Jiří Dolejš z KSČM: „Souhlasím s manželstvím pro gaye a lesby“

Jiří Dolejš z KSČM před třinácti lety zvedl ruku pro zákon o registrovaném partnerství. Nyní aktivně podporuje kampaň Jsme fér, která se snaží prosadit manželství pro všechny. Zeptali jsme se ho proto, proč se podepsal pod návrh manželství pro gaye a lesby a jak se k této otázce staví dnešní Komunistická strana Čech a Moravy.

Z jakého důvodu jste se rozhodl podporovat manželství pro gaye a lesby? Jste jediný poslanec KSČM, který se podepsal pod příslušný návrh novely Občanského zákoníku

Pokud bychom se bavili o mé motivaci, tak tohle téma je pro mě samozřejmostí, protože mluvíme o lidských otázkách. Pak zde máme ještě také praktickou rovinu, a sice že většina současné levice to má ve své programové výbavě, konkrétně u našich sousedů vím, že německá Die Linke (bývalá SED vládnoucí v NDR – pozn. red.) má takovou vlastní platformu.

A pokud jde o historii parlamentní, tak navazuji na konkrétní praktické kroky – jednání o registrovaném partnerství, které bylo dotaženo do úspěšného konce, a pak v minulém volebním období jsme neúspěšně řešili téma přiosvojení dítěte druhého z partnerů.

Nemyslím si, že by toto překračovalo nějakou hranici, či nějaký strop požadavků, které lze ještě považovat za legitimní. Nejde o to vstupovat do hájemství lidí, kteří žijí tradičněji, nýbrž pouze o zrovnoprávnění těch, kteří byli dosud vytěsňováni na okraj společnosti.

Jaká obecně panuje atmosféra v KSČM ve vztahu k LGBT+ lidským právům?

S českou levicí se to má obecně takto. Její typičtí voliči jsou převážně staršího věku, a tím pádem zaujímají k některým otázkám konzervativnější přístup. Důchodci nad 80 let věku se většinou brání novotám. Navíc pokročilejšího věku nebývají pouze voliči, nýbrž i samotní straníci. Dalším problémem jsou profesní limity. Například bývalí vojáci a policisté, kteří tvoří nezanedbatelnou částí členské základny KSČM, spadají do skupiny, která považuje jinou sexuální orientaci za projev změkčilosti.

Co vlastně Vás a další poslance KSČM vedlo k aktivní podpoře zákona o registrovaném partnerství? Kdyby tehdy nebylo KSČM, nepodařilo by se přehlasovat veto bývalého prezidenta Václava Klause, protože poslanci ODS se tehdy na poslední chvíli rozhodli registrované partnerství hodit přes palubu

Na tuto otázku Vám odpovím následovně. Jaká je vlastně definice xenofobie? Za mě strach z jinakosti, ať už například z muslimů, marťanů, blonďáků, nebo homosexuálů. Ta však není součástí ideové výbavy moderní levice. Samotným cílem VŘSR (Velká říjnová socialistická revoluce v roce 1917 – pozn. red.), která byla protireakcí na tvrdé poměry v Carském Rusku, bylo osvobození lásky, ačkoliv se je nepodařilo prosadit. (Po VČSR byla v Rusku dekriminalizovaná homosexualita, v roce 1933 jí ale J. V. Stalin znovu začal postihovat – pozn. red.)

Za mě nelze říci, že by LGBT+ lidská práva byla ve svobodném světě OK, zatímco v totalitarismu tomu tak nebylo. Záleží na tom, jak moc je systém konzervativní, a autoritativní. Nejde jenom o ideologii.

Ze zemí RVHP jsme na tom byli velmi dobře. Srovnání ČSSR a SSSR je přeci jenom nebe a dudy.

(Současnou Komunistickou Kubu čeká referendum o změně ústavy legalizující gay a lesbické sňatky – pozn. red.)

Homosexualita byla v socialistickém Československu dekriminalizována už v roce 1962. I přesto to neměli gayové a lesby v předlistopadovém režimu jednoduché. Dalo by se tedy říci, že současná KSČM „zpytovala svědomí“ a nyní chce být jiná a pomáhat menšinám?

Je navýsost jasné, že se agenda levice vyvíjí. Na počátku 20. století hýbala společností témata volebního práva žen, kratší pracovní doby a větších mezd. Posléze se přidala další, a to životní prostředí, přístup ke vzdělání, kultuře a informacím, a pochopitelně i práva menšin.

Pokud jde o region střední a východní Evropy, tak se dostáváme do jasného rozporu, protože levice postkomunistických zemí si myslí, že nová a stará agenda stojí proti sobě.

Jaké naděje má podle Vás manželství pro všechny v ČR?

Jako optimista chci věřit, že návrh nebude zamítnut hned v prvním čtení. Velký počet zemí EU už přeci jenom ten zákon přijal, a tím pádem by to byla pro nás i ostuda, kdybychom jej ani nechtěli projednávat. Spíš bych se zaměřil na to, kdy se projedná.

Mohou nastat odklady a obstrukce, což je u zákonů tohoto typu zcela běžné. Navíc jsou v této otázce rozkoly napříč všemi poslaneckými kluby, s výjimkou Pirátů. Průzkumy veřejného mínění sice indikují velkou podporu české společnosti, ale i tak nelze vyloučit, že se do diskuze nedostane kompromisní Nacher návrh, tedy stejná práva a povinnosti bez užívání titulu manželství.

S kolika hlasy podporujícími manželství pro všechny bychom podle Vás tak odhadem mohli počítat ze strany poslaneckého klubu KSČM? Někteří Vaši kolegové dokonce plánují podpořit i „trucnávrh“, tedy ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy

S mým hlasem můžete rozhodně počítat. Jak tomu bude s mými stranickými kolegy, Vám teď nemohu s jistotou říci. Myslím, že se ale určitě jistá podpora najde. Rozhodně neočekávám, že by ústavní novela mohla projít. Úpravy ústavy nejsou populární. (Kromě ústavní většiny 120 poslanců je zapotřebí také 3/5 většiny všech přítomných senátorů – pozn. red.)

Podporovatelé zakotvení ústavní definice manželství jako svazku muže a ženy si pouze upevňují své pozice, zejména v církevním prostředí. Církevní ideologie je velmi sveřepá a kdo to vidí jinak, je považován v podstatě za disidenta. Ve srovnání s 90. lety se navíc dnešní církev ukazuje bojovnější, pokud jde o prosazování dogmat.

Jak vnímáte to, že lidé LGBT+ nemají ve většině postkomunistických zemí na růžích ustláno? Myslíte si, že by se legalizace manželství pro všechny v ČR mohla stát jakýmsi dominovým efektem, který by „nakopl“ i zbytek V4 a časem snad třeba i postsovětské země?

To si rozhodně nemyslím. Nejsme spojené nádoby. Určitý posun bych očekával minimálně tak na Slovensku. U Orbánovského Maďarska a katolického Polska neočekávám ani v případě úspěchu ČR žádný výrazný posun.

(Jediné Estonsko umožňuje gayům a lesbám uzavřít alespoň registrované partnerství, Arménie od roku 2017 uznává gay a lesbické manželství uzavřené v zahraničí – pozn. red.)

Titulní foto: 

Jan Fiala / další články autora ›

Autor článku je gay aktivista, jenž se věnuje zkoumání právního a politického postavení LGBT komunity nejen u nás, ale i v celém světě.