Petr: Chuť dotýkat se jeho těla byla silnější a silnější
Petr (glasses) se narodil před dvaceti lety v Brně. Studuje na střední škole sociální péči. Letos maturuje. Hlásí se na Masarykovu univerzitu na sociální práci a genderová studia. V internetovém světě působí pod přezdívkou G-Boy nebo glasses.
Je kreativní, snílek, náladový, perfekcionista a rád opakovaně kontroluje věci, pochybuje o sobě, často se cítí jako oběť společnosti nebo upozorňuje na příkoří páchané na druhých. Dává přednost samotě a klidu. Je idealistický tajnůstkář s bohatým vnitřním světem. Je-li potřeba, nebojí se sáhnout k akci, ale spíše bývá odtažitý. Často si na sebe bere příliš mnoho zodpovědnosti. Dává si vše do souvislosti i tam, kde by je jiní nehledali. Upřednostňuje hluboké vztahy a bezpodmínečnou věrnost.
Co tě baví?
Dříve jsem se věnoval hře na hudební nástroj a bavilo mě focení. Občas si zahraji pár oblíbených písniček a sem tam vyrazím něco fotit. Poslední roky je převážně mým největším koníčkem psaní. Na svém blogu se čtenářům svěřuji se svými pocity, myšlenkami a v neposlední řadě píšu o sexuálních zkušenostech a partnerech.
Baví mě publicistika a v ní hledám útvar, který by mi sedl a mohl bych se mu věnovat. I kdyby to měla být pouze moje záliba, chci u psaní zůstat. Rád hledám a poslouchám novou hudbu. S přáteli navštěvujeme různé kulturní akce a kavárny.
Kdy sis poprvé uvědomil, že jsi na kluky?
Bylo to ve čtvrté třídě. Do naší obce se přistěhoval nový klučina – hubený blonďáček s roztomilými kukadly a přitažlivou vůní. Začal chodit do naší školy. Do mé třídy. Hned od prvního dne jsme se bavili. Chodívali jsme k němu domů po skončení vyučování. Hrávali hry na počítači, učili se, mlátili se na posteli. Nevím, co se dělo. Chuť dotýkat se jeho těla byla silnější a silnější. Z ničeho nic, políbil jsem ho. Odstrčil mě od sebe a křičel, ať vypadnu. Odešel jsem. Nastoupilo přemýšlení o tom, co se se mnou děje. Postupně jsem to zjišťoval díky informacím z internetu.
Komu jsi to řekl poprvé?
Poprvé jsem se svěřil svojí spolužačce. Nebyla překvapená. Věřil jsem jí a doufal, že bude mlčet. Netrvalo dlouho a věděla to celá třída. Reakce mých spolužáků nebyly příjemné.
Co následovalo?
Před šesti lety jsem se pokusil o sebevraždu, z důvodu šikany a sexuálního obtěžování ze strany spolužáků ve škole. Nezvládal jsem to. Naštěstí mě rodiče po požití léků včas našli, a odvezli na pohotovost.
Moje rodina, ti nejbližší byli poslední, kteří se o mojí orientaci dozvěděli. Po propuštění z nemocnice jsem nějaký čas strávil u babičky, abych se dal dohromady a mohl nastoupit zase do školy. Pravidelné návštěvy u psychologa pro mě byly muka. Nesedl mi. Rodiče na to ale nereagovali. Oni s psychologem byli na jedné straně břehu. Já na tom druhém. Chtěli mě na nějaký čas umístit do nápravného zařízení. Proto jsem se rozhodl a odhodlal k tomu, že to sdělím svým rodičům.
Reakce rodičů zpočátku byly negativní a homosexualitu brali jako nemoc, ze které se mohu vyléčit. Postupem času, po přečtení stovek článků, mi mamka začala pomáhat. Povídali jsme si. Táta to bral hůře. Zavrhl mě. Malého klučinu to prostě zraní. Po těch mnoha hádkách a vyřčených neslušných slov, máme teď v rámci možností dobrý vztah.
Cos cítil, když jsi jim to řekl?
Ulevilo se mi.
Jak tě bere okolí nyní?
Stejně jako v práci, tak i ve škole jsem obklopen lidmi, kteří mě berou takového, jaký jsem. Nemusím nic skrývat. Mohu být sám sebou. To se mi líbí!
Měl jsi nějaké problémy či nepříjemné situace po coming outu?
Spolužáci mě tehdy na základní škole šikanovali. Doma mi rodiče pokládali občas i dost nepříjemné otázky, na které jsem neznal odpověď.
Setkal ses s odporem například od nábožensky založených lidí?
Ano, setkal. Několikrát i ve své vlastní rodině. Převážná část mých nejbližších jsou katolíci.
Co bys poradil klukům, kteří jsou ve stejné situaci?
Zůstaňte sami sebou, nezapomínejte, kdo jste a nebojte se!
