Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu NaKluky.cz s užitím cookies souhlasíte. Další informace
Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 

PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Zapomněl jsi heslo?
Onload

Adam: Nechápu, proč nejsou povoleny adopce dětí homosexuálními páry

Adamovi je 19 let a je z Prahy. Má rád smysl pro humor a stojí si za svými názory, ve volné disciplíně překvapí něčím, co na finále Gaymana ještě nebylo.

Adame, loni jsi byl přítelem dnes úřadujícího 2. Vice Gaymana Dominika Bubáka, není to trochu okaté, že jsi letos ve finále ty? Co na to Dominik říká?

Tak skutečnost, že jsem byl oficiálním partnerem 2. Vice Gaymana Dominika Bubáka a má přihláška do soutěže Gayman, jsou dvě rozdílné, téměř nesouvisející záležitosti. Dominika jsem tedy díky tomu, že byl finalista soutěže Gayman, poznal. Vzhledem k tomu, že jsme byli partneři, jsem měl možnost tuto soutěž poznat, poznat tedy její smysl a v neposlední řadě také mnoho skvělých lidí. Tudíž jsem o přihlášce do této soutěže začal díky své vybudované sympatii k této soutěži i uvažovat.

S Dominikem jsem tuto úvahu samozřejmě po finále předchozího ročníku soutěže Gayman konzultoval. Shodli jsme se oba na tom, že je pouze na mně, zda se rozhodnu stát se finalistou dalšího ročníku.

Rozhodně si nemyslím, že je něco na této skutečnosti okaté. Bylo to mé svobodné rozhodnutí a za tím si pevně stojím.

Co tě vlastně vedlo k tomu, že jsi šel právě do Gaymana?

Do soutěže Gayman jsem se po konzultaci s několika přáteli přihlásil, abych poznal nové lidi, získal nové zkušenosti a sdělil světu kupříkladu své názory a pohled na naši komunitu.

Víme, že studuješ, co z tebe bude, až školu dokončíš? Chceš se svému oboru věnovat, nebo to bereš jen tak ves tylu „hlavně, že mám nějaký papír“?

Ano, studuji, konkrétně 3. ročník střední školy zaměřené na veřejnosprávní činnost. Po složení maturitní zkoušky bych se chtěl dále věnovat studiu práva. Oboru veřejnosprávní činnost bych se tedy rád věnovat chtěl, tento obor je de facto předurčen k dalšímu studiu v oboru právo. Vzhledem k tomu, že můj život mi předkládá snad každý den nové příležitosti, starosti i radosti, nemohu říci, zda to, co jsem si naplánoval, vyjde, ale pevně doufám, že ano.

Studium na této škole nedělám jen se záměrem mít „nějaký papír“. Tato škola mne naopak zdokonaluje v oboru, který mne baví. Každý den se dozvídám nové informace. Byl bych asi lhář, kdybych říkal, že tuto školu studuji jen díky tomu, že mne vše tak baví. Kolikrát se cítím, že mám v hlavě jednu velkou sbírku zákonů. Samozřejmě k tomu, abych mohl realizovat studium práv a uplatnit se na trhu práce, potřebuji mít maturitu, tedy „nějaký papír“. Ale mít „nějaký papír“ a o vystudovaném oboru nevědět nic není můj primární záměr. Můj primární záměr je vědět o svém oboru, co studuji maximum a také studovat to co mne baví a čemu hlavně rozumím.

Foto: Michaela Srostlíková & Gold In GLBT Agency

Jaký je tvůj typ chlapa na ideálního partnera?

Tak to je otázka, nad kterou se musím velmi zamyslet. Co bych k tomu ihned jedním dechem dodal je, že ideální stav si většinou absolutně nerozumí se skutečností. Máš představu, jak musí tvůj partner vypadat, jak má vystupovat na veřejnosti, co musí rozhodně mít rád a mnoho dalších aspektů pro to, aby ses s ním vůbec chtěl blíže seznámit, chemie ti předvede kolikrát absolutní opak.

Každopádně pro mne osobně je velmi důležité, aby byl můj partner extrovert, věděl něco o životě, tedy aby to nebyl někdo, kdo si snad ještě nikdy na nic sám nevydělal, rád se bavil, byl pozitivní a také někdo, kdo ti dokáže například říct „Chováš se jako hovado, měl by ses zamyslet“. Tedy musí se mnou jednat rozhodně na rovinu, říct mi, kdy mu vadí, co dělám. Musí mi umět říct, že má problém a jestli jsem schopen ho třeba pomoci vyřešit, pokud to již sám nezvládá. Poradit, pokud se mu s něčím svěřím. Rád bych také, abychom ve vztahu fungovali jako kamarádi, kteří se budou bavit, spontánně se třeba rozhodnou jít ve 2 ráno jen tak ven, podporovali se navzájem, zároveň jsme byli parťáci, kteří v případě problému nalézají pro toho druhého možné řešení a de facto byli jako dva spříznění lidé kteří k sobě budou upřímní, řeknou si bez jakýchkoli diplomatických slov pravdu, budou táhnout za jeden provaz, respektovat zájmy a potřeby toho druhého a také lidé, kteří se nebudou snažit předělávat se navzájem, ale budou hledat kompromis, pokud jsou jejich povahy občas na zabití.

Za pár týdnů vás čeká soustředění, za pár měsíců finále. Na co se nejvíce těšíš?

Tak to je pro mne celkem složitá otázka, protože se těším jak na soustředění, tak na finále. Co k tomu mohu více říci je, že soustředění bude uvolněné, budeme se bavit, poznávat a užívat toho, že jsme vypadli z našich hektických světů. Z finále mám velký respekt, protože právě na finále musím ukázat světu, co ve mně vlastně je. Musím se tam smysluplně vyprofilovat a to není vždy tak jednoduché, jak se může zdát. Mám jen jednu šanci, abych zaujal.

Za pár dní proběhne finále Mr. Gay World 2016, myslíš si, že je škoda, že Gayman letos zástupce nemá? Přeci jen jich za těch pár let vyslal několik a někteří byli velmi úspěšní...

Myslím si, že je to velká škoda. Soutěž Gayman je, pokud mám správné informace, nejdéle trvající soutěží tohoto druhu v České republice a vzhledem k působení i na Slovensku také tam. Z mého pohledu je to transparentní soutěž, která vybírá své vítěze nejen podle fyzické přitažlivosti, ale také podle toho, jak se daný finalista vyprofiluje, kolik času vlastně věnuje soutěži po dobu trvání této soutěže a také jak zvládne všechny disciplíny na finále. Doufám, že tento ročník soutěže Gayman úspěšně vyšle svého vítěze na finále Mr. Gay World.

Vraťme se zpět k finále. Čekají vás čtyři disciplíny. Které se bojíš nejvíce a proč?

Tak já osobně se snad opravdu bojím jen tří věcí. Finančního úřadu, vzhledem k výkonu OSVČ, toho, že jednou nebudu mít co dělat a smrti.

Teď však tedy vážně. Každá z jednotlivých disciplín je specifická a také specificky náročná. Spíše bych se tedy vyjádřil k tomu, z jaké disciplíny mám největší respekt. Největší respekt mám z volné disciplíny, protože musím přesně vědět, co dělám, abych neudělal nějakou větší chybu, která mne může velmi rychle připravit o možnost umístění mezi vítěze tohoto ročníku soutěže.

Jaký máš názor na adopci dětí stejnopohlavními páry a proč?

Tak na tuto otázku jsem nucen, vzhledem ke studovanému oboru, odpovědět ze dvou pohledů. A to z pohledu studenta veřejnosprávní činnosti, tedy de facto studenta správy státu a také člověka.

