Jan Zelenka: Vztah s blbcem je to nejhorší, co vás může potkat
Známe to asi úplně všichni. Asi každý byl někdy v životě obklopen totálními blbcii. Bohužel, zákony České republiky nám nedovolují nafackovat všem hloupým lidem, přesto si myslím, že by bohatě stačilo jen odstranit ze všeho jakékoliv varovné značky, a problém by byl vyřešen.
A někteří, bohužel, dokonce zažili třeba vztah s blbcem, nebo jejich kolega v práci byl blbec. Vám všem bych chtěl říct, že v tom nejste sami. Držte se.
Asi si všichni dokážeme teď vybavit onen moment, kdy rozhovor s takovým blbcem doslova uráží váš intelekt. Vážně doufám, že si každý z těch blbců jednoho dne splete zapnutou kulmu na vlasy s vibrátorem, a potom je vyprstí Wolverine.
Neříkám, že je nenávidím, ale občas mám v noci sny o tom, jak je uprostřed horké pouště napadne mentálně nevyrovnaný sériový vrah, a jediná úniková cesta povede skrz koncert Justina Biebera.
Slušně řečeno, oni jsou tak trochu „pondělí“ v mém týdnu. Prodal bych je Satanovi za jediný bramborový lupínek. A kdybych byl zavřený s nimi v malé místnosti, a měl v ruce pomyslnou pistoli pouze s jedním nábojem, namířil bych ji proti sobě, abych nemusel trpět tím, že bych znovu viděl jejich obličej.
Mimochodem, opravdu se velmi omlouvám, pokud jsem se někoho dotkl tím, že jsem ho teď nazval blbcem. Myslel jsem si, že už to dávno ví. Nevěřím tomu, že bych byl první, kdo to říká.
A jak takové blbcem poznáte?
Mají několik společných vlastností. Například:
- Narcisismus (jsem prostě ten nejlepší)
- Nedočkavost (když něco chci, chci to teď hned)
- Agresivita (chci, aby mi nepotřební lidé šli z cesty)
- Pomalé vedení (tys mě právě nazval blbcem?!)
- Předvídatelnost (fungovalo to minule, bude to fungovat i teď)
Jak se s nimi vyrovnat?
Otázka teď ale zní: „Co teď?“ Jak by se měl člověk správně vyrovnat s takovými lidmi? V první řadě se člověk musí obrnit hromadou sarkasmu, a naučit se být flegmatik.
Všichni tihle lidé se musí cítit, že je chápete, a respektujete jejich názor. Takže pokud s nimi mluvíte, předstírejte zájem. Oni musí mít pocit, že jste je vyslechli, a že děláte vše podle nich.
A do budoucna? Stačí je jen odhalit co možná nejdřív, a vyhnout se jim, protože ač byste jim nejraději koupili do práce nové křeslo, tak opět, české zákony vám nedovolují to křeslo zapojit do elektřiny.
Občas si přeju, aby drželi nějakou dietu, abych jim mohl přímo do obličeje ukázat, jak sním velké „Big Mac Menu“ a celý čokoládový dort jako dezert.
Takže vám přeji pevné nervy, a nebojte, nejste v tom sami.
|
Titulní foto: © Depositphotos.com/innervision
9 názorů ke článku
1. Uťápnutý, tichý, sám ze sebe stále nešťastný, bez špetky sebevědomí, s dobře rozvinutým komplexem méněcennosti.
2. Liknavý a věčně nerozhodný zastánce hesla „kdo nic nedělá, nic nezkazí“.
3. Maximálně empatický, vždy přejímající cizí názory, neschopný ani minimální asertivity v jednání.
4. Na každý podnět reagující cholerik (na první našlápnutí) se schopností okamžitého a neomylného výkladu všech vnějších podnětů.
5. Naprosto nepředvídatelný a neochotný používat k řešení běžných situací dávno osvědčené postupy.
I když pominu, že některé body se vzájemně téměř vylučují (i u pana Zelenky), tak tato varianta mi připadá ještě mnohem odpudivější. Brr!
Mohlo by tě zajímat:
Nejnovější články:
