Vědecká studie mluví jasně: Gaydar skutečně funguje!
Kdo by neznal pojem gaydar? V někom samotný název vyvolává pocit, že se jedná o dar, který nám byl dán od přírody. Ve skutečnosti se jedná o složeninu dvou slov – gay a radar. Nicméně i tak se dá brát gaydar jako dar. Ale je náš gaydar funkční ve sto procentech případů? A co je vlastně gaydar a jakým způsobem vůbec funguje? I když se nedá jednoznačně odpovědět ani na jednu z uvedených otázek, existuje mnoho studií, které se gaydarem a jeho fungováním zabývají.
Gaydar je hovorový výraz pro schopnost přesně vymezit sexuální orientaci ostatních lidí z pouhého pozorování. Velkou zajímavostí je to, že gaydarem nejsou obdařeni pouze lidé homosexuální orientace, ale také heterosexuálové. U nich se samozřejmě nedá mluvit o gay radaru. U heterosexuálů je princip gaydaru využíván pro zjištění osobnosti člověka, zatímco u homosexuálně orientovaných lidí je prostředkem zjistit, zdali náš objev taktéž přitahuje stejné pohlaví.
Gaydar funguje
Jednou z nejobsáhlejších studií o gaydaru se zabývá Dr. Joshua Tabak, který se specializuje na oblast sociální psychologie osobnosti, z University of Washington. Tabak se pomocí jednoduchého pokusu snažil zjistit, jak účinný gaydar je. Obdobný výzkum již dříve učinil psycholog Nicholas Rule, od kterého se Tabak nechal inspirovat. Při pokusu Tabak, a také ostatní psychologové z jiných univerzit, vybral několik dobrovolníků, kterým ukazoval portrétové fotografie nejrůznějších lidí.
Dobrovolníci viděli každou fotografii pouhopouhých 50 milisekund! Za tuto velmi krátkou dobu pak měli rozhodnout, jestli je člověk z fotografie gay, lesba, nebo heterosexuál. Tento čas je naprosto dostačující pro to, aby dobrovolníci viděli tvář na fotce, ale zároveň příliš krátký na to, aby mohli přemýšlet nad výrazy tváří. Kromě toho, že fotografie byly vidět opravdu krátkou dobu, lidé na nich prošli úpravami jako je zbavení tetování, piercingů, ale i brýlí, či dokonce účesů a také všechny fotografie byly černobílé. A jak test dopadl? Úspěšnost byla 60 %. Podle tohoto čísla lze usoudit, že ačkoliv se na náš gaydar nemůžeme spolehnout v každodenním životě, je i tak skutečný a přeci jenom alespoň z více než poloviny funkční.
Při zjišťování jak moc je gaydar účinný, objevil Tabak se svými kolegy i další skutečnosti. Jedna z nich je ta, že gaydar mají účinnější ženy než muži. Ženy se trefily se sexuální orientací ve více případech, i když ani u nich se nedá hovořit o stoprocentní úspěšnosti.
Ale jak se tedy máme podle gaydaru řídit v reálném životě? Jak bylo v článku zmíněno, je více než evidentní, že gaydar z více jak poloviny funguje. A když už zafunguje, má tendenci fungovat docela přesně. Nicméně, zatím nikdo nerozkryl tajemství tohoto našeho smyslu.
To prostě poznáš!
Když se zeptáte gaye, jak pozná, že jiná osoba je gay, dostane se vám nejčastěji odpovědi: „To prostě poznáš.“ Ale jak? Aniž bychom si to uvědomovali, každý z nás požívá při tomto rozdělování jiné indicie. Patří mezi ně například styl chůze, mluva, ale i nejrůznější gesta. Zajímavé je, že i když se na tyto příznaky nezaměřujeme, něco v naší hlavě nám řekne, jestli se jedná o gaye, nebo ne. Nicméně je nutné vyzdvihnout jeden, nejspíše ten nejdůležitější, projev gaydaru, kterým je oční kontakt. Když se setká pohled gaye s gayem, je to jiný pohled než s heterosexuálním mužem. Dalo by se říct, že gayové se po sobě koukají s určitou zvědavostí. Ten pohled jsme zažili někdy všichni. A ruku na srdce, zadíval se na vás někdy heterosexuál stejně jako gay? A tím nemáme na mysli jen pohled, když se vám dotyčný zalíbí.
