Mami, tati, jsem gay...
Co byste dělali, kdyby vám to oznámil váš dospívající syn? Přišel by šok provázený křikem a fackami nebo chápající úsměv a následné objetí se slovy: „Ano? To se nám ulevilo, že to není něco horšího.“
Homosexualita je společensky chápána jako sexuální orientace především nebo výhradně na osoby stejného pohlaví. Jak moc je dnešní česká společnost vůči homosexuálům tolerantní? Jaká je míra ochoty rodičů akceptovat odlišnou sexuální orientaci svého dítěte? Kolik homosexuálů i dnes ze strachu z reakce okolí tají svou orientaci?
Václava holky nezajímaly
Václav, dnes padesátiletý muž si vzpomíná, jak už od základní školy věděl, že holky nejsou ty, které by ho zajímaly a přitahovaly. Na střední škole mu definitivně došlo, že je „teplej“ a že s tím bude muset žít. Vychováván věřícími rodiči na malém městě musel mlčet a tvářit se, že je všechno v pořádku. Zjištění, že je jejich syn homosexuál, by podle jeho slov rodiče nepřežili.
Po seznámení s chlapecky vyhlížející Jiřinou se Václav zvládl i oženit. Spíš z přátelské lásky a racionality, intimní život v tomhle manželství nikdy nezafungoval. Po šesti letech se rozvedli a Václav se odstěhoval do Prahy. Konečně mohl být sám sebou.
Brzy poznal Adama a začali spolu žít a plánovat budoucnost. Václavovi rodiče věděli, že má dobrého kamaráda a smířili se s tím, že nikdy na klíně nebudou chovat vnoučata, protože jim syn rezolutně oznámil: „Se žádnou ženou už nechci nic mít!“. Adam a Václav dnes žijí v registrovaném partnerství, mají fungující a láskyplný vztah a Václava někdy napadá, jestli by dneska našel odvahu svým už nežijícím, rodičům říct, že je gay. I přestože ví, že popírat sám sebe donekonečna nelze, mlčel by.
Už nemůžu mlčet, jsem gay
Před pár měsíci mě vyhledala klientka, které dvacetiletý syn oznámil, že je gay. Přemýšlela, kde se stala chyba, dostavovaly se u ní výčitky a špatné svědomí. Na ten večer nikdy nezapomene.
„Mami, už nemůžu mlčet. Víš moc dobře, že tě mám rád. Jsem gay... nevím, jak to vezme táta. Zkus mu to, prosím, nějak vysvětlit,“ oznámil jí klidným hlasem.
Foto: © Depositphotos.com/creatista
Petr postavil matku před hotovou věc a ona ho měla pochopit. Uvědomoval si ale, že jako jediný syn svého dominantního otce, který odmítal jinou než heterosexuální orientaci, rozpoutá v rodině velkou nevoli.
„To nemyslíš vážně? Co na to řeknou lidi? To je blbost! Najdeš si holku a uvidíš, že to tak není! Tohle se musí stát zrovna nám! Normálně se půjdeš léčit a hotovo!“ spustil rozlícený otec na Petra, když se dozvěděl o synově homosexualitě.
Coming out je zkouška pevnosti rodinných vztahů
Chvíle, kdy se rodiče dozví, že je jejich syn nebo dcera homosexuální, zvaná coming out, bývá tou největší zkouškou pevnosti rodinných vztahů. Ze společensky normální rodiny se najednou stane rodina „nenormální“. Heterosexuální budoucnost potomka, kterou rodiče viděli v jasných barvách, je najednou pryč!
Hradba mlčení
Hradba mlčení, kterou Petrův otec po oznámení synovy homosexuality vystavěl, byla prolomena teprve po našem setkání. Tehdy si otec uvědomil, jak moc pro něj syn znamená a jestli je ochoten ho ztratit definitivně, pokud vůči němu bude odtažitý a negativní.
Homosexualita není nemoc, proti které je třeba bojovat. Stala se součástí Petrova životního příběhu. Patří k synovi, kterého vždycky miloval, vychovával, hrál si s ním a učil ho poznávat svět. Jako otec si teprve teď uvědomil, že nechce, aby se Petr cítil provinile a špatně a aby v něm ztratil svůj vzor. Otcovská láska, utvářená tolik let předtím, neskončí kvůli synově orientaci. Pochopit, tolerovat a pokorně přijmout je to, co potřebují rodiče homosexuálních synů a dcer především. Uvědomit si, že milující rodina je v danou chvíli to nejdůležitější pro všechny její členy.
To, co vypadá jako krize a neřešitelná situace, je jen jedna ze zkoušek pevnosti vztahů, před kterou byla v tomto případě rodina mladého gaye postavena. Tahle rodina ve zkoušce obstála.
Končí za dveřmi bytu
Na všechno existuje řešení. Smutné a zarážející jsou případy, kdy mladí lidé poté, co rodičům řeknou, že jsou homosexuální, končí vyhozeni za dveřmi bytu. Jejich cesta vede ke kamarádům, na ulici, brzy potom se musí postavit na vlastní nohy. Smutné proto, že homosexualitu si jedinec dobrovolně nevolí, rodí se s ní. Mnohem horší ale je, když se pro mladého gaye nebo lesbičku jeho životní situace stane natolik bezvýchodnou, že se rozhodne pro sebevraždu. Příliš tvrdé řešení pro to, aby si jeho rodina později uvědomila, jak málo byla tolerantní.
Foto: © Depositphotos.com/Lebval
Netolerance společnosti?
Souvisí netolerance rodin homosexuálů s netolerancí celé společnosti? Obávám se, že ano. Gayové bývají ve filmech vykresleni jako zženštělí jedinci v růžových košilích, kteří šišlají. Lesbičky jsou oproti tomu charakterizovány jako drsné mužatky s velkými svaly. Samotní homosexuálové takoví rozhodně nejsou.
Pokud se děti a náctiletí setkávají v rodinách s homofobním přístupem, zformují si pohled na svět homofobně. Netolerance je dlouhodobý proces ovlivněný výchovou v rodině, informacemi ve škole, rozhovory se spolužáky i vlivem společenského a církevního názoru. K tomu, aby česká společnost ztratila svou převážně homofobní tvář, by v širším měřítku přispěli samotní homosexuálové coming outem, přihlášením se k odlišné orientaci. Jinak budou i nadále vnímáni jako anonymní kategorie spoluobčanů s omezenými právy.
Svět patří všem lidem, kteří se do něj mohli narodit. Lidem různých ras, náboženství, dvojího pohlaví, lidem s handicapy i bez nich. Kdo dostal právo určovat, kdo je vyvolený a kdo vyvolenější? Kdo si osvojuje stanovit, kdo může žít svobodně celou svou bytostí a kdo musí svou identitu skrývat? Během druhé světové války došlo téměř k vyhlazení jednoho národa kvůli jeho odlišnosti. Cílená likvidace se tehdy nevyhnula ani homosexuálům. Proč? Svět tehdy mlčel a akceptoval eugenický model zrůdného germánského egoisty.
Buďme otevření!
Vytvořme si proto vlastní názor, buďme otevření, přátelští a tolerantní vůči jinakosti, učme toleranci své rodiče i děti. Skutečná hodnota člověka nespočívá v jeho vzhledu nebo sexuální orientaci. Skutečná hodnota člověka je uložena v jeho srdci.
Teprve pak oznámení „Mami, tati, jsem gay…“ nikdy nezpochybní a nezničí lásku, která mezi rodiči a jejich dítětem byla, je a vždycky bude.
Článek původně vyšel na blogu autorky.
Titulní foto: © Depositphotos.com/heckmannoleg