Projde v pondělí na vládě přiosvojení dětí v rámci registrovaného partnerství?
Novela zákona o registrovaném partnerství, která by umožnila přiosvojení dítěte partnera/ky, míří v pondělí 24. 10. 2016 na vládu. Již devět ministrů a ministryň vyjádřilo s novelou zákona souhlas.
Novela o přiosvojení dítěte partnera/ky v rámci registrovaného partnerství se nám zasekla ve sněmovně (poslanecký návrh je už dva roky u ledu, v předešlé Sněmovně se díky předčasným volbám také nedostal k projednání) a vládní návrh předkládaný ministrem Pelikánem a Dienstbierem – už před vládními prázdninami to bylo hotové k projednání, a je bez zásadních připomínek (kromě lidovců) – míří po průtazích v pondělí na vládu.
Pokud projde, pošle ho vláda do prvního čtení do Poslanecké sněmovny. I tak je ale možné, že se opět nestihne do konce volebního období projednat.
Přitom Ústavní soud v červnu 2016 schválil adopce pro gaye a lesby v registrovaném partnerství, ale víc jak 1 000 dětí (údaj z posledního sčítání lidu, bytů a domů z roku 2011) stále má jen jednoho rodiče. Takže vznikl precedens: Adopce z ústavů ano a přiosvojení nejde? Přitom děti v těchto rodinách již dávno vyrůstají a většina se do nich už narodila.
V kampani Různé rodiny, stejná práva má novela podporu devíti ministrů a ministryň napříč politickým spektrem a také podporu víc jak 110 osobností a dle posledního výzkumu CVVM z června 2016 – ještě před nálezem Ústavního soudu – podporu 61 % společnosti.
Petici na její podporu podepsalo víc jak 9 000 obyvatel ČR (má ji k dispozici petiční výbor Poslanecké sněmovny) a on-line verzi skoro 4 000 osob.
„Poslanecká sněmovna a premiér by se k tomu měli jasně postavit, rodiny jsou už z čekání opravdu nervózní, mají strach z právních komplikací, nemají žádné informace a přitom velmi bedlivě a dlouhodobě sledují vývoj celé situace. Neustále nás kontaktují a ptají se, proč přiosvojení nejde, když už Ústavní soud povolil gayům a lesbám žijícím v registrovaném partnerství adopce z ústavní péče,“ dovává platforma PROUD, která je hlavním prosazovatelem novely zákona.
Přitom v mnoha státech světa a Evropy bylo již dávno přiosvojení fschváleno a nepřineslo rozhodně nic negativního.
„Dalo dětem vyrůstajícím ve stejnopohlavních rodinách oba rodiče a tomu nebiologickému rodiči práva, ale i povinnosti k dítěti partnera/ky. Po rozhodnutí Ústavního soudu vznikl precedens, děti u ústavní péče pro gaye a lesby v registrovaném partnerství ano, vlastní děti však ne,“ doplňuje PROUD.
|
|
|
|
|
Titulní foto: © Depositphotos.com/sabphoto, zdroj: PROUD
20 názorů ke článku
Sám nejsem pro tu možnost, aby si gayové mohli vybírat děti z dětských domovů, není jich totiž dost vhodných k adopci ani pro hetero páry. Ale pokud jde o situace, kdy se jedná o dítě partnera nebo například i zesnulého rodinného příslušníka, tak tomu budu fandit.
Soudy taky moc nezohledňují citové vazby ditěte na dospělou osobu a může se tak stát, že např. osiřelé dítě chce zůstat s rodinným příslušníkem, kterého zná a kterého má rádo a nikoho to dnes nezajímá. To ho radši šoupnou k někomu cizímu.
Tak tomuto se říká "Brát v potaz různé varianty". Nikoli v tom, že bez rozmyslu nahážu všechno do jednoho pytle a zatřepu s tím.
1. Po rozchodu manželství (oboupohlavního vztahu) s alespoň jedním potomkem je tento svěřen do výhradní péče právě tomu biologickému rodiči, který je čirou náhodou homosexuální.
2. Druhý biologický rodič zemřel či byl soudem zbaven rodičovských práv. V opačném případě by totiž musel souhlasit s osvojením ve prospěch jiné osoby. Tady nejde jen o nějakou úpravu údajů v matrice, ale jedná se o velice výrazný zásah do práv a povinností obou stran a obávám se, že by mu tento úkon nedoporučil ani silně podprůměrný právník.
3. Rodič, se kterým potomek žije ve společné domácnosti, vstoupí s osobou téhož pohlaví do registrovaného partnerství.
4. Dotyčný potomek bude souhlasit s osvojením třetí osobou. Před tím však dojde z několika stran k poučení o tom, co tento souhlas pro něj do budoucna obnáší (děd**ké právo atd.).
5. Partner biologického rodiče (budoucí osvojitel) samozřejmě musí o osvojení požádat a podrobit se všem dlouhotrvajícím procedurám, které ze všech možných (i nemožných) úhlů pohledu zkoumají nejen osobu žadatele, ale i vhodnost a prospěch tohoto úkonu pro všechny zúčastněné.
6. Jsou-li všechny (zdůrazňuji VŠECHNY) posudky kladné, místně příslušný soud vysloví s osvojením souhlas. Před tím opět vysvětlí všem zúčastněným právní důsledky (momentální i budoucí) se zdůrazněním, že tento krok nelze vzít zpět.
Až do této chvíle se nic podstatného nemění a zdá se, že celý proces osvojování byl docela zbytečný. Trochu se zjednoduší styk s nejrůznějšími institucemi a úřady, nebude nutné ke každé blbosti dodávat pytel souhlasných plných mocí. Kladný efekt zákona se ale projeví, až nastane ta nejdůležitější eventualita:
7. Biologický rodič (partner osvojitele) zemře či je z jakéhokoli důvodu zbaven rodičovských práv a potomek dosud nedosáhl plnoletosti.
V tomto případě by vznikla obtížně řešitelná situace a opravdu nikdo z nás nedokáže předjímat, jak by ji soud řešil. Ale zatím jsem se nikde nedočetl, zda k něčemu podobnému, co by ospravedlňovalo projednávání takového zákona, vůbec někdy došlo. Proto mi návrh připadá asi tak stejně užitečný, jako stanovení závazných pravidel při styku s mimozemšťany.
A když si matka po čase najde nového partnera a mají svatbu, matka si změní příjmení podle nového partnera, jak je to potom s nezletilým dítětem? Musí mít matka třeba souhlas bývalého k tomu, že změní příjmení i dítěti? Může nový partner nahradit původního otce třeba v tom, že vyzvedává dítě ze školy, chodí s ním k lékaři, podepisuje souhlas s účastí ve škole v přírodě nebo na táboře - je tedy normálním otcem? Může se nový manželský pár přestěhovat, třeba do ciziny, aniž by toho musel původní manžel mluvit?
Jestli ano, pak tedy nevím co brání tomu, aby to fungovalo i u stejnopohlavních párů.
Při změně příjmení dítěte vůbec není podstatné, zda některý z biologických rodičů vstoupil do jakéhosi nového svazku. Důležitý je pouze souhlas druhého rodiče. Bez něj musí rozhodovat soud a celý proces je nesmírně komplikovaný.
Styk partnera biologického rodiče se školou (úřadem, lékařem atd.) lze řešit pomocí plné moci. Jen nelze udělit tzv. generální plnou moc - musí se vždy jednat o konkrétní událost a nesmí jít o rozhodování v "podstatných náležitostech". Vyzvedávat dítě ve školce či doprovázet k lékaři může na základě plné moci třeba domovník. Škola (instituce) musí plnou moc respektovat, pokud není známo, že druhý rodič projevil nesouhlas. Ani zde nikdo nezkoumá, kdo je v současnosti partnerem rodiče.
Stěhování do ciziny (ale vlastně kamkoli) je teoreticky bez problémů, pokud nedojde k narušení soudem schváleného styku s dítětem. V praxi je to velice obtížně technicky proveditelné a téměř vždy hrozí nebezpečí, že takové jednání bude posuzováno jako únos dítěte do zahraničí. Eventuelní nové partnerství kohokoli opět nemá na nic vliv.
Je tedy značně diskutabilní, zda uvažovaná právní úprava (administrativně i časově značně náročná) bude v praxi vůbec využívána.
Kdybych vycházel z těch promiskuitních holátek co se presentují na facebooku tak žádná legislativní úprava není třeba protože většinou tito klucí to neřeší vyhovuje jim promiskuita na tož dětí ty je nezajímají jim stačí další nový a nový partner to jim vyhovuje =)
Od přijetí návrhu vládou do případného uvedení v platnost uplyne vždy velice dlouhá doba a parlamentní "lep**i zákonů" se na něm (za použití zákonů profesora Parkinsona) docela jistě vyřádí. Otázkou tedy je, zda ve finále "někdy" vznikne "něco" prakticky použitelného.
Ale i kdyby onen zákon vstoupil v platnost hned zítra, tak jeho efekt bude téměř nulový. Nikomu totiž nevznikne "právo na osvojení", ale pouze "právo podat si žádost". Což je výrazný rozdíl.
Myslím si , že je pro děcko lepší , když ho budou vychovávat dva "buzíci" , než když ho vychovávjí mladí rodiče , kteří se přitom hojně věnují drogám , alkoholu , či nějaké kriminální cinnosti . Já sám jsem taky buzna , a s manželstvím pro nás nesouhlasím , ale v přisvojení si dítěte nevidím žádný problém .
Samozřejmě se to setká se nevolí některých lidí , ale je lépe těm dětem v děcáku , nebo v rodině , byť nude stejnopohlavní . Co se týká posměšků , tak toho bych se nebál , dnešní společnost je již k těmto věcem tolerantní , a bere to jako normální věc ( zejména mladší část společnosti ) .
Podívej se na další – Gay manželství a registrované partnerství:
Podívej se na další – Politika:
Podívej se na další – Adopce dětí homosexuály:
Mohlo by tě zajímat:
Nejnovější články:
© 2011–2025 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
