5 důvodů, proč se registrované partnerství nerovná manželství
Před 11 lety měli homosexuálové důvod k oslavám. Česká republika jim po nekonečném boji umožnila uzavírat registrované partnerství obsahující určitá práva a povinnosti plynoucí z manželství, zejména v oblasti dědictví, daní, vyživovací povinnosti a práva zastupovat se v běžných věcech.
I přestože si mnozí lidé mylně myslí, že jsme registrovaným partnerstvím získali sňatek, a že „tedy už ani roupama nevíme, co bychom chtěli“, není tomu zdaleka tak.
1. Pouze na krajských úřadech
Registrované partnerství lze uzavřít pouze na vybraných krajských úřadech a obsahově se od klasického sňatku liší ve velmi podstatných detailech.
2. Pozůstalostní důchod
Po zemřelém partnerovi nám například nevzniká nárok na pozůstalostní důchod, protože nejsme považováni za vdovy a vdovce, nýbrž pouze za pozůstalé registrované partnerství.
3. Zeťové a snachy
Uzavřením partnerství nám dále podle občanského zákoníku nevzniká švagrovský vztah k rodině svého protějšku. Nejsme tedy z právního hlediska jejich zeťové a snachy a oni naši tchánové a tchýně.
4. Společný majetek
Dále nepamatuje partnerství na institut společného jmění.
5. Adopce dítěte druhého partnera
I tak ale není stále možná společná adopce dětí registrovanými partnery (pouze jeden se může stát osvojitelem) a ani adopce dítěte druhého partnera.
Co se týče rodičovství, tak tam se v poslední době uskutečnilo několik zásadních změn. Loni v červnu zrušil Ústavní soud zákaz adopcí pro osoby žijící v registrovaném partnerství a letos uznal americký rodný list dítěte odnošeného náhradní matkou se dvěma otci.
Titulní foto: © Depositphotos.com/sad444
13 názorů ke článku
ad 2) Řešit problematiku pozůstalostního důchodu mi v této chvíli při dnešní výši důchodů připadá poněkud zcestné. "Vdovský" důchod měl svůj význam v dobách, kdy chlap vydělával a ženská se celý život starala jen o domácnost, což u registrovaných partnerů příliš nehrozí. Význam (minimální) může být jen v případě invalidity či nezaopatřených potomků. U ostatních možností, kde se může jednat o pozůstalostní důchod, se pohybujeme v oblasti hypotéz.
ad 3) Nesnáze mohou vzniknout jen v případech vyšších darů a při dědictví, což není příliš pravděpodobné. Dědictví ze zákona i závěť budou mít přednost.
ad 4) Společný majetek resp. společné jmění lze ošetřit smluvně, podobně jako "předmanželské" smlouvy.
ad 5) Osvojování dětí je dost složitá problematika a ani případná úprava zákona na současné praxi nic nezmění. Většina argumentů vše značně zjednodušuje a zcela pomíjí poměrně častou existenci druhého biologického rodiče.
Dokud páni aktivisté nepřijdou s konstruktivními a společensky (i politicky) průchozími návrhy, dokud budou trvat na tom, že domácnost dvou osob stejného pohlaví se má nazývat termínem "manželství" či "rodina" a dokud budou využívat PR služeb v ČR mezi lidmi krajně neoblíbených institucí a politiků, tak se nic nemůže změnit.
A rovněž by nebylo marné, kdyby pání aktivisté zcela konkrétně uvedli počty jim známých konkrétních případů, kdy za uplynulých deset let skutečně - ne pouze hypoteticky - došlo k poškození zájmů registrovaných partnerů. Je to možná moje chyba, ale dosud jsem podobný přehled neviděl.
Vlado2 to vystihl, doplnil bych jen:
Ad1) To je vážně strašný problém dojet si do krajského města...
Ad3) Partneři se berou kvůli sobě, ještě jsem neslyšel, že by někdo řešil to, že nebude něčí zeť, strýček, snacha, apod.
Ad5) Na adopce tento stát není připraven morálně, natož právně. A to, že ÚS uznal rodný list z USA, opravdu nic podstatného v tomto směru neznamená.
Aktivisté by měli opravdu argumentovat něčím podstatným.
"§ 13 (3) Pokud jeden z partnerů pečuje o dítě a oba partneři žijí ve společné domácnosti, podílí se na výchově dítěte i druhý partner; povinnosti týkající se ochrany vývoje a výchovy dítěte se vztahují i na tohoto partnera."
Zákon tedy řeší vztah partnera k dítěti poměrně obecně, neboť taxativní výpis všech povinností by ze zákona vytvořil dost obsáhlou brožuru. Tím jsou do jisté míry určena i nutná práva (vyplývající z povinností) partnera při péči o dítě. Problém by samozřejmě vznikl úmrtím partnera, kterému bylo dítě "papírově" svěřeno do výchovy, což žádný zákon neřeší a ani mi není známo, že by taková situace již reálně nastala. Jak by se k tomu postavil soud, není dosud známo.
Já netvrdím, že stávající zákon je ideální. Ale v roce 2006 by jakýkoli jiný nebyl průchozí. Nikdo z nás neví, jaká bude konstelace v parlamentu po podzimních volbách. Jen se domnívám, že ani následující generace poslanců neprojeví (jako celek) ve shodě s větší částí veřejnosti ani sebemenší ochotu prolomit tradicionalistický pohled na význam pojmů "rodina" či "manželství". Argument, že domácnost dvou osob stejného pohlaví nemá nic společného s přímým generačním pokračováním lidského rodu, je nevyvratitelný.
Ano, i současní poslanci chápou (někteří), že zákon by bylo dobré opravit opsáním některých pasáží, vztahujících se k manželství. Ale jakmile se kdokoli do něj pokusí "propašovat" cokoli dalšího, bude i poměrně krotký návrh smeten na další čtyři roky pod stůl.
Přemýšlím - sňatek muž se ženou je ženatý muž a žena je vdaná.
Jak muž s mužem? Budou vdaní nebo ženatí?? Toť otázka! (možná 'vdanatí', nebo 'ženaní' ?? Brrr, to je škaredý!!!
Co tak jen sezdaní, to se snadno vyslovuje a platí to i o hetero sňatcích...
Nechci nic tvrdit, jen to tak nadhazuju........................Sny