V Rusku stoupla kriminalita mířená vůči gayům, většinu tvoří vraždy
Čtyři roky po přijetí federálního zákona proti údajné homosexuální propagandě se v Rusku zdvojnásobila míra anti-gay kriminality, přičemž podle statistik Centre for Independent Social Research tvoří většinu z nich vraždy.
Zatímco v roce 2010 bylo v Rusku za anti-gay trestný čin uvězněno 18 lidí, tak v roce 2015 stoupl tento počet na 65, a to se jedná pouze o oficiálně zaznamenané případy. Podle ruských LGBT aktivistů se totiž většina obětí bojí obrátit na policii kvůli obavám z nezájmu, případně i tiché podpory jejich trýznitelů. Většina Rusů má tendenci útoky proti LGBT komunitě vnímat jako hrdinství.
„Pachatelé se cítí nedotknutelní, protože z přístupu vlády vyvozují, že je jejich chování v určité míře politicky podporováno. Mnoho z nich se svými zločiny veřejně chlubí, přičemž očekává jakousi ‚morální‘ podporu,“ uvádí ruská lidskoprávní aktivistka Světlana Zakharová, členka výboru Russian LGBT Network.
Novodobá inkvizice ve jménu ochrany dětí a mládeže
Zákon, jehož účelem má být údajně ochrana dětí a mládeže před informacemi narušujícími jejich vývoj a podkopávajícími tradiční rodinné hodnoty, zakazuje jakoukoli veřejnou reprezentaci neheterosexuálního chování a vztahů před dětmi a mládeží.
Rodiče a učitelé tak oficiálně ani nesmějí informovat děti o existenci jiných než heterosexuálních vztahů. Legislativa jako taková může být navíc používána i ke kriminalizaci duhových rodin, které v Rusku existují. Autorka zákona a poslankyně Státní dumy Jelena Mizulinová se snažila docílit mimo jiné i odebírání dětí z homoparentálních rodin. Naštěstí neuspěla. Kromě novodobé inkvizice proti LGBT menšině se snaží docílit i zákazu potratů.
Homosexuální pohlavní styk není v Rusku trestným činem od roku 1993 se sjednoceným legálním věkem způsobilosti k pohlavnímu styku. Ruská federace dosud nepřijala žádný zákon, který by chránil LGBT menšinu před diskriminací nebo před zločiny z nenávisti. Motiv skutečné či domnělé sexuální orientace není v trestním řízení považován za přitěžující okolnost.
Rusko nepovažuje homosexualitu oficiálně za nemoc. Homosexuálům není oficiálně zakázaná služba v armádě, ale praktikuje se nepsaný zákon „Don’t ask, don’t tell“. V roce 2013 přijalo Rusko zákaz adopcí dětí do zemí, kde je legální stejnopohlavní manželství, a tím pádem i adopce dětí homosexuálními páry. Adoptovat dítě smí podle ruských zákonů buď manželský pár (muž + žena) nebo jednotlivec bez ohledu na sexuální orientaci.
To, zda by mohla být netradiční sexuální orientace důvodem vyřazení z adopčního procesu, je diskutabilní. Homosexuální rodiny žijí v Rusku většinou v anonymitě a ve větších městech jako je Moskva nebo Petrohrad, kde se snáze ztratí.
|
|
|
Titulní foto: © Depositphotos.com/12793042
2 názory ke článku
A je hezké slovíčkaření, že to není zákaz "propagace" ve smyslu pozitivní reklamy, ale jakékoliv "reprezentace" ve smyslu jakéhokoliv informování nebo diskutování.
Ještě doplním, že to "před dětmi a mládeží" zní možná někomu fajn, ale v důsledku je to zakázáno všude, protože kdekoliv se přece může vyskytnout dítě nebo mladiství. Dokonce bylo i rozehnáno pár soukromých gay párty kvůli "podezření", že se mezi nimi vyskytuje mladiství.
