Zpověď: Plánoval jsem s někým budoucnost a ten někdo mi lhal
Zlomené srdce je to nejhorší, co může člověka potkat. To, že někomu věříte a on vás zklame. Plánujete s někým budoucnost a ten někdo vám lže. A nic z toho, co vám řekl, nemyslel vážně. Já takhle žil přes dva roky. Jsem Daniel a miloval jsem Stanislava.
Seznámili jsme se společně na gay webu, kde jsem si založil profil po rozchodu s jedním klukem, který nebyl pro mě. Koupil jsem si dům a věnoval se jeho zvelebování. Chyběl mi však někdo, s kým bych jej budoval. Nechtěl jsem to budovat jen pro sebe, ale mít s někým společnou domácnost.
Seznámili jsme se a po krátkém psaní a ještě ten den jsme se domluvili na srazu. Sice za účelem sexu, ale byl jsem rád, že se konečně sejdu s klukem a třeba to bude ten pravý. Byl jsem nervózní, jelikož jsem nebyl s nikým novým dlouhou dobu a byl ode mne viditelně mladší. Nevadilo mu to. Zašli jsme na večeři a pak měli sex. Domluvili jsme se ale, že se brzy znovu sejdeme.
Začali jsme se společně scházet pravidelně, někdy jsme ani sex neměli. Nevadil mu můj věk, mně nevadilo to, že nepracuje a je student. Neštvalo mě ani to, že jsem musel jezdit spousty kilometrů jen proto, abych s ním strávil pár hodin. Bylo mi s ním dobře. Konečně se rozhodnul, že pojede ke mně na víkend. Bylo nám společně krásně a než odjížděl, řekl jsem mu, aby zůstal se mnou.
Do týdne u mě bydlel a já byl rád, že mám někoho, kdo se mnou chce být a kdo se mi věnuje. Každý den, když jsem došel z práce, na mě čekal ve dveřích. Líbal mě a dokázal mě rozesmát, i když jsem zrovna neměl moc dobrou náladu. Když jsem byl nemocný, pečoval o mě. Našel si brigády a při škole ještě stihnul pracovat jen proto, abychom se měli ještě líp, než doposud. Zásoboval mě dárky a nikdy mi nedal najevo to, že bych se měl něčeho bát.
Začaly výmluvy
Po roce, co jsme žili v jedné domácnosti, se mi začalo zdát něco jinak. Už na mě nečekal, nevracel se ze školy, měl dětské výmluvy, jen aby se mnou nemusel být. Začal mi psát nějaký anonym, že si na něj mám dávat pozor, že mě s ním podvádí a žijí společně v bytě kousek od jeho školy. Když jsem na něj zaútočil, aby mi to vysvětlil, tak mi řekl, že se jedná pouze o lži někoho, kdo jej chce, ale ví, že ho mít nemůže. Věřil jsem, proč by také ne? Proč bych nevěřil člověku, kterého miluji? Vše se vrátilo do normálu a náš vztah byl jako na začátku.
Foto: © Depositphotos.com/nenetus
Jenže po pár týdnech jsem se dozvěděl, že již do žádné školy nechodil. Jen si našel práci, kam každý den dojížděl a mně stále lhal v tom, že do té školy chodil, i když už jsem věděl pravdu. Nakonec, když jsem na něj zatlačil, řekl mi všechno, i to, že se schází s někým jiným. Prosil jsem ho, ať to ukončí, ať toho nechá. Přesvědčoval mne o tom, že miluje jen mě. Zvednul telefon a zavolal mu přede mnou, že s ním končí, že chce být jen se mnou. Bolelo mě to, ale chtěl jsem mu odpustit, i když jsme společně neusínali vedle sebe. Věděl jsem však, že mu po čase odpustit dokážu. Odpustil jsem.
Jenže uteklo opět jen pár dnů a začal být zase divný. Když šel do obchodu, vlezl jsem mu do telefonu a zjistil jsem, že mi lhal. Hned po tom, co mu zavolal, že je konec, mu napsal sms, ať se nebojí, že to jen hrál. Hodil jsem s telefonem o zem, sbalil se a odjel. Když jsem se vrátil domů, byl již pryč. Nechal mi jen ve schránce vzkaz, že ho to mrzí, ale že musí jít za svým srdcem.
Nebolelo mě to, že odešel. Ranilo mě to, že mi rok lhal.
Titulní foto: Ilustrační foto © Depositphotos.com/nenetus