V čem tě tvoje orientace omezuje?
Ač moc chci mít děti, tak je nemohu mít rovnou ze dvou důvodů. Jsem gay a ke všemu jsem z velké části neplodný. Přemýšlím nad adopcí jako jednotlivec i s tím, že šance je dost malá. Je to snad jediný handicap, který má moje orientace.
Přináší ti tvoje orientace nějaké výhody?
Nevybavuji si, že by mi moje orientace přinášela nějaké výhody.
Dal bys klukovi pusu na tramvajové zastávce plné lidí
Nedělá mi problém políbit kluka na veřejnosti. Setkal jsem se pouze s divnými pohledy znechucení, ale netrápím se tím.
Máš více kamarádů mezi gayi nebo heterosexuály?
Více kamarádů mám mezi heterosexuály. Rozumím si jak s gayi či lesbičkami, tak s heteráky. Nemyslím, že orientace hraje roli v tom, abych si s někým rozuměl méně či více.
Koho považuješ za gay ikonu?
Za gay ikonu považuji ženu, která zemřela na začátku roku 2013. Nese jméno Jeanne Manford. Byla to americká učitelka, gay aktivistka a spoluzakladatelka organizace PFLAG.
Jak vnímáš českou a slovenskou gay scénu?
Česká ani slovenská gay scéna mě moc nezajímá.
Co bys vzkázal lidem, kteří nemají rádi gaye?
Takovým lidem nemám potřebu něco vzkazovat.
Jací kluci se ti líbí?
Líbí se mi mladší roztomilí kluci, kteří mě dokážou rozesmát a uspokojí všechny mé potřeby, které nejsou pouze sexuální.
Jak vnímáš internetové seznamování?
Internetové seznamování má plusy ale i mínusy, říká se. Pro mě má výhodu v tom, že pokud dotyčný nelže, tak vím, že je gay. Kolikrát jsem potkal na ulici pěkného chlapce a nabyl jsem dojmu, že je homosexuál. Oslovil ho a dodal nějakou lichotku. Nespočetněkrát se nezadařilo. Je to jeden z důvodů, proč mám rád internetové seznamování. Předcházím tím ztrapnění na některé z brněnských ulic.
Souhlasíš se sňatky gayů a adopcí dětí?
Souhlasím. Jak se sňatky, tak i s adopcí dětí homosexuálními páry.
Prozradíš něco o škole?
Studuji čtvrtým rokem střední školu. Můj obor je zaměřený na sociální péči, především na pečovatelskou činnost. Nebaví mě teorie a praxe máme málo. Proto pracuji na pečovatelské službě a občas se věnuji dobrovolnictví v jednom domově pro seniory.
Co plánuješ po maturitě?
Rád bych ve studiu pokračoval na vysoké škole. V případě nepřijetí mám v plánu začít pracovat v nějakém sociálním zařízení a dál se vzdělávat pomocí kurzů.
Jaký máš sen?
Jedna z mých nejbližších osob, která tu bohužel s námi není, mi kdysi řekla, kde si mě představuje za několik let. Pracovat jako sociální pracovník v zařízení pro seniory. To je můj velký sen.
Kdo je tvůj vzor a inspirace?
Mým vzorem a inspirací je moje babička. Vystudovala „pajdák“ a celý život učila na základní škole. Byla to statečná žena. V životě ji zranilo mnoho lidí, házeli jí klacky pod nohy. Ona vždy všechny položila svým nekončícím optimismem. Chybí mi.
Jak dobíjíš energii?
Energii dobíjím a současně relaxuji u cvičení a posilování. Ten skutečný odpočinek prožívám v posteli při sledování oblíbených seriálů a filmů.
Zaujal tě Prague Pride?
Je to událost, která mě vždycky přitahovala, ale zatím jsem se jí nezúčastnil. K pochodu hrdosti mám zatím neutrální postoj.
Kdybys teď mohl změnit tři věci, které by to byly?
Jsem momentálně šťastný. Nic bych nezměnil.
Petrův profil: glasses
9 názorů ke článku
Původně krásnej hlaďounkej kluk, teď už chlupatej borec, ztrácející i vlasy.
No jo, i tak se může stárnout. Ale pokud bude mladý duší, vzhled nebude vůbec vadit.
Je dobře, že starším pomáhá, jen je to na jeho věk příliš brzo. :-)
Příště už nesmím o tobě tak "křičet". Jsi mi spíš vzorem, jak být dlouho mladej.
Ještě jednou sorry. Kdo tě zná, ví, že to s tebou ještě dlouho skopce nepude.
tak tos' hodně dobře vystihl! Skvělé, skoro psychologické myšlení!
I já to takhle cítím, když se po klukách ohlídnu. Ale když je kluk sám, často je se mnou i komunikativnější a uvolněnější. Víc po něm nežádám.