Zpověď: Milovali jste někdy tak moc, že jste neviděli, co se děje?

Milovali jste někdy tak moc, že jste neviděli, co se děje? Milovali jste tak moc, že jste ho neustále bránili, i když jste mu již nedůvěřovali? Láska umí být zlá, zvláště pokud milujete člověka, který vám vaši lásku neopětuje.

Bylo nám čerstvých devatenáct let, když jsme se poznali. Chodili jsme kolem sebe docela dlouhou dobu. Několikrát jsme společně měli sex, ale nikdy jsme neřešili to, že bychom měli vážný vztah. Vyplynulo to vlastně tak nějak samo. Trávili jsme spolu čím dál více času, byli jsme spolu prakticky každý den. Už jsme neměli myšlenky na to, že bychom si hledali jiné sexuální partnery. Byli jsme spolu spokojení.

Přerostlo to v lásku a v mých očích i v pevný vztah. Byl jsem zamilovaný a měl jsem radost z toho, že mohu dávat lásku někomu, kdo si to alespoň podle mě zaslouží. Po dvou letech jsme si našli společné bydlení. Jelikož byl Marek na vysoké a jen já pracoval, hypotéku jsem si vzal na sebe. Koupili jsme si krásný dům a já myslel, že už nás nic nerozdělí.

Proč bych mu nevěřil?

Utekl rok a já začal mít divný pocit. Od našich společných přátel jsem slýchal, že když jsem na služební cestě, Marek se chová jako by žádného partnera neměl a pořádá u nás doma doslova sexuální orgie. Nevěřil jsem. Měl jsem pocit, že nám závidí to, že jsme stále spolu, i když to tak ze začátku nevypadalo. Jenže jednou večer, když už spal a já se chystal prát, vypadly mu z kapsy dvě kreditní karty od úvěrových společností. Samozřejmě vedené na jeho jméno. „Neboj se miláčku, oni mi to sami nabídli a já se chystal je zničit a zapomněl jsem na to, mám toho moc do školy“. Proč bych nevěřil člověku, kterého miluji?

Odjížděl jsem čím dál častěji a dozvídal jsem se věci, které mi nebyly zrovna příjemné. Musel jsem se přesvědčit o tom, že ostatní mi jen lžou. Doma jsem řekl, že jedu na služební cestu, ale nikam jsem nejel. Strávil jsem jeden den v penzionu a počkal do dalšího večera a udělal přepadovku. To co mě čekalo, mne nenapadlo nikdy ani v těch nejdivočejších představách. Dalo by se říci, že pořádal swingers párty a sám se jí účastnil. Ani si nevšimnul toho, že jsem přišel. Utekl jsem a byl jsem zklamaný a zničený. Tohle se musí nějak vysvětlit.

Lhal, neustále mi jen lhal a tvrdil mi, že to pravda není, i když jsem to viděl na vlastní oči. Chtěl jsem pauzu, než si vše urovnám v hlavě a poprosil jsem ho, ať se na čas vrátí k rodičům, že mu dám vědět, jak jsem se rozhodnul. Po třech dnech jsem se dozvěděl, že Marek je v exekučním řízení a je na něj uvalena exekuce majetku. Tedy mého majetku. Já ho ještě prosil, aby si přehlásil trvalé bydliště, abychom jej měli společné. Celková částka 138 000 korun. Nenechám si sebrat nic kvůli tomu, že on utrácel za hlouposti. Dozvěděl jsem se, že si kupoval telefony, přitom jsem u něj žádný neviděl. Žil dvojí život, měl mladšího přítele, kterého si vydržoval.

Má rodina mi pomohla dluh uhradit. Já donutil Marka přes jeho rodiče k tomu, aby mi dluh splácel. Našel jsem si nového přítele, kterému věřím. Je úplně jiný, ale to jsem si myslel dříve i o Markovi. Ten se mi teď ozval po třech letech, že ho to mrzí a ať se k němu vrátím. Proč bych měl? Měl bych žít s člověkem, který stojí jednou nohou před vyhlášením osobního bankrotu?

Titulní foto: © Depositphotos.com/Dphiman

Pavel V. / další články autora ›

Autor článku žije realitou, miluje skutečné příběhy a jeho velkým snem je napsání vlastní knihy.