Jak přežít nejistotu?

Jooo to je složité, chtělo by to najít někoho, nejlépe třeba kámošku ( nebo i kámoše ) s kterou je ti fajn a pracovat pak přímo i s ní. Měl by jsi tak nablízku někoho koho znáš a u koho víš, že se nemáš čeho bát. Může ti postupně pomáhat překonat tvůj strach a nebudeš tom pádem toho psychologa ani potřebovat, protože jim pro tebe bude ona. Lidi jsou s***ě, takže se ti vůbec nedivím s tím jak to máš.

Anonyme: jenže dobrej psycholog by ti opravdu pomohl! chápu, že se ti tam nechce a že nechceš s ním mluvit o svých problémech, ale je to jedno z těch lepších řešení. jako důvod, že by ti udělal "zápis" je nesmysl! nikdo o tom nebude vědět a on nemá (nesmí) o tom nikde mluvit. to není obvoďák s ukecanou sestřičkou ;-)

pro začátek by ses mohl porozhlédnout po literatůře s nějakou východní filozofií, co pracují s tvou duší, s meditací apod. a je celá řada knih na vylepšování své psychiky, třeba hned mě napadá "miluj svůj život" od Louise Hay. něco zkus a snaž se moc nefňukat :) jak píše webboy, dobré by mělo mít nějakou bůízkou osobu a ještě lepší nějakou podporu z rodiny.

Vjaceslav no právě i z toho mám strach lidi člověka tlačí, aby se jim přizpůsobil a byl hnusný jako oni.

Mám psychologický problém a k psychologovi nepůjdu... Psycholog si žádný záznamy nedělá, a klienty nikam nereportuje. Já bych na tvým místě udělal pravej opak. Začal bych chodit k psychologovi, rozeslal bych životopisy a když by se mě na pohovoru někdo zeptal, proč jsem poslední dobu nepracoval, na rovinu bych řekl, že jsem měl psychickej problem s komunikací s lidma, ale léčím se protože, kdybych se neléčil, tak bych ani na ten pohovor nemohl přijít.

Shiro to by mě definitivně odepsali ti u pohovorů a nikde by mě nevzali. Řekli by si blázen. A psycholog musí sepsat zprávu a tu posílá na pojišťovnu, jinak by to sezení nedostal zaplaceno. Pak už to vědí všichni. pojišťovna, policie všichni.

Pleteš si psychologa s psychiatrem. Psycholog obvykle není lékař, nehradí ho pojišťovna, ale klient. Takže nikam nic psát nemusí. Psychiatr ano, ale zaměstnavatel se k těm údajům o tobě nemá jak dostat, protože se jedná o tvoje citlivé informace a kdyby je někdo jen tak vyzradil bez tvého souhlasu, porušil by zákon a vyhodili by jeho.
Pokud jde o zaměstnavatele, jestli má mozek pohromadě a budeš kvalifikovaný pro práci, kterou chceš, tak bude rád, žes měl odvahu mu to na rovinu říct a možná tě vezme právě proto.

Co to je dlouhodobě bez prace? Co umím? Zavřen doma u rodičů?

Takže další tvrdohlavej anonym, kterej bude všem dobře zde míněným radám oponovat a oponovat a nacházet všemožné důvody, proč si svoji situaci nemůže řešit.

ledaže by tohle byla už tzv. panická porucha, což už je diagnóza, ale to by mu už nestačil psycholog nebo četba, to už by byl případ pro psychiatra.

pro anonyma: to je ale slátanina od tebe na téma, zajdu k doktorovi a všichni to ví: pojišťovna, policajti, všichni zaměstnavatelé 100 km dokola! kolik ti proboha je že meleš takový hovna?

Rovnou běž k psychiatrovy - nejlépe k ženě. A jak píše Frederic : už to je panická porucha, a to je diagnoza. Toto prožívá jeden můj známý, tak to znám a taky jsem se o tu diagnozu a i deprese zajímal. A jináč jsou na Facebooku skupiny, tak tam zajdi a můžeš se tam svěřit - jsou tam hodní lidi.

Dobrá výmluva proč nepracovat. Ach jo....

Zatnout zuby a tvářit se jako bys byl normální. Snažit se, věřit si a vytrvat... a mít se rád.

Že se tě všude zeptají na tvoji předchozí praxi je vcelku logické. Pokud jim sdělíš, že příčinou je tvůj "nechucus pracus", tak z tebe opravdu nebudou nadšeni nikde. Ale když jim předložíš jakousi důvěryhodnou verzi (např. dlouhodobé ošetřování člena rodiny) a nebudeš příliš vybíravý, tak nebude nikdo nic dále zjišťovat a do týdne pracuješ.
Ale také můžeš i nadále doma studovat všechny existující fóbie a psychické poruchy, aby sis "vědecky" zdůvodnil svoji lemplovitost. A k psychologovi v tom případě nechoď - on by ti totiž řekl totéž!