Začnu tedy pohledem studenta veřejnosprávní činnosti. V době, kdy stát přijal fiskální pakt, tedy rozpočtovou odpovědnost, lépe řečeno omezení výdajů ve veřejnosprávním sektoru, do které ústavní výchova rozhodně patří, mi přijde velmi zajímavé, že se neposunulo jednání o adopci dětí stejnopohlavními páry pozitivním směrem a zákon o adopci stejnopohlavními páry nebyl de facto již odsouhlasen. Nejvíce finančních prostředků, které stát prostřednictvím daní vybere, jde na sociální politiku státu a tedy s tím související ústavní výchovu. V době kdy se tedy stát snaží, možná pro některé jen na oko, omezovat výdaje, mi tedy nepřijetí zákonu o adopci dětí stejnopohlavními páry přijde opravdu velmi kontraproduktivní. Dále jde také o sociální stránku a psychologickou stránku takto vychovávaného jedince. Z psychologického pohledu bude mít dítě po dovršení plnoletosti velmi těžké začlenění do kolektivu. Nebude mít de facto nikoho, kdo tu pro něj bude, tím tedy myslím kupříkladu rodinu, která by daného jedince mohla podpořit a pomoci mu vyřešit pro něj komplikovanou záležitost. Dalším problémem je sociální stránka a s tím související pracovní stránka daného jedince. Statistiky bohužel hovoří jasně. Většina jedinců, která měla ústavní výchovu, si není schopna najít práci a to především z důvodu špatného začleňování do kolektivu. Já z výše uvedených skutečností z pohledu studenta veřejnosprávní činnosti vidím ústavní výchovu pouze jako dočasné místo pobytu daného jedince po dobu před adopcí a během trvání administrativního procesu adopce.

Z pohledu člověka absolutně nechápu, co vlastně řešíme. Jedinec, který má rád stejné pohlaví a jedinec, které má rád pohlaví opačné, mají přeci jedno společné. Jsou to lidé. Nechápu tedy, když máme demokratické uspořádání státu, proč by měl mít jedinec, který má rád opačné pohlaví větší výhody pro přijetí adopce než jedinec, který má rád pohlaví stejné. Jde přeci o to, zda je schopen daný jedinec dítěti skutečně poskytnout sociální zázemí a také, zda je schopen adoptovaného jedince vychovávat a uspokojit jeho potřeby.

Řekni čtenářům třemi větami, proč by právě tebe měli volit v hlasování Gayman Internetu 2016?

Čtenáři by mi měli dát svůj hlas, pokud jsem je zaujal svým vzhledem, názory a také pokud si myslí, že právě já jsem vhodný vítěz ankety Gayman Internetu 2016.

Tomuto finalistovi můžete dát svůj hlas v rámci hlasování GAYMAN Internetu 2016 a také na Facebooku.

Matěj: Bojím se přehlídky ve spodním prádle

František: Chci být „gay gayů“

Pepa: Pocházím z malé vesničky o 122 obyvatelích

http://www.nakluky.cz/magazin/item/6309-ostravsky-kadernik-jakub-v-ostrave-jsou-pekni-kluci/

Titulní foto: Michaela Srostlíková & Gold In GLBT Agency, o.s., zdroj: TZ

Onload

6 názorů ke článku

23. 04. 2016 v 08:23Off-line Vilem  (25/197/82)
Co?! Děláte si země už p***l? Tenhle hroznej buzik? A co je to vubec gay roku?
Dop**i kam tohle dojde.... To je uplne epidemie!
Souhlasím - 7   •  Nesouhlasím - 5  Nahlásit
23. 04. 2016 v 11:26Off-line dsiv  (18/176/73)
Článek číst nehodlám, ale k titulku - adopce deti neni povolena pravek kvuli takovym, co nechapou :D
Souhlasím - 4   •  Nesouhlasím - 2  Nahlásit
24. 04. 2016 v 12:44Off-line Libas69  (46/195/100)
Jo tohle taky nechápu, a nejen tohle, ostatně jsme v Česku, tady je normální to, co v ostatních zemích je nenormální. Tady se není už čemu divit, tady už přestávají i hovna smrdět...
24. 04. 2016 v 13:09Off-line dsiv  (18/176/73)
Libas - podle toho, jak vypadas, bych ti nesveril ani ponozky na vyprani... a to ani kdybys byl heterak.
02. 05. 2016 v 18:27Off-line TYPICO  (28/130/150)
Já to chápu, aby to někdo nechápal a podivoval se nad tím :-D
18. 06. 2016 v 22:01Off-line izom  (16/176/-)
Bože, jasně, že nebude adopce pro homosexuály. nikdy!!!! Tento svět je zlý a dovedete si představit, že máte rodiče gaye? Já bych nechtěl být tím dítětem. Tolik posmívání, studu :/
Přihlaš se a okomentuj článek. Ještě nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
Onload
OnloadOnload
Copyright 2011–2016 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Vytvořili: Zdeněk Večeřa a  Michal Kutňák,  design: Lukáš Churý
Onload