí - viz výše. I kdyby se (někdy) změnila legislativa, tak z litery zákona musí vždy vyplývat, že pro dítě je nutné vybírat "tu nejvhodnější" rodinu a přednost tedy stále bude mít klasická úplná rodina. Tady fakt neplatí žádné KDYBY.
Jiné to snad brzy může být v případě osvojování dítěte, které má jeden z partnerů ve své péči, protože tam už se toho z hlediska rizik při výchově moc pokazit nedá. Obrovským problémem ale bude mj. získávání souhlasu druhého biologického rodiče!

Pokud mám být upřímný, tak bych v žádném případě nechtěl, aby mě zde vychovávala většina gayů. Možná mají otcovský pud, ale rozhodně ne rodinné hodnoty. Mnohdy ne ani zdravé názory.

Adopce bych posuzoval velmi individuálně po přísné kontrole a psychotestech. Protože mnoho gayů je i v dospělosti nevyrovnaných, labilních, citově nestabilních apod. Tento jev je mnohem častější než u heteráků. A rodič má být pro dítě oporou a majákem.

Zájem dítěte by měl být vždy na prvním místě. Většina gayů by raději měli uvažovat o psovi.

Delli, tady by ovšem bylo značné riziko, že je ten pes při nevhodném zacházení oba sežere.

Vlado2, cením si tě pro analytické schopnosti. Somerone: rozumím, taky nemyslím, že je dobré být devastován párem nezpůsobilých heteráků. Dell: Hodnotíš z patra svých let, to bych asi došel ke stejnému závěru. I s tím psem máš pravdu; psa přeju i heterákům, pokud ho zvládnou, k dítěti je nedocenitelný.
Za sebe - než skončit v popelnici, byl bych radši, kdyby mě objímali dva chlapi.

Dell má pravdu :)

Jedinej z vás kdo vidí situaci u nás realisticky je Vlado2! Tak jak to napal, to prostě je a bez příkras a nějakého d***lního sentimentu a soucítění!
Vlado2: gratuluju ti k poznání ...jestli je však k čemu :D

No, na druhou stranu... ten "d***lní sentiment" dítěte je tady ze všeho nejdůležitější... Dítěti, ať je jakkoli staré, nezáleží na číslech a statistikách, pro něj hrají největší roli právě emoce. Ale i přesto, s Vladem souhlasím.

No...až budeš s dětmi z děcáku dělat tak dlouho jak já, tak si pokecáme, jo? Do té doby...:D

Dobrá... já uznávám, že jste mě "utřel", ale nemusím být pracovník v děcáku na to, abych pochopil dítě... a vězte, že i já mám s dětmi z děcáku lecjaké zkušenosti... ale nejsme tu od toho, abychom se hádali...

Nikdo se tu nehádá, on není důvod. Jen jsem pochválit fakta, která zde někdo trefně a reálně napsal...a dovolil jsem si upozornit na "falešný a nemístný a nereálný" sentiment buzen na adopci....a ta je prostě u nás nereálná!
Ono se taky není o čem hádat, mám jasnou převahu zkušeností, která tobě zatím chybí :D to je holý fakt, ne útok, ne posměšek :D