Přelomový krok: Český Ústavní soud uznal rodičovství dvou gayů
Ústavní soud České republiky dnes vydal průlomové rozhodnutí, ve kterém uznává rodičovství dvou osob stejného pohlaví platné na území cizího státu. Jedná se o případ manželského páru Čecha a Dána, kteří uzavřeli sňatek v USA a vychovávají dvě děti porozené náhradní matkou.
Dle kalifornského práva jsou oba muži od narození dětí považováni za jejich rodiče a jsou oba zapsáni jako rodiče v kalifornském rodném listu. Otcové se nyní snažili o zapsání obou, a nikoli jen jednoho z nich, do českého rodného listu, což Nejvyšší soud v minulosti odmítl s tím, že by to odporovalo veřejnému pořádku.
Dnešní nález Ústavního soudu dává partnerům, kteří děti od jejich narození společně vychovávají, naději, že i na území České republiky jim budou oběma vůči dětem přiznána stejná práva a povinnosti a že děti budou mít nárok na péči obou rodičů.
„Jsme rádi, že Ústavní soud rozhodl v náš prospěch. Doufáme, že se nám podaří již v brzké době získat české rodné listy pro naše děti, ve kterých budeme zapsaní jako jejich rodiče oba dva. Odpadne nám řada obav z komplikací, které by mohly nastat při našich cestách za mou rodinou žijící v České republice či v případě, že bychom se rozhodli do České republiky přesídlit,“ uvedl Jiří Ambrož, český otec obou dětí.
Dnešní výrok Ústavního soudu se však týká pouze rodičovství vzniklého v zahraničí. Gayové a lesby v České republice nadále nemohou společně osvojit dítě, ani jeden z nich nemůže při-osvojit dítě svého partnera.
Dnešní rozhodnutí tedy zanechává gaye a lesby v pozici rodičů na půli cesty. Podobně jako rozhodnutí Ústavního soudu z loňského června odstranilo diskriminační zákaz individuální adopce dítěte jedinci žijícímu v registrovaném partnerství, ale osvojení dítěte oběma partnery zůstalo nadále nemožné.
Stejně tak dnešní rozhodnutí ohledně uznání rodičovství dvou otců vzniklého v zahraničí se netýká surogace v České republice, která se sice děje, ale není zákonem upravena. Český stát stále alibisticky přehlíží potřeby a právní jistoty nejen nemalého počtu dětí vyrůstajících v rodinách stejnopohlavních párů, ale i dětí pocházejících ze surogátního mateřství vychovávaných páry heterosexuálními.
Surogátní mateřství
Náhradní, neboli surogátní mateřství je postup, kdy embryo biologických rodičů donosí náhradní matka. Ta dítě porodí a vzdává se svých rodičovských práv. Službu využívají bezdětné heterosexuální páry, ale také gay páry, které využívají vajíčka od dárkyně. V řadě západních zemí je náhradní mateřství regulovaný proces v rukou akreditovaných agentur, v České republice zůstává surogace v šedé zóně.
Pozadí případu rodiny Jiřího Ambrože
Jiří Ambrož a jeho manžel mají dvě děti – dceru (5 let) a syna (4 roky). Na základě principu, kdy dítě narozené českému občanovi nebo jím osvojené se také stává českým občanem, český otec dětí požádal o zápis dětí do české matriky, vydání českého rodného listu a potvrzení o státním občanství.
V případě chlapečka Nejvyšší soud uznal rodičovství českého státního občana. Díky tomu byl chlapec zapsán v české matrice a má český rodný list a potvrzení o českém občanství, avšak v dokumentech má zapsaného pouze jednoho rodiče. Žádost o zapsání druhého rodiče Nejvyšší soud zamítl s tím, že by to odporovalo veřejnému pořádku, s odůvodněním, že dle českého práva dvě osoby stejného pohlaví nemohou společně osvojit dítě. V této skutečnosti spatřoval Nejvyšší soud podstatnou zásadu českého práva, na které je nutné trvat. Z tohoto důvodu otcové se svými právními zástupci podali ústavní stížnost.
„Domníváme se, že součástí veřejného pořádku ČR je i nejlepší zájem dítěte. A pokud porovnáme zájem na tom, aby dítě nemělo v rodném listě zapsané jako rodiče osoby stejného pohlaví, a zájem na tom, aby bylo právně uznáno rodičovství osob, které se o dítě od jeho narození starají jako rodiče a dle práva jiného státu rodiči jsou, pak zastáváme názor, že musí převážit nejlepší zájem dítěte,“ uvedl Petr Kalla, právní zástupce rodičů.
Díky dnešnímu rozhodnutí Ústavního soudu se věc opět vrátí k Nejvyššímu soudu, který bude opětovně rozhodovat o uznání rodičovství i druhého z rodičů. Teprve na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu může dojít k zápisu druhého rodiče do české matriky a do českého rodného listu dítěte.
Co se týče vydání dokumentů pro 5letou dceru, její kauza zatím leží na Nejvyšším soudu a dnešní rozhodnutí Ústavního soudu ji pravděpodobně ovlivní.
|
Titulní foto: © Depositphotos.com/photography33
13 názorů ke článku
Pokud by ovšem ona dvojice chtěla se svými dětmi trvale přesídlit do ČR, vznikla by po právní stránce pravděpodobně dost nepřehledná situace a lze předpokládat že by naše soudy cizí zákony nerespektovaly.
Hovořit proto o "průlomovém rozhodnutí" je značně nadnesené, neboť se týká výhradně tohoto jediného, velice specifického případu.
Podívej se na další – Adopce dětí homosexuály:
Podívej se na další – Soud:
Podívej se na další – Gay manželství a registrované partnerství:
Mohlo by tě zajímat:
Nejnovější články:
