Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu NaKluky.cz s užitím cookies souhlasíte. Další informace
Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 

PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Zapomněl jsi heslo?
Onload

Skutečný příběh: Nebezpečná hra mezi milováním a HIV

Snad poprvé v životě vnímám čas jako něco nesmírně vzácného a cenného. Po všem, co jsem v posledních měsících zažil, mě některé věci, o kterých jsem si myslel, že mě nikdy nemohou potkat, děsí nejen svou hrůzností, ale především svou všudypřítomností. V tento okamžik se cítím klidně – jako kdyby ze mne tyto řádky snímaly všechnu tíhu.

Ve škole nám říkali, že HIV vstupuje do těla nepozorovaně. Usadí se v organismu jako nezvaný host, nedává o sobě vědět a až po čase se projeví v plné síle. A ačkoliv se dá velmi dobře rozpoznat a léčit, možná nikdy nebudeme schopni ho zcela zničit.

Potkali jsme se v baru

S Michalem jsme se poprvé potkali v baru a okamžitě jsme si padli do oka. Přesto na pouhou pusu došlo až na třetím rande. Řekl bych, že ta láska byla taková, jaká by měla být. Měli jsme toho dost společného a zároveň jsme měli svoje vlastní zájmy, které jsme mohli jeden druhému představit. A i když jsme byli venku třeba šest hodin, vždycky jsme se měli o čem bavit.

Po dvou týdnech jsme se rozhodli, že spolu začneme chodit. Všechno bylo na dobré cestě. Trávili jsme spolu alespoň každý druhý den. Ať už jsme se spolu ulívali ze školy, šli na kávu, drink, do klubu, na procházku, k vodě, do kina nebo jsme se jen tak váleli u jednoho z nás doma, vždycky jsem byl hrozně šťastný, že ho mám.

Tak by to pokračovalo ještě dlouho, kdyby nedošlo na ten osudový pátek. Byli jsme v baru a zrovna měli skvělou akci na panáky, takže jsme se ještě před půlnocí pořádně opili. Michal mi řekl, že dnes večer jeho rodiče nejsou doma. Bylo jasné, co tím chce naznačit.

Foto: © Depositphotos.com/bogdan.hoda

Sex bez kondomu

Dorazili jsme k Michalovi domů. Z kuchyně dotáhl další alkohol. Nepamatuju si, kolik jsme toho vypili. Nakonec jsme skončili v posteli jeho rodičů. Předehru jsme úplně přeskočili a šli rovnou na věc. Sex bez kondomu jsem tenkrát měl poprvé v životě a mohu potvrdit, že je to skvělá věc. Udělal jsem se v něm a poté jsme oba spokojeně usnuli.

Pochybnosti o tom, zda jsem udělal správně, jsem neměl hned. Trvalo pár dní, než se mě obavy zmocnily. Na internetu jsem si vyhledal všechno možné – kolik lidí HIV má, jaké jsou statistiky, příznaky, příběhy obětí. Až tehdy jsem si uvědomil, že jsem se Michala vlastně nikdy neptal, kolik kluků mu už prošlo postelí, zda se vždy chrání a jestli se někdy nechal testovat. Nechtěl jsem to však vytahovat, protože takové otázky se neposlouchají příjemně a nechtěl jsem, aby získal dojem, že si o něm myslím, že je nějaká děvka.

Tak jsem svoje starosti jednoduše potlačil. Všechno zůstalo při starém, ale znovu jsme spolu už nespali. Náš vztah se ale posunoval dál – já poznal několik jeho přátel a on několik mých. Svou orientaci před okolím ještě stále tajím, a když jsem s Michalem ležel v parku na dece v pozici, která by rozhodně nešla označit za kamarádskou, a bylo mi jedno, jestli nás takhle někdo uvidí, uvědomil jsem si, že ho miluju.

Jedním z důvodů, proč se mi strach z možné infekce podařilo tak úspěšně potlačit, byl fakt, že by stejně nešla rozpoznat, protože inkubační doba jsou dva měsíce. Když uplynulo sedm týdnů od naší vášnivé noci, nemohl jsem svoje obavy dále popírat.

A tak jsem Michalovi všechno řekl. Byl v šoku a vypadal naštvaně, ale řekl jen, že si myslel, že o něm mám lepší mínění. Když ale viděl, jak jsem z celé situace vystresovaný, řekl mi, že si přece můžu zajít na test.

Tenkrát poprvé

Ještě nikdy předtím jsem na testu nebyl. Vypadalo to, že Michal nechce být do záležitosti dále zatahován, a tak jsem poprosil o doprovod mého kamaráda Filipa. Ten si předtím nechal celou historku povykládat.

„Nemáš se čeho bát. I kdyby ses chtěl nakazit HIV, nebylo by to vůbec jednoduché. Pokud jsi pasiv, šance na přenos je 1:100 a pokud aktiv, šance na přenos je 1:1000,“ řekl mi, když jsme se potkali na obědě den před testem.

„Kde jsi vzal tyhle čísla?“ podivil jsem se.

„Je to z normálních výzkumů. Samozřejmě to nebude úplně přesné, protože ti lidé si nepamatují, s kým vším spali a jak,“ pokračoval, „ale aspoň máš nějakou představu.“

„To by ale znamenalo, že lidé spolu spí bez kondomu v jednom kuse, když je šance na přenos 1:1000,“ řekl jsem.

„Však taky že ano,“ řekl Filip, „nejčastěji ho proto chytnou lidé, kteří spí nechráněně každý večer s někým jiným. Bohužel… může se to stát i těm, kteří mají nechráněný sex jedinkrát v životě a prostě mají smůlu.“

Všude na internetu se dočtete, jak takové testy probíhají. Že se vás zeptají na pár osobních věcí, že vám vezmou krev a že si za deset dní máte přijít pro výsledky. Nikde se ale nedočtete, že po cestě do nemocnice vám bude rychle bušit srdce a že ho nebude moct přeslechnout. Já jsem měl skoro pocit, jako bych byl naplněný jedem.

Po prvním výslechu na „recepci“ následuje čekání. Někteří se jdou nechat testovat, někteří si jdou pro výsledky. Většinou vidíte z ordinace vycházet lidi, kteří se usmívají od ucha k uchu, protože se dozvěděli, že jim nic není.

Úmyslné lhaní

Na testování jsme šli ráno před školou. Hned první hodinu jsem měl písemku a v čekárně by bylo času dost, ale vůbec jsem se nemohl soustředit. Konečně vyvolali moje jméno. Filipa jsem nechal v čekárně a vstoupil do ordinace.

„Tak co vás trápí?“ zeptala se přísně vypadající doktorka.

Když už jste u doktora s něčím tak vážným, není nad to si trochu zavymýšlet.

„Nechráněné pohlavní styky,“ řekl jsem.

„To jich bylo více?“ zeptala se doktorka.

„Dva, jeden s klukem a jeden s holkou,“ lhal jsem.

„Dobře, uděláme testy z krve a z výtěru močové trubice,“ řekla doktorka, „nyní ještě pár otázek.“

„Jistě.“

„Praktikujete vaginální styk?“

„Ano.“

„Praktikujete anální styk?“

„Ano.“

„Praktikujete orální sex?“

„Ano.“

„Polykáte?“

„Ano.“

Výtěr z močové trubice byl nakonec nejhorší částí celého vyšetření. Sestra mi do močové trubice strčila dřevěnou tyčku a kroužila s ní kolem dokola.

„Au,“ zaúpěl jsem.

„Máte nějaké problémy při močení? Pálení, svědění?“

Nemám, chtěl jsem na ni zakřičet, ale pokud jste si nevšimla, právě jste mi vrazila tyčku do péra. Au, sakra, tohle je můj nejhorší sexuální zážitek.

Odběr krve mi nikdy nevadil. Když jsem byl malý a měli mi brát krev, ošetřující sestra mi řekla: „Neboj se, to jenom pichne jako včelička.“

Podíval jsem se na ní skepticky a odvětil: „Tohle mi nemusíte říkat. Já vím, že to bude bolet.“

Na tomhle vyšetření jsem injekci, která se plnila krví, sledoval přímo fascinovaně.

„To bude všechno,“ oznámila doktorka, „pro výsledky si přijďte za deset dní.“

Deset dní! Čekat tak dlouho je na zbláznění. Tu dobu jsem se musel opravdu zaměstnávat jinými věcmi, protože jinak se moje myšlenky neustále stáčely k výsledkům.

„Na to si zvykneš,“ řekl mi Filip, „všichni jsou z výsledků vždycky na nervy. Ale to takhle budeš mít ještě hodněkrát v životě.“

Foto: © Depositphotos.com/Wavebreakmedia

Nejsem žádný dějepisec a mám hokej i v nejzákladnějších letopočtech, ale jednu věc si pamatuju: Nějakého chlápka odsoudili k trestu smrti. Věznili ho v cele a každé ráno mu bylo sděleno, zda bude poprava dnes nebo ne. Tak to s ním bylo déle než rok, než ho nakonec opravdu popravili. Asi vím, jak se u toho musel cítit.

Také jim podlehl

Michal nakonec podlehl pochybnostem také a nechal se otestovat následující den. Bylo těžké trávit s ním čas, a tak jsem vyhledával společnost Filipa a Alžběty, mojí nejvěrnější fag hag.

„Neřeš to pořád. Na HIV se už dneska neumírá,“ řekl Filip. „Moderní léčba dokáže nemoc zpomalit o čtyřicet šest let.“

„Ale nedávno psali, že letos umřelo už devět lidí,“ odporoval jsem.

„To jsou všechno případy z osmdesátých let, nebo lidé, kteří se neléčili,“ odpověděl.

„Kolik vlastně stojí léčba?“ zeptal jsem se.

„Nic,“ řekl Filip, „všechno platí pojišťovna.“

„Aha,“ řekl jsem.

„Podívej, je ti sedmnáct. Kdyby někdo sedmnáctiletý dostal HIV, zemřel by v šedesáti třech letech. A jak tě znám, tak je pravděpodobnější, že zemřeš na otravu alkoholem nebo rakovinu plic.“

„Díky za útěchu,“ řekl jsem ironicky.

Dva různé pohledy

Mezi rakovinou a AIDS je velký rozdíl. Zatímco rakovinu může dostat každý bez ohledu na to, jaký má životní styl, za AIDS si člověk může sám. Člověka s rakovinou společnost polituje, u člověka s AIDS prohlásí, že každý je svého štěstí strůjcem.

„Ale i tak,“ řekl jsem, „i když budeš žít, co dál? Kam tě vezmou do práce? Kdo s tebou bude chtít chodit? Kdo si tě bude chtít vzít? Kdo s tebou bude chtít spát?“

„Ve světě už je HIV a AIDS pouze společenský problém,“ řekl Filip, „Česká republika je v tomhle, jako ve spoustě dalších věcí, neuvěřitelně pozadu.“

Na všechny odborné otázky jsem už měl odpověď, a tak jsem s Alžbětou kecal o „holčičích hloupostech“. Hulili jsme u toho trávu, takže když jsem vedle ní usínal na gauči, pořád dokola jsem opakoval: „Já nechci umřít.“

„Neumřeš,“ řekla mi, „já to vím.“

Škola mě v průběhu deseti dní pořádně zaměstnávala, ale přesto jsem se těšil na a zároveň bál dne, kdy jsem si chtěl jít pro výsledky.

„Já vím, že šance jsou malé,“ prohlásil jsem, „ale co kdyby? Doma ani nevědí, že jsem gay. Co kdybych takhle přišel jednou k večeři a prohlásil, že jsem gay a navíc mám nevyléčitelnou nemoc?“

„Tvoji rodiče se mají na co těšit, až zjistí, co všechno vyvádíš,“ řekl můj kamarád Marek, „úplně to vidím: „Ahoj mami, jsem gay, málem jsem dostal smrtelnou nemoc, piju, kouřím, hulím trávu a pořádám orgie ve vaší manželské posteli“.“

„Tak zaprvé,“ řekl jsem, „čtyři lidi nejsou žádné orgie.“

A když bylo samozřejmě uvolňující vtipkovat, bál jsem se pořád stejně, možná dokonce každým dnem víc. Den před dnem výsledků jsem večer nemohl usnout, a tak jsem se spálil sám na balkóně.

Jde se pro výsledky

Probudil jsem se s blaženým pocitem, protože jsem věděl, že ať to dopadne jakkoliv, bude to dnes. Po cestě do nemocnice jsem se snažil na nic nemyslet, a tak jsem si pustil hudbu do sluchátek. Pravdou ale je, že Lanino pochmurné Born to Die mi na klidu nepřidalo.

„Vy si jdete už jenom pro výsledky, že?“ zeptala se mě sestra na „recepci“.

„Ano,“ odpověděl jsem.

Pochodoval jsem sem a tam po čekárně a opakoval si Jsem negativní, jsem negativní, jsem negativní jako kdyby to byla nějaká mantra.

Sestra zavolala moje jméno. Doktorka seděla za počítačem a četla nějaký dokument. Posadil jsem se na židli. Krve by se ve mně nedořezal.

„Ještě nemám v počítači výsledky chlamydie,“ prohlásila po chvilce.

Chlamydie? blesklo mi hlavou. Kdybych měl HIV, tak by asi neřešila nějakou chlamydii, nebo jo?

„Tady jsou,“ řekla.

Sledoval jsem doktorčin soustředěný výraz.

„Takže… všechno je v naprostém pořádku,“ řekla doktorka. „Nic jsme nenašli ani v krvi ani ve výtěru.“

Cítil jsem, že se usmívám. Nemohl jsem si pomoct a usmíval jsem se jako největší idiot.

„Děkuju,“ řekl jsem, rozloučil jsem a vyklopýtal z ordinace.

Kámen, který mě tížil na srdci dlouhých osm týdnů, konečně spadl. Skoro bych řekl, že spadl doslova, protože bych mohl přísahat, že se mi kráčelo lehčeji. Svoje pochybnosti o Michalovi jsem nechal v ordinaci.

Do začátku školy zbývalo ještě dlouhých čtyřicet minut, a tak jsem se stavil u tety. Nečekala mě, ale i tak jsem měl skvělou snídani. Necítil jsem nic jiného než vděčnost.

Ve škole jsem před první hodinou u skříněk objal svoji kamarádku Terezu.

„Nějaká speciální příležitost?“ zeptala se.

„Jo,“ usmál jsem a řekl jí, odkud přicházím.

„Bál ses?“ ptala se.

„Hodně.“

„Učil ses na tu fyziku?“ zeptala se.

„Ne, vůbec jsem se nemohl soustředit,“ přiznal jsem, „ty?“

„Taky ne.“

Podívali jsme se na sebe rádoby vyčítavým pohledem. Usadili jsme se v lavici a následující test jsme podělali společně.

Moje matka nebude mít radost, že ta fyzika dopadne špatně. Ale až se jednou dozví, že jsem byl na mnohem důležitějším testu, snad se na to bude dívat jinak.

Byl jsem šťastný a měli jsme s Michalem krásný večer. Druhý den ráno jsme jeli do nemocnice pro jeho výsledky. Nevypadal tak nervózně jako já a za to měl můj obdiv.

A teď Michal

„Co vy tady zase děláte?“ podivovala se sestra.

„Jsem si to tu oblíbil,“ odpověděl jsem.

Michal zmizel v ordinaci. Čekal jsem, že každou chvíli vyleze ven. Trvalo to nějak dlouho a mě se zmocnil nepříjemný pocit. Asi po třech minutách vyšel ven. Vypadal zničeně. Doufal jsem, že si ze mě střílí. Že je to jeden z jeho žertů, za které bych mu nejradši vrazil.

„Co se děje?“ zeptal jsem se.

„Pozitivní,“ řekl.

„Cože?“

A v té chvíli se můj svět, který se včera upevnil, rozpadl. Nevěděl jsem, co mám dělat. S tímhle jsem nikdy nepočítal. Natáhl jsem kolem něho ruce, ale odtáhl se.

„Promiň, radši bych teď byl sám,“ řekl nakonec.

Přikývl jsem hlavou a utíkal pryč. Byla to poslední slova, která mi kdy řekl.

Nevím, o čem jsem přemýšlel, když jsem šel do školy. Nedával jsem pozor a nemohl jsem se dočkat konce vyučování více než obvykle.

„Spousta lidí má HIV. Ale HIV neznamená smrt. Prostě se s tím naučí žít,“ řekl Filip, „někdy se věci prostě stanou a i když to často trvá dlouho, nakonec se s nimi dokážeme vyrovnat.“

„Nemůžu chodit s pozitivním,“ řekl jsem, „to je… je to nefér. Bojím se, že nenajdu nikoho podobného.“

„Řekl bych, že je nefér, že s ním tak jednáš jenom kvůli nemoci,“ řekl Filip, „ale souhlasím s tebou. S nemocnými nemůžeš jednat stejně jako se zdravými.“

Nedozvěděl jsem se, jestli to Michal chytil někdy dávno, nebo jestli mě podvedl během našeho prvního měsíce. Ale jak se říká, někdy je lepší na nic neptat.

SMS, kterou nechcete číst

O několik dní později mi v jednu ráno od Michala přišla SMSka: Ty bys mel byt na mem miste. Spals s tolika klukama.

Bolelo to víc, než bych očekával. Rozhodl jsem se, že mu nebudu odpovídat. Nemohl jsem usnout, a tak jsem se spálil.

Foto: © Depositphotos.com/sabphoto

„Tohle už nechci nikdy zažít,“ řekl jsem Alžbětě, „budu držet celibát.“

Alžběta se rozesmála upřímným smíchem.

„Tak to bych chtěla vidět,“ prohlásila nakonec.

Nakonec jsem si slíbil, že nebudu spát s každým, kdo se mi bude líbit. Ale je to těžké: když člověk ví, že je zdravý, je snadné říct si YOLO a vlézt s někým do postele. V takových chvílích si vzpomenu, jak bylo hrozné čekat na výsledky. Jak jsem nemohl usnout. A zatím to funguje: už jsem pět zájemců poslal do háje a jsem za to rád.

Michal mi pořád chybí. Doufám, že jednou přijde den, kdy nebudu myslet na jeho pohřeb, kdykoliv zavřu oči. Že budu moct vlézt do vany, aniž bych se rozbrečel kvůli tomu, jak náš vztah dopadl. Čas ale odnese všechnu bolest. Věřím tomu. Vlastně na to docela spoléhám.

Možná to otevře oči i vám

Díky tomu všemu vím o HIV a AIDS víc než pravděpodobně většina učitelů na naší škole. Dokážu být vděčný už jenom za to, že jsem naživu.

„Tak celibát?“ smál se Filip. „Ale cílem života není přece žít co nejdéle. Smyslem celého života je toho zažít co nejvíc. A my, gayové, máme skvělý život, jakmile vyřešíme otázky typu „Jak to vzali ve škole?“ a „Co na to rodina?“. Nikdo nám ale nikdy neslíbil, že to bude bez rizika.“

„Máš pravdu,“ řekl jsem, „ale teď chci nějakou dobu mít zábavu, o které jsem si jistý, že mě nezabije.“

Vytáhl jsem z tašky pytlíček se skérem. Filip měl v očích natěšený výraz.

Následující den jsem se měl k večeru sejít s mojí kamarádkou Denisou. Na poslední chvíli to odvolala. Od narození má v srdci díru, kvůli které nesmí cvičit a dělat spoustu věcí, které zdraví lidé mohou. A když ji začne pobolívat, musí zůstat doma a odpočívat. Moc lidí to neví. Nikdy jsem se jí neptal na žádné podrobnosti, jenom jsem jí řekl, že je mi to moc líto. Je to na nic, mít srdce, které nefunguje úplně správně.

Na světě jsou ale mnohem horší nemoci.

Titulní foto: © Depositphotos.com/slena

Autor článku je čtenář NaKluky.cz, miluje sex a sám sebe.
Onload

46 názorů ke článku

22. 06. 2014 v 08:55Off-line hns1989  (27/189/-)
je to velmi zajímavý článek a tak. Ale to jaký ten kluk je, taky o něčem vypovídá. Tráva, chlast, bez ochrany sex. Jestli to takhle půjde s dnešníma mladýma, co si neumí pohlídat zdraví, tak se nakonec vyhubíme sami a ne vlivem okolí...
Souhlasím - 29   •  Nesouhlasím - 3  Nahlásit
22. 06. 2014 v 11:05Off-line Tracy  (23/180/65)
Mocný príbeh, mal by si ho každý prečítať.
22. 06. 2014 v 11:35Off-line t-jiand  (19/184/76)
Ano, hodně silný příběh.
22. 06. 2014 v 12:10Off-line CuteToy  (16/183/-)
zaujimave :)
22. 06. 2014 v 12:35Off-line THX1188  (33/183/90)
Téměř dokonalý obraz dnešních teenagererů...zajímavé, ale dosti smutné!
Souhlasím - 17   •  Nesouhlasím - 4  Nahlásit
22. 06. 2014 v 13:16Off-line chuckym3  (33/174/75)
Jeden z mála článků zde, které se dají číst, jsou psané z citem autora a jeho vztahu k článku a tématu. Láska neprochází jen žaludkem, srdcem, ale také nepříznivým osudem těch, kteří se na vlně orgií nechali bláznivě unést.

Život je hra, život je boj, život je radost, zklamání ale i štěstí. Nazval bych ho loterií, která nemá výherce.
22. 06. 2014 v 13:28Off-line Maraw  (22/182/75)
chuckym3: lépe bych to nenapsal..:) a souhlasím s tebou..:)

Chtěl jsem napsat něco ve smyslu, že je to smutné, že o HIV, AIDS se píše, a že ta ochrana našeho zdraví je v tomto ohledu čím dál tím menší.. Ale za další by to člověk měl brát i z toho druhého pohledu a to tak, že to musela být i síla pro toho autora samotného tohle napsat..:) ;), za což by mu měl patřit velký dík, že se s námi o to podělil..:)
Souhlasím - 6   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
22. 06. 2014 v 16:37Off-line vivien  (23/187/78)
Moc pěkný příběh :)
22. 06. 2014 v 20:59Off-line GayTomBoy  (35/179/68)
Moc krásný,ale taky moc smutný příběh. HIV můžeš taky dostat, ikdyž máš kondom ( pokuď ti vzadku neprasne ). Já chodím na testy 2-3krát za rok.

Statistika HIV+ ke dni 30.4.2014 Top 10


1. Místo Praha 1075 Hiv+
2. Místo Středočeský kraj 223 Hiv+
3. Místo Jihomoravský kraj 172 Hiv+
4. Místo Moravskoslezský kraj 149 Hiv+
5. Místo Ústecký kraj 125 Hiv+
6. Místo Plzeňský kraj 92 Hiv+
7. Místo Karlovarský Kraj 78 Hiv+
8. Místo Jihočeský kraj 70 Hiv+
9. Místo Liberecký Kraj 58 Hiv+
10. Místo Olomoucký kraj 56 Hiv+
---------------------------------------------------
22. 06. 2014 v 21:52Off-line ztracen  (33/180/70)
No me osobne dot stve, ze nekdo tohle resi, az se to stane :-( Léčby nestojí nic, ale koilik stojí 46 let léčby idiota, který to posral? a zbytečně? To jsou miliony zod pojišťoven a je dost blbé vůči ostatním, kteří jsou věrní, nebo si dávají pozor:-( Mě třeba operace dvou kloubů vyjde na 700 a žádná pojišťovna v ČR mi to nezaplatí. Ale na léčbu blbosti tečou prachy proudem.

Lidi uvažujte než to uděláte a ne, že pak "trnete" 10 dní a nebo nebuďte štětky..
Souhlasím - 9   •  Nesouhlasím - 4  Nahlásit
22. 06. 2014 v 23:57Off-line Tracy  (23/180/65)
"ztracen" áno píšeš popudlivo no nech hodí kameňom kto je bez viny, avšak ak si presvedčený že tvoj život si viedol bez rizík a len a len zodpovedne ako to vyznieva.. no áno píšme tu všetci aký sme zodpovedný a bez chýb a že sú opovrhnutia hodný tý čo prepadnú chybám... nesúdme nijaký skutok aby sme neboli súdený.. tak je aj napísané... takže odpusť ak tvoje tvdenie mi príde povrchné.. ja za seba si netrúfam nikoho súdiť ani nadraďovať svoje problémi nad problémi iných byť zdanlivo márnych či malicherných nakoľko poznám svôj život a svoje chyby nikdy by som si netrúfol súdiť chyby druhých lebo ak by iný súdili tie moje, padol by som veľmi hlboko. No ak si presvedčený že ustojíš súd tých svojích chýb, príjmi prosím moje ospravedlnenie
Souhlasím - 3   •  Nesouhlasím - 2  Nahlásit
23. 06. 2014 v 00:58On-line johnj  (32/186/86)
Čas nikdy neodnese všechnu bolest. Jen ji značně otupí. To vím.
23. 06. 2014 v 06:57Off-line Mr.Inkognito  (24/188/78)
Tenhle článek se mě opravdu dotknul...Když jsem byl mladší,tak i o dost divočejší a bez zábran.Ale po čtyřletém vztahu jsem vzal rozum do hrsti a vím že takové chování je naprosto zbytečné a nerozumné.Když se kouknu tady po seznamce,tak většina kluku do 20 bezhlavě hledá sex a je jim v podstatě jedno co se stane a to ikdyž vysledek rovnice je tolik devastující...chci poděkovat za tento článej,protože je zatím nejlepší co tu kdy byl napsán.Byl pro mě trochu až moc edmotivní a zdálo se mi o tom celou noc..naštěstí jsem se probudil než sestřička stačila udělat vytěr močove trubice,ale i tak o tom budu přemýšlet celý den.Jednoduché poselství pro všechny,nebudte takovy k***y:-)
Souhlasím - 9   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
23. 06. 2014 v 09:31Off-line ztracen  (33/180/70)
Tracy: Ano píšu popudivo, protože vím o spoustě HIV+ a taky jejich chování a když pak koukám na ty nadržené pubescenty, co je ani nenapadne, že se mohou s něčím takovým potkat, pak je mi líto. Všichni 15+ si dnes hrají na dospěláky a smějí se mi, že mám horší mobil, ale dospělost je o uvažování ne o mobilech :-/ proto nemám s těmito lidmi slitování. Určitě je pár, kteří jsou v tom nevinně, ale to je podle mě mizivé procento.

Takže ano jsem povrchní a bavím se s lidmi, kteří dokáží uvažovat a dementy obcházím. Kdysi se malomocní zabíjeli, aby nezatězovali společnost, dnes to za nás dělá HIV nebo auta a my nemáme krev na rukou :-* Takže clastně díky HIV.
Souhlasím - 8   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
23. 06. 2014 v 09:52Off-line Bery  (23/-/-)
ztracen: Seš idiot. Jen počkej, až něco podobného potká tebe a všichni se k tobě budou chovat jako ty teď.
Souhlasím - 3   •  Nesouhlasím - 7  Nahlásit
23. 06. 2014 v 10:09On-line johnj  (32/186/86)
Nalezen má pravdu a statistiky to potvrzují. A je to přesně o přístupu "to se mi nemůže stát". Může a klidně i stane. Autor článku je toho důkazem, i když to pro něho prozatím dopadlo dobře.
Soudnost a odpovědnost už dlouho nejsou součástí moderní společnosti. A taky to podle toho vypadá.
23. 06. 2014 v 11:47Off-line Veripax  (22/180/82)
Já bych zavedl cejch idiot a pěkně na čelo rozžhaveným železem. :)
Souhlasím - 2   •  Nesouhlasím - 4  Nahlásit
23. 06. 2014 v 12:41Off-line Veripax  (22/180/82)
No jistě, každej může udělat chybu... A jako co potom už z toho, když se chová tak, že to neroznáší...
23. 06. 2014 v 13:26Off-line CuteToy  (16/183/-)
Skolska psychologicka si to precitala a Doplnila : ponaucenie ,treba pouzit kondom :D .... a dostal som asi 20 Knizociek LGBT :DDDDD ... je toto normalne ???
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
23. 06. 2014 v 13:32Off-line THX1188  (33/183/90)
CuteToy: to dáváš číst lidem ve škole jo? A nenapadlo tě, že se třeba ten člověk chtěl svěřit svojí komunitě a ne celé základce někde v p***li světa....já bych vás fakt fackoval...facepalm!
23. 06. 2014 v 13:34Off-line Veripax  (22/180/82)
Nůž má doma hodně lidí, je hodně vrahů? Předně je otázkou zda dotyčný ví, že je HIV+ :) a když už ho má a ví to, tak by se podle toho měl chovat... mimochodem roznášení nakažlivé choroby je trestné.
Sice každý má možnost si vybrat s kým spí, ale nákaza HIV se nemusí zpočátku projevit, takže to nemusí vědět...
23. 06. 2014 v 15:12Off-line CuteToy  (16/183/-)
THX118 ona Nevie kto to pisal ani z akej to je Stranky .... posal som jej iba text , Zdroj a ani Autora nepozna .... az tak sprosty niesom
23. 06. 2014 v 15:16Off-line THX1188  (33/183/90)
CuteToy : Oki, oki:D jsem rád, že slušnost ještě není out :D
23. 06. 2014 v 15:38Off-line CuteToy  (16/183/-)
:) mne samemu by to nebolo prijemne , tak preco by som to potom mal robit ostatnym aj ked ich nepoznam... je to logicke ...
23. 06. 2014 v 15:47Off-line Tracy  (23/180/65)
no dobre vidím že tu je taký i onaký názor ale ako stará múdrosť hovorý, stafená hus zagága.. takže ľudia trúfam si povedať že každý jeden z vás urobýl ... bez servýtky však s nadhľadom... takú p**ovinu a nejednu (včetne mňa) a ďaľšie od ktorých nemal ďaľeko, za ktoré by si zaslúži kopanec z predu mezi vaćky a váš cejch "idiot roka" priamo na stred čela. takže opatrne s tvrdeniami "a ja by som ich všetkých .... a je to ich a len ich vyna" a na záver sa opakujem "kto je je bez viny, nech kameňom hodí"pre tých ktorý nevedia o čo ide (citát z biblie kde ježiš povedal davu ktorý chcel ukamenovať smilnicu práve toto, na to sa dav rozišiel a Ježiš jej povedal choď a už nehreš) takže odpustenie dnes už asi je cudzím pojmom ale smelo sa odsudzujme veď je to napokon predsa len ľudskejšie než odpúšťak a ľahŠie než porozumieť. Porozumenie je namáhavé... a potom kde sme ? no ano sme buzny všetci do jedného a podľa iných podobných zmýšľaním by sme my mali mať cejch pozor buzny !! pre jedného je to o promiskuite a pre druhého o sodómizme medzi mužmi ! preto opatrne s výrokmi
Souhlasím - 3   •  Nesouhlasím - 2  Nahlásit
23. 06. 2014 v 21:17Off-line vanner  (20/174/56)
JE PORUŠOVÁNÍ AUTORSKÝCH PRÁV, KDYBYCH PODLE TOHO NAPSAL KNIHU? NEZNÁTE NĚKDO AUTORA TOHO ČLÁNKU?
23. 06. 2014 v 21:19Off-line THX1188  (33/183/90)
je to porušení autorských práv, autor je znám redakci Nakluky.cz...napiš tam.
23. 06. 2014 v 22:37Off-line chuckym3  (33/174/75)
vanner: pokud hledáš kontakt, napiš redakci, ta ti sice nepoví autora článku, ale může ho případně kontaktovat za tebe.
24. 06. 2014 v 11:13Off-line Bery  (23/-/-)
THX118: A proč by to nemohl dát přečíst někomu dalšímu? Je to veřejně na internetu, může si to přečíst kdokoliv.
24. 06. 2014 v 23:17Off-line violin.concertoII  (24/177/60)
Dost drsný článek. Nevím, jestli si ho tak "drsně" prožije i člověk, který takové věci nehrotí. Pamatuju si svoje první testování, ty dva měsíce čekání, než budu moct jít na testy, každodenní pročítání různých stránek o HIV a AIDS, fór, hysterických telefonátů s kamarádkama... Člověk nemusí být d***a, aby se nakazil. Stačí se prostě jednou vyspat se špatným člověkem bez ochrany a všechno může být v p***li. A nebo hůř, stačí aby vás se špatným člověkem a bez ochrany podvedl partner.
S čím nesouhlasím je to, co říkal v článku Filip. Možná že právě tenhle přístup je důvod, proč si dnes z HIV nikdo hlavu nedělá. Jasně, s gumou to není ono... ale s HIV je to ještě horší.
Smutné na tom je, že i kdyby si tohle přečetl každý gay, málokomu to promluví do duše a vlastně se nic nezmění. Spousta lidí se nakazí omylem, ale spousta lidí taky prostě jen riskuje. V mladé frontě nebo kde nedávno vyšel článek o HIV, zmiňovali se o lidech, kteří souloží bez ochrany, i když jsou pozitivní. Před delší dobou vyšel v jiných novinách článek - kluk někoho úmyslně nakazil. Fakt je ten, že dneska nemůžete věřit nikomu. Kamarádovi, nejlepšímu kamarádovi, partnerovi. Otázka ale je, jestli už není lepší žít s HIV, než se izolovat ze života úzkostlivou prevencí, no.
Jenom tím chci říct, že to stojí fakt za houby - nejen být pozitivní, ale prostě i to, když člověk čeká na výsledky nebo na to, než vůbec bude smět na testy - a že je vždycky lepší být opatrný, ale někdy ani to nestačí.

Co tu ale píše ztracen, to je zase trochu nechutné a svým způsobem dost hloupé. Za spoustu chorob si člověk může sám, nemusí to být jen HIV. A HIV určitě není jediná nemoc, jejíž léčbu pojišťovna plně hradí. Získaná cukrovka, problémy s pohybovým ústrojím, špatný sluch, rakovina... A HIV se týká každého. Protože tohle je přesně ten způsob myšlení "mně se to nemůže stát". Může. Každému se to může stát. Každý občas udělá chybu. Když si někdo přivodí rakovinu tlustýho střeva tim, že žere s prominutím sračky celej život, tak je to vlastně chudák, ale když se někdo opije a s někym se vyspí, je to hajzl a zaslouží si umřít? Když někdo důvěřuje partnerovi, který ho podvede a nakazí, zaslouží si umřít? A nakonec ani ten sex někdy nemusí být dobrovolný... Vinit ostatní lidi je hrozně jednoduché, dokáže to každý.... Ale ta pravda je většinou někde jinde.
24. 06. 2014 v 23:29Off-line ztracen  (33/180/70)
violin.concertoII: Při vší úctě, co je hloupého na tom mít jasno a nedělat ústupkuy? Máme demokracii. Cukrovka, stejně jako nemoci spojené s alkoholismem jsou ve většině případu zapříčiněny samotnými marod :-P Nebo snad ne? Stějně, když někdo uhoří v autě po požití alkoholu. Léčba stojí miliony (stajně jako cukrovka).
Já svůj "drsný" koment mířil na lidi, kteří si za to mohou sami a těch je většina. Pokud mi je přítel nevěrný, vyhodím ho na ulici, protože to pak není přítel, ale k***a.
takže jediné, co příjde nechutné mě, je chrápat každou noc s někým jiným. Nechutné, hloupé a ponižující.
24. 06. 2014 v 23:38Off-line Bery  (23/-/-)
ztracen: Ale vlastně všem nakaženým nějakou nemocí přeješ smrt. Protože si to vlastně zaslouží a nejsou tu potřeba.
24. 06. 2014 v 23:42Off-line ztracen  (33/180/70)
Všem ne, jen těm, co v životě nedělali nic jiného, než čuměli na bednu a nervovali se s blbostma, cpouc se nezdravým jídlem :-D (souvětí čti: Ti, co si to prostě posrali sami).
Jinak existuji teze, že člověk se dokáže vykřesat i z rakoviny, což jsem osobně zažil i u pár blízkých. je potřeba udělat to, co většina není ochotno udělat - změnu ze stereotypu.
25. 06. 2014 v 00:12Off-line violin.concertoII  (24/177/60)
A co přesně by podle tebe měla teda hradit pojišťovna? Měla by ke každému vyslat studovaného pojišťováka - agenta, aby vyzkoumal, nakolik si za svůj neduh může člověk sám, nakolik šlo o vliv genetiky, nakolik o nevyhnutelný vliv prostředí? To by se, myslím, prodražilo ještě víc. Nebo by měla prostě zavést seznam nemocí, za které si lidi můžou sami a generalizovat to na všechny, bez ohledu na to, jakou roli měl třeba vliv genetiky?
O tomhle rozdělování peněz pojišťovnou se totiž hrozně snadno mluví a hrozně snadno se to rozděluje. Každej přesně moc dobře ví, na co by ta pojišťovna přispívat neměla - a taky že přesně na to, co on potřebuje, by přispívat měla. Neléčené HIV znamená rychlý nástup AIDS a pak taky rychlý skon. Vynášet rozsudky smrti nad ostatními je tak snadné, co? Zajímalo by mě, kde bereš ten pocit, že zrovna ty víš nejlíp, kdo má právo žít a kdo ne? (Protože upřímně je to nákladná léčba a asi ne každý by si ji mohl hradit).

Mimochodem jeden vysokoškolský profesor nám na jedné přednášce vyprávěl, jak by to asi vypadalo, kdyby se HIV neléčilo - pravděpodobně by to byla horší epidemie než kdysi mor (resp. v jeho podání "kdyby se věda zpozdila o dvacet let," což ale zas takový rozdíl není, když se tím, co věda vynalezla, nikdo léčit nebude).
25. 06. 2014 v 00:14Off-line violin.concertoII  (24/177/60)
A co se toho nevěrného partnera týče - vyhodíš ho až potom, co tě podvedl a ty jsi to zjistil. To už můžeš být dávno nakažený, takže je úplně zbytečné tu rozebírat otázku, jestli je ten partner přítel nebo k***a, protože předem to nevíš.
25. 06. 2014 v 00:17Off-line THX1188  (33/183/90)
To tu chápu Ztracen jen já, nebo co? Mě tedy z jeho příspěvků nevyplývá, že by nad někým mával sekerou, jen rozvedl co měl na srdci, především troufalé nezodpovědné chování některých jedinců, taháte ho za slovíčka a celou diskuzi hážete na pseudo - moralistickou rovinu...
25. 06. 2014 v 00:24Off-line violin.concertoII  (24/177/60)
Ale já souhlasím s tím, že je d***lní š***t bez rozmyslu. Ale narážet na to, že je nefér, že takovým lidem pak tečou peníze na léčbu od pojišťovny, to už je trochu na pováženou.
25. 06. 2014 v 00:30Off-line THX1188  (33/183/90)
Já ti nevím, já to tedy pochopil jako příklad z osobní zkušenosti/klouby x HIV+/ . zde máme od Ztracen jasně vysvětleno, že on si je musel zaplati, víme co a víme kolik, stejně, ale tak máme od autora článku jen tak mezi řečí řečeno, že 4 lidi v posteli je jako v klidu...ani mě se nechce platit léčbu někomu, kdo takto hazarduje a autor není nevinný/viz výše/. Ovšem stejně se mu léčba zaplatí, ale nedej bože, že se něco stane mému muži a na něj nezbude, to pak budu mnohem ostřejší....
25. 06. 2014 v 00:49Off-line violin.concertoII  (24/177/60)
No ale to je přesně to o čem mluvím ;) A taky to, k čemu se váže ta zmínka z vysokoškolské přednášky. Protože ty peníze netečou vždycky někomu víc a někomu míň jen tak bez důvodu. A v tom článku, pokud se nemýlím, je taky zmíněno, že to byl jeho první sex bez kondomu, takže to zas takový nezodpovědný blbeček nebyl. O cizích životech se rozhoduje snadno, ale i ty lidi, co byli blbí, mají rodinu, přátele, někdy i partnery, a znamenají pro ně stejně tak drahé a vážené lidi jako pro vás ti vaši blízcí. A říct že oni si zaslouží žít o něco míň než někdo jiný, protože to je přesně to, na co se naráží tvrzením, že je nefér, že oni si léčbu nemusí platit a že by se měla platit radši někomu jinému, to je taky dost odvážné. A klidně tu budu za pseudomoralistu a hnidopicha, co tahá za slovíčka, ale jak jinak mám chápat to, co tu píšete, než jako udělování práva na život? Možná HIV+ bráním i proto, že jsem taky mohl být jedním z nich, i když jsem měl za celý život tři sexuální partnery. Ale prostě i když člověk udělá blbost, pořád je to člověk. Kdyby měli lidi umírat podle blbosti, tak tu moc lidí nezbude. (A to že se tu bavíme o přerozdělování práva na život, si vymluvit nenechám - ještě jednou: když člověk řekne, že je nefér někomu hradit léčbu, přestože bez té léčby by nemocný umřel, tak tu mluví o právu na život.)
Svoje jsem k tomuhle řekl.
25. 06. 2014 v 01:03Off-line THX1188  (33/183/90)
Já s tebou primárně souhlasím a právo na život bych nikomu neupíral, stejně tak na léčbu, o tom jsem já nikdy nic nenapsal...je ovšem nasnadě se v diskuzi zabývat i touto otázkou a tou je míra zavinění, my tu přeci nikomu nepřipravujeme špalek a nebrousíme sekeru....hovoříme diskutujeme a je pak dobré se na věci podívat z různých úhlů, dokážu pochopit, tebe, sebe i Ztracen, nakonec i autora, ale nic to nemění /a statistiky to podporují/, že chování mladých je do nebe volající.....naopak, to že tu o tom hovoříme vyvolává další a další otázky, které by se měly řešit, a na které se jaksi zapomnělo v poslední době....radikalismus v nich bohužel zaznívat bude...
25. 06. 2014 v 09:50Off-line Maraw  (22/182/75)
THX1188: Hezky jsi to shrnul..:) ;) Nejdříve jsem taky Ztracen ze začátku nechápal, ale pak jsem si to přečetl znova a začalo mi to být jasné..:) ;)
Sice s pár jeho názorama nesouhlasím, protože sám mám cukrovku 1.typu - člověk závislý na inzulínu, mám dvakrát operované středouší... A nikdy to nebylo kvůli tomu, že bych se sám o sebe špatně staral, prostě to vše mělo autoimunitní počátek, základ..:) ;)
Léčby jsou nákladné, asi jako každé jiné, když jde o závažné nemoci.

Ale jak jsi sám psal, žijeme v demokratické zemi, každý máme právo na svůj názor.. A určitě bychom se měli dívat na věci i z jiného úhlu pohledu než ze svého, protože ten náš pohled nám pak trochu zatemňuje mozek.:( :)
25. 06. 2014 v 10:20Off-line ztracen  (33/180/70)
Maraw: Konečně někdo něco pochopil. Děkuji. Nicméně možná to tak nevyznělo, ale neházím cukrovkáře do jednoho pytle :-D Ale poslední zprávy o výzkumu a vývoji cukrovky jsou alarmující čísla, která se vážou výhradně na styl života, obezitu a další ovlivnitelné faktory. Zároveň je mi známo, kolik peněz léčba stojí, což je při počtu lidí časovaná bomba na krach pojišťoven, popř znásobení plateb poplatníku. A JEN kvůli životnímu stylu.

Pro ty pomalejší jsem zde zařadil i příměr o nebezpečné jízdě autem, což taky většina mladých a nezkušených rádo provozuje. Pokud se zabije kluk, který má 19, nemá řidičák, jede nezkušený v noci, v dešti a ještě byl pod vlivem. Je to snad chyba silnice? Sorry, ale pokud se chtěl zabít, mohl skočit z mostu a nevzít sebou dalšího 19 letého kluka. Je to nezodpovědnost i když pro rodinu tragédie, pro mě stále hloupost. A koukám na to z 3 strany, protože to bylo v naší rodině a zároveň za popsaných okolností. Jsem proto zlý, že se kluk ožere a nechá tady dvouleté dítě a nsatvající manželku? potřeboval pár facek, než do toho auta nastoupil, ale špatná výchova mu je nedala :-(
08. 09. 2014 v 19:46Off-line somerone  (28/180/69)
Jít po 2 týdnech do nechráněného sexu může jenom blb a ještě s blbem s podobnými názory jako s těmi poměry 1:100 nebo 1:1000 :D To mluvilo o jasné promiskuitě jak všechno obhajoval. Dobře jim tak!
13. 09. 2014 v 10:28Off-line atrey1  (26/173/69)
Je to strašný tohle :( z nemoci mam největší strach!! a proto vzdy VZDY s kondomem!! A to sex mam jednou za 3 mesice XD radši do vyhonim a vím že nic nechytnu.
12. 10. 2014 v 00:18Off-line Sickboy  (23/-/-)
"Mezi rakovinou a AIDS je velký rozdíl. Zatímco rakovinu může dostat každý bez ohledu na to, jaký má životní styl, za AIDS si člověk může sám. Člověka s rakovinou společnost polituje, u člověka s AIDS prohlásí, že každý je svého štěstí strůjcem."

Tak toto je donebavolajuca blbost. Vacsina ludi co na svete chyti HIV ho chyti uz pri narodeni od matky v Afrike a i v Europe sa moze HIV sirit transfuziou pripadne pohlavnym zneuzivanim/znasilnenim. Tvrdit ze HIV je cisto choroba promiskuitnych uraza tych ludi, co ju chytili inym sposobom a tych je globalne vacsina.
01. 11. 2014 v 14:49Off-line klucina1995  (21/175/60)
moc zajímavý, ale smutný článek... Každej tady by si to měl přečíst a zamyslet se nad sebou...
Přihlaš se a okomentuj článek. Ještě nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
Onload
OnloadOnload
Copyright 2011–2016 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Vytvořili: Zdeněk Večeřa a  Michal Kutňák,  design: Lukáš Churý
Onload