Registrované partnerství: Vzrůstá agresivita extrémistů

Loni v říjnu bylo zveřejněno Stanovisko k narůstajícímu extremismu ve společnosti České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí. Zároveň tajné služby upozornily na fakt, že více než narůstající extremismus u nás je nebezpečnější výrazný příklon české veřejnosti k těmto aktivitám, ať už prostřednictvím protiromských pochodů a demonstrací po celé ČR nebo sympatiím k Dělnické straně sociální spravedlnosti a dalším spolkům extrémistů, kteří využívají neutěšené sociální situace a nabízejí populistická hesla a rychlá řešení, na které jsou určité skupiny obyvatelstva ochotny slyšet.

Ovšem tato prohlášení přecházejí fakt, že jsou zvyšovány také extrémistické snahy vystupovat proti lesbické, gay, bisexuální a transgender komunitě. V tomto se ovšem bohužel naopak připojují i katolické a křesťanské instituce a představitelé. O tom, opět jako každý rok, nás přesvědčí blížící se festival tolerance Prague Pride. Zejména v tomto případě se mobilizují davy extrémistů, i když v mnohem menší míře, ovšem nárůst je znatelný a do budoucna znepokojivý.

Ani jeden z vedoucích činitelů výše uvedených církevních institucí se nechtěl k tomuto tématu vyjádřit.

Nakonec se k celé věci vyjádřilo Národní centrum pro rodinu ústy Petry Michalové: „Chápeme, že pro homosexuální partnery má velký význam možnost stvrdit svůj vztah právně, například s ohledem na poskytování informací o zdravotním stavu nebo jiné závažné životní situace.“

Dále pokračuje: „V souvislosti s latentní extremizací části společnosti, a na kterou také reagovalo společné stanovisko České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí k narůstajícímu extremismu ve společnosti, neuvažujeme o LGBT menšině jako o nejčastějším cíli extremistických útoků a vyjádření. Rozhodně se ale nedomníváme, že paušalizace, populismus a xenofobie by mohly vyřešit problémy, které se týkají soužití různých skupin ve společnosti. Spíše sázíme na skromnost, objektivitu, trpělivost a respekt člověka k člověku.“

K těmto názorům přidává ještě oficiální vyjádření katolické církve: „Jakákoliv diskriminace je zcela v rozporu s učením církve. Jako organizace zabývající se postavením rodiny ve společnosti se samozřejmě setkáváme s různými reakcemi na problematiku soužití homosexuálních párů. Při formulování stanovisek máme na paměti, v souladu s křesťanskými východisky, že život každého člověka má vysokou hodnotu bez ohledu na jakékoliv jeho charakteristiky – tedy bez ohledu na pohlaví, rasu, náboženství, fyzickou či psychickou vyspělost a také samozřejmě bez ohledu na sexuální orientaci.“

V poslední době také sílí význam a prostor zejména na poli internetových zpravodajských portálů u spolků zaštiťujících se právě konzervativními a křesťanskými hodnotami (D.O.S.T., Protiproud, Dělnická strana, Ne Bruselu, Svobodný odpor, Svobodná mládež, Červenobílí, Svatováclavská legie atd.). Právě na jejich myšlenkové teze a na některé jedince jsou pak napojeni extrémisté, kteří se neštítí vyhrožovat i vulgárně, násilím apod.

Stávají se tak hlavními šiřiteli homofobie u nás. Laciná a primitivní hesla a výkřiky příznivců „dělnického vůdce“ Tomáše Vandase jsou postupně nahrazována mnohem zákeřnějšími proslovy stoupenců nevýznamného úředníka a novináře Petra Hájka, katolického fundamentalisty Michala Semína a dalších, kteří extrémistické myšlenky zaobalují do promyšlených demagogií, kterým je schopen naslouchat větší okruh veřejnosti. Jejich hlavním rysem je šíření nenávisti proti mnoha menšinám, které spojuje jimi nenáviděná jinakost. Nechvalně známé idey a propagandy, které známe z minulosti, jsou zproštěny nelichotivých nálepek, aby nebyly snadno napadnutelné. O to se mohou jevit jako nebezpečnější. Dosavadní výhodou naopak je, že se do čela těchto viditelných aktivit staví lidé, kteří nemají větší šanci a schopnosti přitáhnout a sjednotit více extrémistických proudů.

Bohužel populistická a xenofobní prohlášení a programy začínají být opět jedním z bodů snahy malých a bezvýznamných stran, jak zaujmout svou cílovou skupinu voličů, kteří jsou ochotni tomuto naslouchat.

Další názory

Tomáš Průša, místopředseda Strany zelených: „Ano, všímáme si podobných jevů a reagujeme na to. Domnívám se, že se bohužel jedná o celoevropský trend a nejedná se pouze o problematiku homofobie. Narůstá extremismus celkově - nenávist vůči jiným kulturám, etnikům apod. Bohužel reprezentanti těchto skupin mají v současné době své stoupence i v parlamentu (Úsvit).“

Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL: „Samozřejmě negativně vnímám celkový nárůst agresivity ve společnosti, k níž přispívají ataky vůči menšinám, ať už sexuálním, etnickým, či náboženským, včetně útoků na křesťanské církve. KDU-ČSL jako strana, která v politice prosazuje křesťanské hodnoty - svobodu, spravedlnost a solidaritu - odmítá každé násilí, včetně násilí verbálního.“

Tereza Čechová Humpolcová, KSČM: „Nepodporujeme, jakékoliv snahy proti zrovnoprávnění LGBT komunity. Zneužívání sexuální orientace, politických názorů, etnické či náboženské příslušnosti k diskreditaci osobních či názorových protivníků je pro nás nepřijatelné a neomluvitelné.“

Talk show Luboše Procházky na téma: Homofobie v Česku a v Rusku

Co je homofobie? Zastavme homofobní chování!

Titulní foto: © Depositphotos.com/klublub

Milda Šlehofer / další články autora ›

Autor článku je bývalý gay aktivista (Nadace Sokrates, SOHO v ČR, Gay iniciativa v ČR) a oficiální správce statistiky o registrovaném partnerství v České republice.