Finalista Gaymana 2018: „Poprvé jsem neuspěl, teď tu šanci mám,“ říká Adam Dominik Volf

Finalista Adam Dominik Volf je nejstarším finalistou letošního ročníku Gaymana 2018. Ve svých 43 letech své štěstí zkouší již podruhé. Finalistou byl také v roce 2016. Adam je z Benátek nad Jizerou, je Voják v záloze.

Adame, finále se blíží. Jak se připravuješ a čím hodláš zaujmout porotu?

Nedávám to nějak najevo a hlavně jsem v pohodě. Prostě to nehrotím. Budu se snažit zaujmout porotu tím, že budu sám sebou a nebudu si na nic hrát.

Prozradíš nám tvou volnou disciplínu?

Stále přemýšlím, jakou disciplínu si vybrat. Není to lehké, nechci ze sebe udělat hlupáka.

Foto: Petr Mráček, zdroj: Gold In GLBT Agency, o.s.

Jak lidé u vás v Benátkách nad Jizerou vnímají gaye?

Někteří jsou vůči nám tolerantní, ale najdou se tací, kteří si rýpnou, a jsou i tací, kteří to dávají najevo způsobem, že kolikrát rozum zůstává stát. Svou homosexualitu nedávám a neřvu do ulic, prostě to beru, že každý má právo na život.

Setkal jsem se v práci s lidmi, kteří mi řekli, že buzerant nemá v té dané práci co dělat, a pak se mnou jednali jako s „děvkou“. Ale už je to za mnou. Snažím si udělat své povinnosti a do soukromí je každému houby.

Jsi ve finále nejstarší. Může ti to pomoci, nebo uškodit?

To neřeším, protože šanci má každý z nás. A nemyslím si, že by mi to mohlo ublížit.

Jaký by podle tebe měl být Gayman 2018?

Aby si na nic nehrál a hlavně byl sám sebou, a přesto se uměl chovat na veřejnosti a tak i reprezentovat naši i Slovenskou republiku. A sláva mu nestoupla do hlavy, protože je to o lidech, ne o té soutěži.

Letos jste ve finále samí Češi, není ti to líto?

Myslím si, že to je jedno, jestli je to Čech nebo Slovák. Přeci Gayman 2018 bude reprezentovat Čechy i Slováky. Škoda, že tam Slovensko nemá svého kandidáta. Hodně to bude o lidech.

Co tě vedlo přihlásit se do této soutěže? Vlastně již podruhé…

Poprvé jsem neuspěl. Teď tu šanci mám. Bude záležet na mě, jak využiju své zkušenosti z minulého ročníku, kde jsem se dostal do finále, ale tréma i chyby udělaly své.

Jsi zadaný?

Ano, jsem zadaný několik let a svého přítele miluji celičkým srdíčkem. Jinak bych s ním nebyl už 12 let v registrovaném partnerství.

Jaký by měl či je tvůj partner?

Musí tam být tolerance obou partnerů a ve všem si vyjít vstříc. Krása je pomíjivá, ale co má v srdíčku a hlavě, to mu nikdo nevezme. To jsou přednosti, které by měl mít můj kluk.

Foto: Petr Mráček, zdroj: Gold In GLBT Agency, o.s.

Jak by ses zachoval, kdyby za tebou přišel partner a řekl ti „Jsem HIV pozitivní“?

Byl bych asi překvapený, kde tu nemoc dostal. Snažil bych se ho podpořit tím, že bych při něm stál v dobrém i ve špatném. Snažil bych se získat informace o různých lécích a o všem, jak mu mohu pomoci. Nebylo by mi to jedno. Zády bych se neotočil.

Gayman by měl být jakýmsi ambasadorem LGBT komunity. Co bys dělal, kdybys vyhrál?

Snažil bych se pomoci tím, že bych dělal více pro tuto komunitu. Hlavně o tom více mluvit na veřejnosti. A taky něco dělat pro ty mladší, kteří o tom nechtějí s nikým mluvit.

Doporučil bys ostatním přihlásit se?

Ano, doporučil bych tuto soutěž i dalším klukům, ať si to zkusí. A pak až mohou pomlouvat ty druhé. Viděli by aspoň, že to není procházka růžovým sadem, ale je to o tom, jak se k sobě dokážou chovat jedinci. Tato soutěž má svou historii.

Titulní foto: Petr Mráček, zdroj: Gold In GLBT Agency, o.s.