Chůze, mluva, postoj
Kromě gaydaru je tu však i spoustu jiných dalších indicií, která nám mohou pomoci odhalit orientaci člověka, zvláště když se na ně zaměříme. Zde je nutné zmínit právě třeba tón hlasu, styl postoje, či chůze, ale i způsob mluvy, kterou volí. Těmito podněty se dá řídit i bez gaydaru. I zde je však nutné uvědomit si, že pouhý osobní úsudek nestačí. Přeci jenom jsou muži homosexuálové, kteří jsou velmi mužní, a neřekli byste, že se jedná o gaye. Stejně tak jsou mezi námi i heterosexuální muži, kteří jsou zženštilí.
Ať už máte názor na gaydar jakýkoliv, vždy je nejlepší přeci jen sebrat špetku odvahy a zachovat se jako chlap. Nejjistější budete v případě, kdy si svůj objev oťukáte konverzací, ze které se přeci jen dozvíte nejvíce.
Titulní foto: © Depositphotos.com/Changered
10 názorů ke článku
Informace se poprvé objevila v květnu 2012 v několika senzacechtivých plátcích Anglie, seriozní tisk ji nezaznamenal. APA (American Psychological ***ociation) – resp. její zpravodaj Kirsten Weir – informuje o práci Joshua Tabaka a Viviana Zayase v září téhož roku bez jakéhokoli komentáře. Tito dva pánové nejsou profesoři, ale pouhá asistentská "ucha" na bezvýznamných školách.
Nutno podotknout, že se nejedná o klasický výzkum, ale o pouhou studii, ze které nelze nikdy nic objektivně vyvozovat. Oba Američané navíc zjevně nepostřehli, že jejich „zkoumání“ silně připomíná frenologii, která byla v Evropě prohlášena za pavědu již před více než sto lety a do které se žádný seriozní vědec zrovna nehrne, což byl hlavní důvod, proč studii nikdo z odborných kruhů neoponoval.
Proč byl zvolen čas 50 ms je známo jen autorům; informace získaná za tuto dobu není dostatečně rozumově vyhodnotitelná, ale ani podprahová. Kontrolní studie totiž následně potvrdila, že čas sledování obrázků nemá významný vliv na výsledky. A protože se hodnoty výrazněji nezměnily ani při promítání „vzhůru nohama“, lze hypotézu o existenci gaydaru jednoznačně považovat za neprokázanou.
Matematicky 50% neznamená nic jiného, než že se jedná o klasický náhodný jev a tudíž nedošlo k potvrzení čehokoli, neboť pravděpodobnost při dvou možnostech je 1 : 1. A rozmezí 40% - 60% je odchylka ve statisticky malém vzorku zcela nevýznamná.
Tímto textem ovšem nemíním zpochybňovat nonverbální projevy, zmiňované autorem článku v ostatních odstavcích.
No. Pan doktor ma prima profil na twitteru > https://twitter.com/joshuatabak.
Uz z neho je patrne, jak velkou vahu prikladat jeho vyzkumu. Pokud ovsem onen vyzkum existuje a je li on jeho autorem.
Za me ne :)))
Gaydar funguje jen mezi intuitivníma lidma. Takoví jednodušší, přízemnější se selským rozumem to neumí rozeznávat, stejně jako neumí lhát. A ani to nijak nedávají najevo, protože jakožto normální lidi se snaží zapadat mezi ovce a nevyčnívat z řady.