Mně to tedy spíš zní jako paranoia/paranoidita. AFAIK tak u soc. fóbie se člověk spíš stydí nebo se bojí, že se ztrapní on sám, ne že jsou špatní všichni okolo...

Ja zacinam mit fobii z tvejch fobii .. :-)

Jo Mboy souhlasím s tím, že práce ti zaměstná mozek, ale nejistotu nesmaže, protože pokud je práce blbě placená, tvoje existenční starosti zůstanou dál, neřeší je.

Lepší špatně placená než žádná... zkusil sis někdy bejt bez práce a propadnout sociálním sítem takže si zůstal bez halíře od státu? já jo a neni p***l vyhrabat se z5

Ne vyjde to bohužel nastejno, jediný rozdíl je ta zaměstnaná hlava, ale zato navíc ty nervy z lidí.

To je ten stejnej anonym co tady kousek vedle fňuká v jiný debatě co?
https://www.nakluky.cz/…i-za-to-sam/

Tak existuji i prace, ktere nevyzaduji moc kontaktu s lidmi.
Těch je naprosté minimum.

Neřešila podobné téma Halina v Banánových rybičkách? Tam muselo být rad...

Napiš

BOHU DíK!!!!Vše je v Tobě!!Opravdu musíš chtít,když,tak i brigádu,práci najdeš podle svých představ!A nesmíš být hlavně sám!Klidně mi na nicka napiš a poradím!

Že je někdo lempl, je mi zcela jedno, ale štve mě, že to musím spolufinancovat ze svých daní.

M.Boy: Posrání mi z toho nehrozí, já jsem celkem zabezpečen, ale vy to nebudete mít jednoduchý. Budeš asi něco podobnýho jako anonym když se ho zastáváš.

Tady v tom článku vše popsali jak to mám já.
https://www.onlyu.cz/…ialni-fobii/?…

Ja bych tak rád pracoval, kdyby tam nebyli lidi. Aby mě nikdo neposuzoval, nehodnotil, nedohlížel, nepomlouval...

Home office.... :D

Koukám že nejsem jediný kdo má tentýž problém :D založme klub

Anonyme, přečti si vše, cos napsal, jen skučíš, skučíš a zase jenom skučíš. Vlastně se na vše vyser a nedělej nic. Ani partnera mít takhle nikdy nebudeš, vézt se na cizím hřbetu nikdo nebude trpět.

Anonym (achjo) NOVÉ
Ja bych tak rád pracoval, kdyby tam nebyli lidi. Aby mě nikdo neposuzoval, nehodnotil, nedohlížel, nepomlouval...
-----------------------
Muzes na severnim polu hrabat snih, prace bude furt dost a kdyz tam jednou za pul roku prijede nejaka vedatorska vyprava, tak si vezmes na dva tejdny dovcu ... :o)

Škoda, že to tak málo lidí chápe, přesně to je tak i v reálu, každý se na mě dívá skrz prsty, reakce jsou stejné jako tady na skle, kde má pak člověk brát chuť jít mezi takové lidi a něco dělat? Jen posměch, pomluvy, posuzování a k***ika, vlastně od dětství nic jiného neznám.

Achjo: Já tě chápu, abys věděl ;-) vím co to je a kdo to nemá ten neví; na začátek by ti pomohlo třeba změnit životní styl, nevyžívat se v negativitě, nebýt tak vážnej/perfekcionista - musí se to udělat silou, protože jde o zvyk.....to nejhorší co můžeš udělat je přestat se vyvíjet a čekat, držím ti palce

Anonyme, nikdo se Ti tu neposmívá, plachých lidí je mnoho a není na tom nic špatného. Jde o to, že když se budeš stále dokola točit na tom, co si o Tobě myslí druzí lidé, nebo mudrovat o tom, zda se na Tebe dneska někdo nedíval skrz prsty, ze starostí a stresu nevyjdeš a promarníš spoustu času. Vlado2 Ti nahoře dal dobrou radu, jak vysvětlit "mezeru" v cv. Poohlédni se po místě, kde budeš mít méně sociálních kontaktů, resp. kontakty předvídatelné a opakující se, a budeš tak mít méně stresu. Psycholog Ti také může pomoci, a jak bylo zmíněno výše, je vázán přísnou mlčenlivostí.

Tema z roku 2020.