Jsou gayové exhibicionisté? Měníme partnery možná až neskutečně rychle
Začíná to pozvolna. Nejprve se vyskytuje hojněji zájmeno „on“, a když už to pokročí dále, začne se vyskytovat tu a tam i „my“, které později nahrazuje i zájmeno „já“. Ačkoli to může evokovat sloh autobiografie středověkého panovníka, jedná se o záležitost současnější. Je možné, že jsme posedlí první osobou množného čísla, které nám skýtají vztahy?
Každý pár je tvořen dvěma lidmi, kteří mají výsostné právo o sobě navzájem referovat v množném čísle, dalo by se to nazvat „pluralis coniugalis – párový plurál“. Může mít svůj význam, protože pár se jim vymezuje a člověk, žije-li v páru, tak říkajíc už nehrabe pouze na svém vlastním písečku.
Ano, je to pravda. Ve vztahu člověk nemá zodpovědnost pouze za sebe, může dojít na rozhodnutí, která nezávisí pouze na něm. Ale ani takovéto situace, kterých nemusí být málo, se zdá, že mnohým nestačí, že mají potřebu demonstrovat své „my“ vícero způsoby, v dalších a dalších případech.
Je to přirozené, že člověk, objeví-li se pár v jeho okolí, jeho existenci zaregistruje. Nakonec dva lidé, sdílí-li svoje životy, k sobě patří a proto tak jsou vnímáni a vnímáni být chtějí. Každá dvojice se vystavuje jiným způsobem a jiným množstvím. Otevřeně homosexuální vztahy ještě nejsou samozřejmostí, ale zato se může pozorovateli jevit, že co ztrácíme na kvantitě, doháníme na „kvalitě“. Gayové jako by přímo byli mistry v demonstrování svých „svazků“.
Jsme exhibicionisté?
Možná, že určitý exhibicionismus už máme v krvi. Může to být vina toho, co nás činí schopné coming outu nebo naší internetové zručnosti, pravda ovšem je, že své „my“ umíme ukázat všemožnými prostředky.
Označení partnera na sociální síti je dnes vcelku běžnou záležitostí, leč my máme skrytý talent provést to okatě. Poslouží nám k tomu nejen kolonka „partner“, ale také veškeré nadpisové a popisové řádky všech profilů, které kde máme založené. A nevystačí-li si zamilovaný gay s nimi, vždy může začít psát po fotkách, na kterých samozřejmě nikdy nemůže chybět protějšek v co možná nejdojemnější póze. Homosexuálové navíc mají jednu obdivuhodnou vlastnost. Umí měnit podoby. Či to tak alespoň vyhlíží, když jsou schopni své vlastní fotky vyměnit rovnou za fotky svého přítele.
Profily párů
V poslední době se navíc, zdá se, rozmnožil mezi gayi trend zakládat si profily v páru, nejlépe tak aby v názvu nesly jména obou „účastníků“ vztahu. Jeho popis, stejně jako nezbytné informace o obou uživatelích, je nezbytností. Napadá mne ovšem, zda odzvonilo éře rande ve čtyřech a dobám, kdy se dvojice navzájem navštěvovaly. Nahradí tyto aktivity nové, interaktivní návštěvy a forma přátelství?
Možná ale jsou nezadaní, kteří nad odpovědí váhají, pouze krátkozrací. Třeba je to pouze pokrok, co je zaráží. Vždyť dříve jsme si nechávali lístečky se vzkazy na lednici a dnes si je posíláme SMS zprávami. A zatímco dříve rozchod znamenal stěhování, vyhazování a vracení spousty věcí, dnes stačí stisknout pár tlačítek a smazat profil.
Samozřejmě nezůstává pouze u fotografií a písmen na internetu. Své vztahy umíme i řádně komentovat. „Čtyřprocentní“, mají-li partnera, jsou schopní zmínit jej v jedné konverzaci téměř s takovou četností, jakou co do úhozů měly kvalifikované písařky. Není to pouze náš um, ale svými partnery jsme schopni pyšnit se nadmíru dobře.
Frekvence je obdivuhodná
Zatímco u leckterých heterosexuálů zapomeneme na jména partnerů, u gayů málokdy, přestože frekvence, s jakou je mění, je leckdy skoro obdivuhodná.
A přijde-li na rozhodování či domluvu, opět neváháme vytasit se se svými partnery. Někdy to může působit jako bychom se za ně schovávaly či bez nich nebyli schopni samostatného kroku.
Možná je to magickou mocí čísla dva, možná se jedná pouze o další kapitolu v boji mezi zadanými a nezadanými, ale nikdy bychom neměli dovolit, aby nás vztahy definovaly. Nakonec jsou popsány jako soužití dvou lidí, když jsou spolknuti a vznikne jakýsi hybrid jich obou?
Třebaže je to někdy nepředstavitelné, existuje i svět mimo pár a v něm nám nezbývá než být sami sebou, k čemuž potřebujeme i vlastní hlas a vlastní osobu. Včetně té první.
Titulní foto: andym5855, Flickr, Creative Commons
7 názorů ke článku
Admini by se měli zaměřit na kvalitu, ne kvantitu. Radši méně článků, ale o něčem a od někoho normálního (ač vím, že definovat ten pojem není snadný).
"Homosexuálové navíc mají jednu obdivuhodnou vlastnost. Umí měnit podoby. Či to tak alespoň vyhlíží, když jsou schopni své vlastní fotky vyměnit rovnou za fotky svého přítele."
Jestli jsem to pochopil tak, jak autor zamyslel, pak kazda buzna ma nadprirozenou schopnost menit podobu. Treba jako chameleon...?
Ja si vubec nemyslim, ze by homosexualove tihli vic k nejakemu vzorci chovani. Jsou taci, kteri ziji leta v paru nepozorovane a jsou taci, kteri ziji verejne v "tydennich" vztazich. Vubec to neni o tom, kdo s kym zije. Spis je to o to, kdo to jak ma v hlave srovnano.
Jinak clanek, bohuzel, klasika JKP. Zajimava myslenka podana nestravitelnym zpusobem. Priste neco napisu a pozadam adminy o zverejneni.
střídání partnerů je dáno genetickým naprogramováním a tím, že ani jeden z nich není žena hledající jistotu, zázemí, fixaci, otěhotnění atd. naopak oba jsou rozsévači a chtěj toho stihnout co nejvíce. nové zážitky, nové známosti, zkušenosti, objevovat nepoznané, dohnat, co se nestihlo. je na tom něco k nepochopení (nebo k pokrytickému k***izování)?!?
ano, vy buzny jste se schovávalY, my muži jsme se před váma buznama schovávalI
myslím, že už česká gramatika tohoto drbnačlánku nebo co to je za počítačový překlad, svědčí o kvalitě čtiva a zdroje.....
